Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.5.14 / dotaz č. 47879
Dobrý den,
na základě telefonického hovoru s Vaší kolegyní ze dne 2.5.2014 si Vám dovoluji zaslat dotazy týkající se měření vody v bytových domech a jejího následného vyúčtování.
Věc se má takto. Bydlíme v panelákovém bytě. Zhruba před týdnem nám bylo z rukou doručeno domovníkem vyúčtování za rok 2013. Protože výše doplatky nás přímo „šokovala“, tak jsme se pustili do analýzy vyúčtování a především k nalezení příčiny tohoto stavu.
Náš panelový dům se skládá ze 3 vchodů z niž každý obsahuje 11 bytových jednotek. Každý vchod má prý svůj vlastní vodoměr a prý existuje i tzv. patní vodoměr domu. V bytech a na všech výpustích jsou instalovány měřidla, která jsou zaplombována. Po důkladném rozboru a přepočítání jsme zjistili následující stav. Klíčovou položkou, která rozproudila onu diskuzi byla výše platby a způsob měření a výpočtu u studené vody. Zjistili jsem, že rozdíl mezi naměřenými údaji na tzv. patním vodoměru domu a součtem všech poměrových měřidel je cca 18%. V konečném součtu se jedná cca o 103m3 rozdílu. Tedy o množství vody, která se tzv. ztratila. V číslech se bavíme cca o 8000 Kč. Dle našeho domovníka je tento stav prý normální a 18% rozdíl ho prý nepřekvapuje. Pak nám je tedy záhadou, proč tento stav není také u teplé vody? Tam předpokládám, že pokud by to mělo být v pořádku tak tento stav by tam měl být obdobný. Mě osobně se 18% zdá hodně a než začneme podnikat další kroky tak bychom potřebovali znát nějaký nezávislý názor z odborných kruhů. Co se týká patního vodoměru tak jsem jen v rychlosti vypočítali, že pokud by byla současná spotřeba každý rok tak tento vodoměr by tam měl být v provozu již 6 rokem. Je to v pořádku.
Konkrétně máte tedy tyto dotazy:
1) Je 18% rozdíl mezi součtem domácích vodoměrů a patním vodoměrem na studenou vodu normální nebo ne?
2) Po jaké délce se májí provádět přeměření či výměny patních vodoměrů?
3) Pokud ne co a jak máme postupovat, aby se sjednala náprava?
4) Jak to, že tento rozdíl se neprojevuje také u teplé vody?
5) Existují nějaké zákonné normy, které by stanovili možné rozdíly mezi patními a poměrovými měřidly? Pokud ano jaké?
Jen pro informaci dodávám, že v konečném důsledku nás 1m3 stojí cca 95Kč. Cena vody byla pro rok 2013 cca 78,88 Kč. To je cca 16Kč na 1m3 rozdílu. Podání reklamace vyúčtování má být realizováno nejpozději do 12.5.2014. Na základě té=to skutečnosti bychom Vás tedy rádi požádali o Vaše vyjádření a o rady jak se k této věci máme postavit a jak dále postupovat.
Předem Vám velice děkujeme a zdravíme.
na základě telefonického hovoru s Vaší kolegyní ze dne 2.5.2014 si Vám dovoluji zaslat dotazy týkající se měření vody v bytových domech a jejího následného vyúčtování.
Věc se má takto. Bydlíme v panelákovém bytě. Zhruba před týdnem nám bylo z rukou doručeno domovníkem vyúčtování za rok 2013. Protože výše doplatky nás přímo „šokovala“, tak jsme se pustili do analýzy vyúčtování a především k nalezení příčiny tohoto stavu.
Náš panelový dům se skládá ze 3 vchodů z niž každý obsahuje 11 bytových jednotek. Každý vchod má prý svůj vlastní vodoměr a prý existuje i tzv. patní vodoměr domu. V bytech a na všech výpustích jsou instalovány měřidla, která jsou zaplombována. Po důkladném rozboru a přepočítání jsme zjistili následující stav. Klíčovou položkou, která rozproudila onu diskuzi byla výše platby a způsob měření a výpočtu u studené vody. Zjistili jsem, že rozdíl mezi naměřenými údaji na tzv. patním vodoměru domu a součtem všech poměrových měřidel je cca 18%. V konečném součtu se jedná cca o 103m3 rozdílu. Tedy o množství vody, která se tzv. ztratila. V číslech se bavíme cca o 8000 Kč. Dle našeho domovníka je tento stav prý normální a 18% rozdíl ho prý nepřekvapuje. Pak nám je tedy záhadou, proč tento stav není také u teplé vody? Tam předpokládám, že pokud by to mělo být v pořádku tak tento stav by tam měl být obdobný. Mě osobně se 18% zdá hodně a než začneme podnikat další kroky tak bychom potřebovali znát nějaký nezávislý názor z odborných kruhů. Co se týká patního vodoměru tak jsem jen v rychlosti vypočítali, že pokud by byla současná spotřeba každý rok tak tento vodoměr by tam měl být v provozu již 6 rokem. Je to v pořádku.
