Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobré odpoledne,

už jednou jsem položil dotaz. Pokusím se ho upřesnit. jetu soudní spor kde nám jsou účtovány korekční jednotky. Přitom bytová jednotka je napojená na CZT. Jsou uzavřené okruhy. Dle vyhlášky není vytápěná a spotřební sločka se rozpočítááv úměru náměru. Náměr je nulový. Nelze ho považovat za vytápěný z CZT. Nelze použít ani korekční jednotky pokud je pod limit. Nevím každý uplatnuje60% a 140% do průměru objektu. Výkald je ruzný. Prý že to může být od 60 do 140%. Z čehož se dá dovodit že to může být i nula? Jsou tu ovšem limity z pohledu matematicka statistiky. Proto může být hodnota i záporná. Jak se má postupvaoit v případě kde je argumatace mediálního auditora, že nelze považovat jednotku odpojenou. A musí se dopočítat do telené stability objektu na rozmezí 16-18 st C. Přitom i istaní byty by muselí být ovlivěny. Nelze aplikvoat ustanovení jako kdyby byl byt vytápěný na nižší teplotu než je ve vyhlášce. Navíc bytová jednotka má nízko urelativní lhkost v době topné sezóny. Je problematické docílit optimální teplené pohody. Není možné aby jeden byt byl vypočítaný na tak nizkou teplotu. To by musela být zúčtovací jednotky neobydlená. Protože teplota je spohybuje právě že na hranici 16-18°C. Nelze bytovou jednotku, které má dvě teplená čerpadla na ohřev vody a vytápení vyčlenit na základě lidí co zdrojí kvůli nám a potažmo otci co zemřel. Je vidět, že konexe a fungují je to hrozné. Proto prosím o pomoc a možnosti jak se bránit. Jak jsem četl vyhlášku tak metodický pokyn k vyhlášce 372/2001. Dospěl jsem, ki závěru že nelze klasifikovat jednotku za vytápěnou pomocí otopné soustavy , protože jí neovlivnuje. I když je nulový náměr klasifikovaný jako podezřelý. Přesto je to jenom poměrové měřidlo RTN na otopech. I jiní uživatelé bytu mohou více topit a mají otevřená okna. Nebo nejsou obydlené a mají odstavené radiátory stejně tak jako my. Myslím si že spotřební složka má vypovídat o spotřebně. Ale my máme vlastní zdroj. Alternativní lacinější varinta než-li to stávající CZT, které je ztrátové, neefektivn ía znečištující ovzdučí. Přesyhle pozizíva je to promematické najít správnou variatu výkladu zákonu a norem. Neboť pokud dojde k přepročení průměrné spotřeby připadající na jeden metr čtverní tak se provede přepočet. Jak lze zístit náklady na naní jednotku? Vím že jsou možnosti podle vzorce. Ale mám za to že nelze vyšlenit jednotlivý vchod oproti objetku tj celého bytového domu. Naše vyúčtování je zcela cyhbné ale doswpělo to po druhou k soudu. Nejnom to že tam nejsou důležioté náležitosti, finanční vypořádání a počts osob. To všechno je důležité. Protože vyrábíme teplo my jako lidé ale taky naše čerpadla. Nelze tedy konstatovat že tím ž eje nulový náměr musíme dostat sankci v podbě dopočítání do průměru. Když mi my vyrábíme teplo z lokálního zdroje. Dotápíme sousedy. Nemusíme být fyzicky odpojení a mít na to povolení od stavebního úřadu a souhals všech vlstníku. Jenom že uzavřeme kohouty se ničím nemůžeme dopustit? Myslím si ž enení skoro žádný rozdíl kdybychom byli fyzicky odpoejní prootže zákaldní složka je vždy hrazena. Nelze se jí zříci, prootž esama o sobě obsahuje náklady, které jsou společné pro všechny v bytovém domě. Jiní majitelé a nájemnící taky nejsou trvale v bytě a přesto nemusjeí platit tolik jako my co máme tepelnou pohodu zajíštovanou jiným způsobem než-li CZT. Je tedy možné aplikovat v našem konkrétím případě, že výpočet podle vzrorce kde x= 1.6 násobku průměru 1m2/ podlahové plochy objektu a neměwřeného bytu. Stejně mi příjde uplatnění vzorečku pouze na znamé údaje na náš vchod hodně zkrelsené, protože by ty to byla sankce. Když jsem vypočítal konkrétní hodnoty tak vyšla částka 7 tisíc jenom na spotřební složce to není přijatelné. Nevím jak to mám počítat. Dále dle dikce vím že je možné vyúít i zvláštní způsob na rozúčtovní pokud nejsou známé oddělené náklady na vytápění a ohřev vody. Se použite 40% na ohřev na 60% na teplo. Dále vím že rozmezí poměru zákaldní a spotřební složky je 50/50 v případě tepla. Naše SVJ si odsouhalsilo 40/60. Tam se domnívám ž epokud se nedohodlo SVJ s otcem na jiném zpúsobu v případě naší bytové jednotky. Musí se počítat spotřební složka podle podlahové plochy. Nebo při obnovení odečtu známé hodnoty z minulého roku tj 2007. Nebo pro byty a nebytové prostory odpojení od vnitřího rozvodu tepla se postupuje tak že spotřební složka nákladu podle náměru. Ale náměr má tři hodnoty ze kterých se počítá spotřební složka. Myslím si že tenhle problém je docela problamatický na aplikací v našem konkrétín případě. Ale mám za to že by mohlo pomoci i více lidem ,kteří řeší podobný problém jako já. Porosil jsem o rozebrání problematiky vyúčtovná a bylo zjištění nelegálních limitů. Kdy jsou byty v rozmětí na -40 a zárone jiné skupiny bytů na +40% podobně ji -12%. Což má za to že nikdo neřešil problmatiku přepočty výpočtové metody pokud došlo k překročení přípustných mezí jak stanoví vyhláška metodický pokyn.Mám za to že svj ddebíra teplo jako celek nelze tedy rozpočítat na jednotlivé vchody náklady. Má to za následem zvýšení nákladů na jednotlivé byty. Náhodou jsem přišel, že náše bytová jednotka má špatně stanovené hodnoty započítavé podlahové plochy a plochu bytu. Když jsem začal přepočítav vyúčtovní dlošel jsem že náklady stoupli podle jdnotek. Je zřejmé jak se to aplikuje u nás. Zdražuje nám to náklady. Bloková kotelna má paramteri 692KW, celková plocha objektu je 5227.35m2. Náš vchod má celkovou plochu 1247m2 a započítavou 1078m2. Měsíční zálohy pro výrobce je 1.7 milionu. Každý vlstník platá kolem tisícovky měsíčně. Objekt je od roku zateplen všichni doplácí. Přitom podíl na roční průměrné spotřební složce by sš měl každý podílet poměren svého bytu a ploch vztažené na náklady za objekt. Náklad 85kč/m2 se mi zdá být dosti velký v případě ovlivnění odečtu měřitel kde připadně buďto 1.6 násobek průměrné hodnoty. U teplé vody je to koeficient zvýšení 3x. Děkuji za vyřízení