Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.2.14 / dotaz č. 45802
Dobrý den,žádám vás o radu ohledně vytápění a ohřevu TUV přízemního rodinného domu – novostavby situovaný na pomezí mezi okresem Brno-venkov a Třebíč.. Jedná se o dům projektovaný jako 4kk (4 osoby) s celkovou podlahovou plochou 130 m2, z toho 35 m2 tvoří garáž, se kterou má dům společnou jednu stěnu. Obvodové stěny budou skladby 30 cm Porfix + 10cm tepelná izolace (polystyren). Součinitel tepla bude pro obvodové zdivo i pro střechu stejný - cca 0,17. Pozemek je orientován sever jih, obytné místnosti převážně směrem na jih (krbová vložka bude umístěna v obývacím pokoji s možností přikládání zezadu z technické místnosti) Součástí obývacího pokoje bude i francouzské okno – 3m dlouhé. Jsem rozhodnut zainvestovat do teplovodního vytápění (převážně podlahového) v kombinaci s krbovou vložkou a případně i solárními panely (na TUV – pokud se vyplatí). Radiátory budou pouze v ložnici a v garáži – temperance. Otázkou zní, jakou vložku a co zvolit jako hlavní zdroj vytápění. Inženýrské sítě mám všechny k dispozici na pozemku. Určitě nechci tepelné čerpadlo. Moje představa byla krbová vložka s výměníkem o vysokém výkonu do vody v kombinaci s elektrokotlem (pokud je platí, že při této kombinaci může člověk získat výhodnější tarif elektřiny od dodavatele), akumulační nádrž. Plynové vedení bych zavedl do TM, ale nepřipojoval – jen kdyby náhodou do budoucna. Co se týče vaření, chci indukci. Po rozhovoru s jedním projektantem vytápění jsem byl z této představy odrazován. Jeho názor byl, že zhledem k tomu, že se stěhuji do neznámého, příbuzní a přátelé jsou daleko, nemám možnost sehnat palivové dřevo za nějakou lepší cenu, díky tomu došel k názoru, že krbová vložka ano, ale jen jako příležitostné přitopení na jaro, podzim, či večer u televize. Co nedoporučoval bylo rozvádět horký vzduch z vložky do dalších místností (s tím souhlasím, protože nemáme s tím dobré zkušenosti kvůli prachu a podobně), takže by plnila pouze funkci lokálního topení v centrální části domu. Jako hlavní zdroj vytápění i pro TUV navrhl plynový kondenzační kotel, jednu velkou akumulační nádrž (cca 1000l) rozdělenou na vytápění a TUV. Do nádrže na TUV by byl napojen i solární systém. Vyložil mi tedy na stůl karty, které jsou zřejmě oprávněné, nicméně bych vás rád požádal, zda tuto jeho názor můžete podpořit, či vyvrátit. Zda se vyplatí investovat do kondenzačního kotle a opustit představu krbové vložky s výměníkem, či zvolit jinou kombinaci vzhledem k realizačním a provozním nákladům. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
pro takto konkrétně specifikovaný dotaz bych spíše rovnou přistoupil k přesnému výpočtu, který by Vám zkalkuloval několik variant z pohledu spotřeby energie a provozních nákladů s ohledem na jednotkové ceny energií - zemní plyn, elektřina v různých tarifech, cena palivového dříví atd.
Základem pro takový výpočet je model energetické náročnosti budovy, který vychází většinou z investičně nejlevnější varianty, ale s nejvyššími provozními náklady - nejčastěji se jedná o čistou elektrickou energii v podobě podlahových topných rohoží. Tato varianta je však v současné době neprůchodná pro stavební povolení (je však možné, že jej např. máte již z dřívější doby). Na tento výchozí model jsou pak modelována úsporná opatření, která mají zpravidla nějaké investiční vícenáklady - je nutné investovat do plynové přípojky, rozvodů teplovodního vytápění apod. Naproti tomu by mělo dojít ke snížení celkových ročních provozních nákladů - snížením jednotkové ceny paliva (přechodem z elektřiny na plyn nebo palivové dříví) případně i ke snížení množství nakupované energie (přechodem na tepelné čerpadlo).
Jednoduchým výpočtem je pak možné stanovit návratnost těchto úsporných opatření - jinými slovy vyplatí se mi vynakládat větší finance do snížení provozních nákladů, kdy se mi vložené peníze vrátí?
Zmiňujete využití krbu v kombinaci s elektrokotlem a teplovodním rozvodem. Zde Vám ani sebelepší výpočet nestanoví, jaký podíl bude mít na celkové spotřebě tepla na vytápění provoz krbu, který je závislý na chování uživatele a jeho "vůli" jej využívat. Dotační program Nová Zelená Úsporám dovoluje v případě využití krbu přes teplovodní výměník počítat s pokrytím potřeby tepla z 50%, zbývající část je dohřáta čistou elektřinou. Osobně považuji odhad za reálný až optimistický, s vyšším pokrytím dřevem bych neuvažoval, což se samozřejmě negativně podepíše na návratnosti takové varianty.
Závěrem i bez výpočtu:
Domnívám se, že v případě, že dům není koncipován jako důsledně pasivní (a tudíž s extrémně nízkou energetickou náročností), náklady na plynovou přípojku jsou minimální a zároveň netrváte na krbu z jiných než ekonomických důvodů, vyjde nejlépe varianta s jednoduchým kombinovaným (vytápění + zásobník teplé vody) plynovým kondenzačním kotlem.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
Č. oprávnění 0997
pro takto konkrétně specifikovaný dotaz bych spíše rovnou přistoupil k přesnému výpočtu, který by Vám zkalkuloval několik variant z pohledu spotřeby energie a provozních nákladů s ohledem na jednotkové ceny energií - zemní plyn, elektřina v různých tarifech, cena palivového dříví atd.
Základem pro takový výpočet je model energetické náročnosti budovy, který vychází většinou z investičně nejlevnější varianty, ale s nejvyššími provozními náklady - nejčastěji se jedná o čistou elektrickou energii v podobě podlahových topných rohoží. Tato varianta je však v současné době neprůchodná pro stavební povolení (je však možné, že jej např. máte již z dřívější doby). Na tento výchozí model jsou pak modelována úsporná opatření, která mají zpravidla nějaké investiční vícenáklady - je nutné investovat do plynové přípojky, rozvodů teplovodního vytápění apod. Naproti tomu by mělo dojít ke snížení celkových ročních provozních nákladů - snížením jednotkové ceny paliva (přechodem z elektřiny na plyn nebo palivové dříví) případně i ke snížení množství nakupované energie (přechodem na tepelné čerpadlo).
Jednoduchým výpočtem je pak možné stanovit návratnost těchto úsporných opatření - jinými slovy vyplatí se mi vynakládat větší finance do snížení provozních nákladů, kdy se mi vložené peníze vrátí?
Zmiňujete využití krbu v kombinaci s elektrokotlem a teplovodním rozvodem. Zde Vám ani sebelepší výpočet nestanoví, jaký podíl bude mít na celkové spotřebě tepla na vytápění provoz krbu, který je závislý na chování uživatele a jeho "vůli" jej využívat. Dotační program Nová Zelená Úsporám dovoluje v případě využití krbu přes teplovodní výměník počítat s pokrytím potřeby tepla z 50%, zbývající část je dohřáta čistou elektřinou. Osobně považuji odhad za reálný až optimistický, s vyšším pokrytím dřevem bych neuvažoval, což se samozřejmě negativně podepíše na návratnosti takové varianty.
Závěrem i bez výpočtu:
Domnívám se, že v případě, že dům není koncipován jako důsledně pasivní (a tudíž s extrémně nízkou energetickou náročností), náklady na plynovou přípojku jsou minimální a zároveň netrváte na krbu z jiných než ekonomických důvodů, vyjde nejlépe varianta s jednoduchým kombinovaným (vytápění + zásobník teplé vody) plynovým kondenzačním kotlem.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
Č. oprávnění 0997