Konkrétně máte tedy tyto dotazy:
1) Je 18% rozdíl mezi součtem domácích vodoměrů a patním vodoměrem na studenou vodu normální nebo ne?
2) Po jaké délce se májí provádět přeměření či výměny patních vodoměrů?
3) Pokud ne co a jak máme postupovat, aby se sjednala náprava?
4) Jak to, že tento rozdíl se neprojevuje také u teplé vody?
5) Existují nějaké zákonné normy, které by stanovili možné rozdíly mezi patními a poměrovými měřidly? Pokud ano jaké?
Jen pro informaci dodávám, že v konečném důsledku nás 1m3 stojí cca 95Kč. Cena vody byla pro rok 2013 cca 78,88 Kč. To je cca 16Kč na 1m3 rozdílu. Podání reklamace vyúčtování má být realizováno nejpozději do 12.5.2014. Na základě té=to skutečnosti bychom Vás tedy rádi požádali o Vaše vyjádření a o rady jak se k této věci máme postavit a jak dále postupovat.
Předem Vám velice děkujeme a zdravíme.
Dobrý den a děkuji za Váš dotaz na měření vody v bytových domech a na následné vyúčtování.
Dodávka studené vody:
Celkový odběr studené vody v domě je měřen na vstupu do domu fakturačním vodoměrem. Jedná se o tzv. „stanovené měřidlo“, které je v majetku dodavatele vody, který odpovídá za jeho funkci a přesnost měření. Z takto zjištěné spotřeby a ceny vody se stanovuje náklad na její dodávku, který je dodavatelem požadován. Pro fakturační vodoměr na studenou vodu je stanoven interval jeho ověřování 1 x za 6 let.
Náklad na studenou vodu se rozpočítá na jednotlivé odběratele podle údajů bytových vodoměrů, nebo jiným dohodnutým způsobem. Bytové vodoměry jsou vodoměry „podružné“, ale při jejich používání pro rozúčtování nákladů je na ně pohlíženo jako na stanovená měřidla. Doba jejich ověřování je stanovena na 5 let.
Dodávka teplé vody:
Způsob rozúčtování nákladů na dodávku teplé vody je stanoven vyhláškou č. 372/2001 Sb., která uvádí:
(1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu.
(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé užitkové vody.
U dodávky teplé vody není tedy stanovena její cena ( na př. v Kč/m3), ale rozúčtovává se celý náklad na její dodávku, který tvoří zejména cena vlastní vody a náklad teplo k její přípravě.
Náklad na dodávku teplé vody se zjišťuje podle způsobu její přípravy a to:
Pokud je voda připravována přímo v místě spotřeby, tj. v domě, měří se spotřeba vody vodoměrem na vstupu do ohřívače. Z naměřené spotřeby a ceny vody se zjišťuje náklad na vlastní vodu. Další součástí nákladu na přípravu teplé vody je náklad na teplo na její ohřátí. Z těchto dílčích nákladů se zjišťuje celkový náklad na dodávku teplé vody, který je nutno rozdělit na jednotlivé odběratele a to podle bytových vodoměrů, nebo jiným dohodnutým způsobem.
Pokud je voda ohřívána centrálně, např. ve výměníkové stanici, je nejprve nutno celkový náklad, tj. spotřebu vody naměřenou fakturačním vodoměrem a spotřebu tepla rozdělit mezi jednotlivé domy a to způsobem stanoveným vyhláškou. K tomu je možno použít souhrn údajů bytových vodoměrů. Takto určený náklad je pak opět rozdělován na jednotlivé odběratele.
Přesnost údajů vodoměrů
Vodoměry jsou dodávány v třídách přesnosti A, B a C. Přesnost měření ovšem závisí na volbě vodoměru vhodné velikosti podle skutečného průtoku. Při nevhodném vodoměru pak může nastat situace, kdy malé průtoky nejsou měřeny, nebo je naměřen průtok vyšší, než je skutečnost. Vliv má i způsob instalace vodoměrů.
