Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.2.14 / dotaz č. 45876
Dobrý den,
odpověď na svůj dotaz jsem nenašel a tak se musím zeptat.
1. Je lepší plynový kotel nechat topit i přes den když to není potřeba ? Nebo je úspornější ho zapnout až když je potřeba ? Když je koutel zapnutý, neustále se zapíná/na chvíli. Když se ale nechá celý topný systém vychladnout tak jede kotel asi 1 hod. (možná víc) než natopí požadovanou teplotu. Která z těhle dvou variant je úspornější ?
2. Slyšel jsem že je lepší když je na termostatu nastavena jedna teplota. Mám to na denní - 23 st., noční na 19 st. Ráno se asi kotel musí roztápět déle než kdyby bylo už "natopeno". Ale kdybych topil v noci na 23 st. tak se kotel bude stále zapínat. Myslím že i tahle otázka souvisí s mou první otázkou.
Je úspornější topit na ranní/noční teplotu nebo je lepší mít jednu požadovanou teplotu ?
odpověď na svůj dotaz jsem nenašel a tak se musím zeptat.
1. Je lepší plynový kotel nechat topit i přes den když to není potřeba ? Nebo je úspornější ho zapnout až když je potřeba ? Když je koutel zapnutý, neustále se zapíná/na chvíli. Když se ale nechá celý topný systém vychladnout tak jede kotel asi 1 hod. (možná víc) než natopí požadovanou teplotu. Která z těhle dvou variant je úspornější ?
2. Slyšel jsem že je lepší když je na termostatu nastavena jedna teplota. Mám to na denní - 23 st., noční na 19 st. Ráno se asi kotel musí roztápět déle než kdyby bylo už "natopeno". Ale kdybych topil v noci na 23 st. tak se kotel bude stále zapínat. Myslím že i tahle otázka souvisí s mou první otázkou.
Je úspornější topit na ranní/noční teplotu nebo je lepší mít jednu požadovanou teplotu ?
Odpovědět nejde jednoznačně, bude totiž záležet na celé řadě okolností. Bude záležet na energetické náročnosti objektu, provozu budovy, materiálově-konstrukčním řešení budovy, způsob regulace zdroje a otopné soustavy. Obecně lze říci, že je výhodnější konstantní vytápění, respektive temperování než přerušované vytápění. Principiálně jde o to, že občasné „přitopení“ za účelem udržování zvolené teploty vnitřního vzduchu v konkrétním časovém intervalu je méně energeticky náročné než zatápění na plný výkon zdroje, který musí ohřát vzduch a především vychladlé konstrukce.
Vrátím se ještě k druhu objektu. Pokud se bude jednat o lehkou stavbu, kde konstrukce mají velmi malou akumulační schopnost, nelze přerušit vytápění, došlo by k nežádoucímu poklesu vnitřní výsledné teploty (tento pokles bude záležet na tepelně technických vlastnostech konstrukcí), obdobná situace bude platit pro těžké stavby se špatnými tepelně technickými vlastnostmi. Odstávka zdroje je možná u staveb s těžkými konstrukcemi, které mají zároveň velmi dobré akumulační vlastnosti, např. sendvičové konstrukce (vnitřní těžké jádro z betonu, vápenopískových cihel apod. doplnění o venkovní zateplení). Opět je však výhodnější kontinuální běh kotle s udržováním nastavené teploty.
Co se týče nastavení teploty na regulaci, tak jsem zastáncem „denní“ a „noční“ teploty. Pokud se na to podíváme teoreticky, tak během dne se objekt vytápí na požadovanou teplotu (vyšší než noční), venkovní teploty jsou vyšší a za slunečného počasí je možné počítat s nějakými drobnými tepelnými zisky. V nočních hodinách jsou venkovní teploty nižší než denní, obyvatelé domu nepotřebují teplotu denního provozu, spíše naopak. Pokud noční teploty v objektu spadnou o nějaké ty stupínky dolů proti teplotám denním, dojde tak ke snížení teplotního spádu a tím i menším ztrátám. Pokud by kotel topil konstantě třeba na uváděných +23°C, tak v nočních hodinách to pravděpodobně nikdo z obyvatel domu neocení a teplotní spád (vnitřní - venkovní teplota) bude s velkou pravděpodobností vyšší než teplotní spád přes den. Ranní náběh kotle v době zátopu není tak dramatický – kotel musí překonat teplotní rozdíl noc/den nastavený uživatelem. Osobně bych nastavil teplotu denní a noční a časový přechod z jednoho režimu do druhého bude nutno nastavit dle provozu objektu.
V současné době si podstatná většina obyvatel uvědomuje, že cenově nejvýhodnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Dochází tak velmi často k tomu, že energie je šetřena na úkor drobného, krátkodobého diskomfortu, který jsou obyvatelé domu ochotni přijmout. Uvedu příklad. Během pracovního dne, kdy ráno osazenstvo objektu odchází do práce a do škol, po zbytek dne v objektu nikdo není, tak ráno nezatápí např. na +23°C, ale ponechávají „noční teplotu“. Zátop na denní teplotu začíná teprve před příchodem obyvatel. Požadovaná denní teplota pro provoz objektu je zajišťována třeba jenom po třetinu dne.
Další otázkou je regulace na zdroji a otopné soustavy. Pokud kotel velmi často spíná, může být problém v nastavení na regulaci. V tomto případě doporučuji kontaktovat servisního technika a tuto záležitost konzultovat s ním.
Bura
Vrátím se ještě k druhu objektu. Pokud se bude jednat o lehkou stavbu, kde konstrukce mají velmi malou akumulační schopnost, nelze přerušit vytápění, došlo by k nežádoucímu poklesu vnitřní výsledné teploty (tento pokles bude záležet na tepelně technických vlastnostech konstrukcí), obdobná situace bude platit pro těžké stavby se špatnými tepelně technickými vlastnostmi. Odstávka zdroje je možná u staveb s těžkými konstrukcemi, které mají zároveň velmi dobré akumulační vlastnosti, např. sendvičové konstrukce (vnitřní těžké jádro z betonu, vápenopískových cihel apod. doplnění o venkovní zateplení). Opět je však výhodnější kontinuální běh kotle s udržováním nastavené teploty.
Co se týče nastavení teploty na regulaci, tak jsem zastáncem „denní“ a „noční“ teploty. Pokud se na to podíváme teoreticky, tak během dne se objekt vytápí na požadovanou teplotu (vyšší než noční), venkovní teploty jsou vyšší a za slunečného počasí je možné počítat s nějakými drobnými tepelnými zisky. V nočních hodinách jsou venkovní teploty nižší než denní, obyvatelé domu nepotřebují teplotu denního provozu, spíše naopak. Pokud noční teploty v objektu spadnou o nějaké ty stupínky dolů proti teplotám denním, dojde tak ke snížení teplotního spádu a tím i menším ztrátám. Pokud by kotel topil konstantě třeba na uváděných +23°C, tak v nočních hodinách to pravděpodobně nikdo z obyvatel domu neocení a teplotní spád (vnitřní - venkovní teplota) bude s velkou pravděpodobností vyšší než teplotní spád přes den. Ranní náběh kotle v době zátopu není tak dramatický – kotel musí překonat teplotní rozdíl noc/den nastavený uživatelem. Osobně bych nastavil teplotu denní a noční a časový přechod z jednoho režimu do druhého bude nutno nastavit dle provozu objektu.
V současné době si podstatná většina obyvatel uvědomuje, že cenově nejvýhodnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Dochází tak velmi často k tomu, že energie je šetřena na úkor drobného, krátkodobého diskomfortu, který jsou obyvatelé domu ochotni přijmout. Uvedu příklad. Během pracovního dne, kdy ráno osazenstvo objektu odchází do práce a do škol, po zbytek dne v objektu nikdo není, tak ráno nezatápí např. na +23°C, ale ponechávají „noční teplotu“. Zátop na denní teplotu začíná teprve před příchodem obyvatel. Požadovaná denní teplota pro provoz objektu je zajišťována třeba jenom po třetinu dne.
Další otázkou je regulace na zdroji a otopné soustavy. Pokud kotel velmi často spíná, může být problém v nastavení na regulaci. V tomto případě doporučuji kontaktovat servisního technika a tuto záležitost konzultovat s ním.
Bura