Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.12.13 / dotaz č. 45005
Dobrý den, mám dotaz ohledně dodatečné izolace střechy z polykarbonátu u zimní zahrady. Naše nová zimní zahrada má rozměry cca 4x5 m a má být v zimě temperovaná, aby teplota neklesla pod cca 5st C. Je poměrně slušně zateplena (okna s Uw=1,0 W/m²K, polystyrén v podlaze 3 cm a po obvodu zdí 5 cm), takže předpokládám, že nejvíce tepla uniká střechou z polykarbonátu o síle 16 mm a s deklarovaným Uw=1,8 W/m²K (sklon cca 15 st). Rozhodli jsme se proto pod stávající střechu přidat ještě jednu vrstvu polykarbonátu, tentokrát jednokomůrkového o tloušťce 4 mm (Uw=4,1 W/m²K) nebo 6 mm (Uw=3,7 W/m²K). Mám k tomu několik otázek:
- jedná se o dobré řešení nebo byste navrhli jinou dodatečnou izolaci (z průsvitného materiálu, aby střecha dál propouštěla světlo)
- jak vypočítám výslednou hodnotu Uw, mám-li pod sebou tyto dva materiály s rozdílnými hodnotami (1,8 + 4,1 W/m²K), + vrstva vzduchu mezi oběma utěsněnými deskami
- s tím souvisí poslední dotaz, jaká bude nejvhodnější vzdálenost těchto desek mezi sebou? Platí, že čím větší vzdálenost, tím větší vrstva vzduchu, a tedy lepší izolace? A od které vzdálenosti již není zvyšování efektivní + příp. vzniká proudění vzduchu a opačný efekt?
Předem děkuji za odpovědi,
- jedná se o dobré řešení nebo byste navrhli jinou dodatečnou izolaci (z průsvitného materiálu, aby střecha dál propouštěla světlo)
- jak vypočítám výslednou hodnotu Uw, mám-li pod sebou tyto dva materiály s rozdílnými hodnotami (1,8 + 4,1 W/m²K), + vrstva vzduchu mezi oběma utěsněnými deskami
- s tím souvisí poslední dotaz, jaká bude nejvhodnější vzdálenost těchto desek mezi sebou? Platí, že čím větší vzdálenost, tím větší vrstva vzduchu, a tedy lepší izolace? A od které vzdálenosti již není zvyšování efektivní + příp. vzniká proudění vzduchu a opačný efekt?
Předem děkuji za odpovědi,
Dobrý den,
co se týče jiného řešení, záleželo by na statice, je pravda, že přidáním dalšího polykarbonátu snížíte sluneční zisky, jestli by nebylo vhodnější vyřešit střechu novou z izolačního dvojskla či trojskla.
Výpočet hodnoty U spojením 2 materiálů o známém U vychází ze vzorce U= 1/ (Rsi+R+Rse) do kterého musíte z jednotlivých materiálů spočítat jejich tepelný odpor R= 1/U -(Rsi+Rse). Bohužel nevíme v jakém stavu byly měřeny prostupy tepla vámi uváděných materiálů, jestli ve svislém či vodorovném stavu. Od toho by se odvíjela hodnoty Rsi a Rse.
Při výpočtu se vzduchovou izolační vrstvou je situace o to složitější, že nevíme jakou mají materiály emisivitu. Obecně se součinitel prostupu tepla snižuje do cca 30mm vzduchové mezery. Z praktického hlediska bych vzduchovou vrstvu nedoporučoval, z důvodu toho, že jí určitě vzduchotěsně (parotěsně) neutěsníte a pak by na spodním povrchu horní vrstvy docházelo ke kondenzaci častěji než je tomu teď, mohly by tam vyrůst řasy, plísně...
Pro vaší představu jsem v obecné rovině napočítal součinitel prostupu tepla spojených vámi uváděných materiálů.
Původní polykarbonát + 4mm nový, vzduchová mezera 0mm- U=1,511W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 4mm nový, vzduchová mezera 10mm- U=1,232W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 4mm nový, vzduchová mezera 30mm- U=1,217W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 6mm nový, vzduchová mezera 0mm- U=1,458W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 6mm nový, vzduchová mezera 10mm- U=1,196W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 6mm nový, vzduchová mezera 30mm- U=1,182W/(m2.K)
co se týče jiného řešení, záleželo by na statice, je pravda, že přidáním dalšího polykarbonátu snížíte sluneční zisky, jestli by nebylo vhodnější vyřešit střechu novou z izolačního dvojskla či trojskla.
Výpočet hodnoty U spojením 2 materiálů o známém U vychází ze vzorce U= 1/ (Rsi+R+Rse) do kterého musíte z jednotlivých materiálů spočítat jejich tepelný odpor R= 1/U -(Rsi+Rse). Bohužel nevíme v jakém stavu byly měřeny prostupy tepla vámi uváděných materiálů, jestli ve svislém či vodorovném stavu. Od toho by se odvíjela hodnoty Rsi a Rse.
Při výpočtu se vzduchovou izolační vrstvou je situace o to složitější, že nevíme jakou mají materiály emisivitu. Obecně se součinitel prostupu tepla snižuje do cca 30mm vzduchové mezery. Z praktického hlediska bych vzduchovou vrstvu nedoporučoval, z důvodu toho, že jí určitě vzduchotěsně (parotěsně) neutěsníte a pak by na spodním povrchu horní vrstvy docházelo ke kondenzaci častěji než je tomu teď, mohly by tam vyrůst řasy, plísně...
Pro vaší představu jsem v obecné rovině napočítal součinitel prostupu tepla spojených vámi uváděných materiálů.
Původní polykarbonát + 4mm nový, vzduchová mezera 0mm- U=1,511W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 4mm nový, vzduchová mezera 10mm- U=1,232W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 4mm nový, vzduchová mezera 30mm- U=1,217W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 6mm nový, vzduchová mezera 0mm- U=1,458W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 6mm nový, vzduchová mezera 10mm- U=1,196W/(m2.K)
Původní polykarbonát + 6mm nový, vzduchová mezera 30mm- U=1,182W/(m2.K)