Pro dodávku teplé vody a studené vody do bytů jsou zřejmě použity rozdílné vodoměry a je rozdílná i velikost odběr (průtoky). Údaje o spotřebě teplé a studené vody proto nejsou vzájemně porovnatelné.
Z Vámi předaných údajů nelze posoudit, zda rozdíly mezi údaji bytových vodoměrů a fakturačním vodoměrem jsou způsobeny bytovými vodoměry nebo vodoměrem fakturačním. V každém případě lze uváděný rozdíl 18 % považovat za příliš vysoký. Doporučuji proto provést kontrolu všech instalovaných vodoměrů včetně způsobu jejich instalace a termínů jejich ověřování, případně náhradu vodoměrů přesnějšími typy.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECČB.
Dodávka studené vody:
Celkový odběr studené vody v domě je měřen na vstupu do domu fakturačním vodoměrem. Jedná se o tzv. „stanovené měřidlo“, které je v majetku dodavatele vody, který odpovídá za jeho funkci a přesnost měření. Z takto zjištěné spotřeby a ceny vody se stanovuje náklad na její dodávku, který je dodavatelem požadován. Pro fakturační vodoměr na studenou vodu je stanoven interval jeho ověřování 1 x za 6 let.
Náklad na studenou vodu se rozpočítá na jednotlivé odběratele podle údajů bytových vodoměrů, nebo jiným dohodnutým způsobem. Bytové vodoměry jsou vodoměry „podružné“, ale při jejich používání pro rozúčtování nákladů je na ně pohlíženo jako na stanovená měřidla. Doba jejich ověřování je stanovena na 5 let.
Dodávka teplé vody:
Způsob rozúčtování nákladů na dodávku teplé vody je stanoven vyhláškou č. 372/2001 Sb., která uvádí:
(1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu.
(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé užitkové vody.
U dodávky teplé vody není tedy stanovena její cena ( na př. v Kč/m3), ale rozúčtovává se celý náklad na její dodávku, který tvoří zejména cena vlastní vody a náklad teplo k její přípravě.
Náklad na dodávku teplé vody se zjišťuje podle způsobu její přípravy a to:
Pokud je voda připravována přímo v místě spotřeby, tj. v domě, měří se spotřeba vody vodoměrem na vstupu do ohřívače. Z naměřené spotřeby a ceny vody se zjišťuje náklad na vlastní vodu. Další součástí nákladu na přípravu teplé vody je náklad na teplo na její ohřátí. Z těchto dílčích nákladů se zjišťuje celkový náklad na dodávku teplé vody, který je nutno rozdělit na jednotlivé odběratele a to podle bytových vodoměrů, nebo jiným dohodnutým způsobem.
Pokud je voda ohřívána centrálně, např. ve výměníkové stanici, je nejprve nutno celkový náklad, tj. spotřebu vody naměřenou fakturačním vodoměrem a spotřebu tepla rozdělit mezi jednotlivé domy a to způsobem stanoveným vyhláškou. K tomu je možno použít souhrn údajů bytových vodoměrů. Takto určený náklad je pak opět rozdělován na jednotlivé odběratele.
Přesnost údajů vodoměrů
Vodoměry jsou dodávány v třídách přesnosti A, B a C. Přesnost měření ovšem závisí na volbě vodoměru vhodné velikosti podle skutečného průtoku. Při nevhodném vodoměru pak může nastat situace, kdy malé průtoky nejsou měřeny, nebo je naměřen průtok vyšší, než je skutečnost. Vliv má i způsob instalace vodoměrů.
Pro dodávku teplé vody a studené vody do bytů jsou zřejmě použity rozdílné vodoměry a je rozdílná i velikost odběr (průtoky). Údaje o spotřebě teplé a studené vody proto nejsou vzájemně porovnatelné.
Z Vámi předaných údajů nelze posoudit, zda rozdíly mezi údaji bytových vodoměrů a fakturačním vodoměrem jsou způsobeny bytovými vodoměry nebo vodoměrem fakturačním. V každém případě lze uváděný rozdíl 18 % považovat za příliš vysoký. Doporučuji proto provést kontrolu všech instalovaných vodoměrů včetně způsobu jejich instalace a termínů jejich ověřování, případně náhradu vodoměrů přesnějšími typy.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECČB.
Odpovídá: Ing. Jaroslav Winkler* - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk