Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.3.14 / dotaz č. 46546
Dobrý den,
rád bych požádal o konzultaci ohledně vlhkosti a vznikajících plísní v bytě v 5. NP činžovního domu v Praze 2 - Nuslích. Byt 2+kk je situován na sever, jeho západní ohraničení tvoří štítová zeď, která je částečně v zákrytu se sousedním domem. Vzhledem k tomu, že naše NP bylo dobudováno ve 20. letech 20. stol. na domě z r. 1899, je tato zeď poměrně tenká a zčásti tvořena dutými cihlami. Zeď v koupelně (do světlíku) rozměrů 2x3 m je dokonce postavená z dutých cihel tzv. "na kant"! Vlhkoměrem měříme hodnoty nad 60%, v koupelně k 80%. Okna jsou špaletová, topíme el. přímotopy.
Vlhkost, patrně vyšší již dříve, se také alespoň subjektivně významně zhoršila při budování půdní vestavby nad naší bytovou jednotkou. Může tam být příčinná souvislost?
Je možné domluvit se na ohledání na místě? Pokud ano, jaká je finanční náročnost takového posouzení?
rád bych požádal o konzultaci ohledně vlhkosti a vznikajících plísní v bytě v 5. NP činžovního domu v Praze 2 - Nuslích. Byt 2+kk je situován na sever, jeho západní ohraničení tvoří štítová zeď, která je částečně v zákrytu se sousedním domem. Vzhledem k tomu, že naše NP bylo dobudováno ve 20. letech 20. stol. na domě z r. 1899, je tato zeď poměrně tenká a zčásti tvořena dutými cihlami. Zeď v koupelně (do světlíku) rozměrů 2x3 m je dokonce postavená z dutých cihel tzv. "na kant"! Vlhkoměrem měříme hodnoty nad 60%, v koupelně k 80%. Okna jsou špaletová, topíme el. přímotopy.
Vlhkost, patrně vyšší již dříve, se také alespoň subjektivně významně zhoršila při budování půdní vestavby nad naší bytovou jednotkou. Může tam být příčinná souvislost?
Je možné domluvit se na ohledání na místě? Pokud ano, jaká je finanční náročnost takového posouzení?
Z Vašeho emailu je patrné, že problém zvýšené vlhkosti a vzniku plísní je dán především vysokou propustností tepla (tepelná ztráta) obvodových konstrukcí, jejichž součinitel prostupu tepla se nebude ani zdaleka blížit současným běžným (např. normovým) hodnotám. Kdyby šlo o problém zatékání do konstrukce, identifikoval byste na stropech nebo koutech mapy od zatékající vody. Zároveň, orientace bytu a zvenku "obnažený kout" směrem na západ problém zintenzivňují. V takovém případě je pak povrchová teplota zdí a stropů natolik nízká, že dosahuje rosného bodu a vzdušná vlhkost zkondenzuje.
Principielně je řešením zvýšení povrchové teploty konstrukcí a snížení vlhkosti. Zvýšení povrchové teploty konstrukcí je rozumně proveditelné v podstatě pouze (venkovním) zateplením, což nemusí být v rámci domu zrovna na pořadu dne. Naměřená vlhkost přes 60% v obytných místnostech ukazuje, že hlavním problémem bude nedostatečné větrání. Obvyklá starší špaletová okna nebývají výrazně těsná, nicméně přirozené větrání infiltrací netěsnými spárami je zde očividně stále nedostatečné. V takovém případě je pak potřeba dodatečné krátké a intenzivní (udělat průvan) větrání otevíráním oken. Sofistikovanějším řešením mohou být pod okno do zdi zabudované malé větrací jednotky s rekuperací, které se mohou ovládat automaticky právě podle vlhkosti v interiéru nebo koncentrace CO2.
Pokud jde o možný vliv výstavby půdní jednotky nad Vaším bytem, tam bych předpokládal maximálně vliv od samotné stavby, tj. např. vliv případných nevhodně prováděných mokrých procesů při budování podlah. Tato vlhkost by se ale projevila pouze dočasně do vyschnutí (nejvýše v řádu několika měsíců).
Prohlídka místa po dohodě samozřejmě možná je, nicméně se obávám, že při těchto podmínkách, jak jste je popsal, je situace vcelku evidentní a prohlídka by v tuto chvíli byla asi zbytečným vynakládáním peněz.
Doporučuji se soustředit zejména na dostatečné krátké ale intenzivní větrání a zkusit vypozorovat rozdíl. Pokud se situace nezlepší, lze zkusit hledat problém zdroje vlhkosti od zatékání (i když to nepředpokládám, viz úvod mailu) např. termovizí.
Dalším opatřením by pak samozřejmě byo provedení zateplení objektu.
Principielně je řešením zvýšení povrchové teploty konstrukcí a snížení vlhkosti. Zvýšení povrchové teploty konstrukcí je rozumně proveditelné v podstatě pouze (venkovním) zateplením, což nemusí být v rámci domu zrovna na pořadu dne. Naměřená vlhkost přes 60% v obytných místnostech ukazuje, že hlavním problémem bude nedostatečné větrání. Obvyklá starší špaletová okna nebývají výrazně těsná, nicméně přirozené větrání infiltrací netěsnými spárami je zde očividně stále nedostatečné. V takovém případě je pak potřeba dodatečné krátké a intenzivní (udělat průvan) větrání otevíráním oken. Sofistikovanějším řešením mohou být pod okno do zdi zabudované malé větrací jednotky s rekuperací, které se mohou ovládat automaticky právě podle vlhkosti v interiéru nebo koncentrace CO2.
Pokud jde o možný vliv výstavby půdní jednotky nad Vaším bytem, tam bych předpokládal maximálně vliv od samotné stavby, tj. např. vliv případných nevhodně prováděných mokrých procesů při budování podlah. Tato vlhkost by se ale projevila pouze dočasně do vyschnutí (nejvýše v řádu několika měsíců).
Prohlídka místa po dohodě samozřejmě možná je, nicméně se obávám, že při těchto podmínkách, jak jste je popsal, je situace vcelku evidentní a prohlídka by v tuto chvíli byla asi zbytečným vynakládáním peněz.
Doporučuji se soustředit zejména na dostatečné krátké ale intenzivní větrání a zkusit vypozorovat rozdíl. Pokud se situace nezlepší, lze zkusit hledat problém zdroje vlhkosti od zatékání (i když to nepředpokládám, viz úvod mailu) např. termovizí.
Dalším opatřením by pak samozřejmě byo provedení zateplení objektu.