Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.6.14 / dotaz č. 48466
Dobrý den,
plánuji svépomocnou výstavbu rodinného domu (10x15, 4+kk). Jako každý stavebník chci postavit objekt s nízkými provozními náklady. Na počátku jsem měl mezi stavebními materiály 4 favority - betonové skořepinové tvárnice, vpc, porfix, keramickou cihlu. Postupně mi zůstala keramika. BST jsem vyřadil vzhledem k málu realizací s vnějším zateplením. Vpc jsem vyřadil z důvodu vyšší ceny. Od porfixu mě odradili blízcí, kteří z tohoto materiálu stavěli. Takže nakonec jsem se rozhodl stavět z keramické cihly (+zkušenosti s materiálem, + cena) šíře 240 -250 mm + zateplení 300 mm eps. Okna trojskla, podlaha 200 - 250 mm eps, sokl 200 mm eps, SDK podhledy, vazníková střecha 400 mm vaty. Okna na V,JV,J,JZ. Nejde mi o nálepku pasivního ani nízkoenergetického domu. Je plánováno nízkoteplotní podlahové vytápění. Pokoje od sebe budou odděleny AKU cihlami šíře 115 mm a 175 mm. Není zatím plánován krb ani kamna. Plyn není zaveden.
Je v takovém domě potřeba nuceného větrání s rekuperací?
Vyplatí se provoz tepelného čerpadla?
Je nějaká jiná varianta otopného zdroje, která nás svými provozními náklady nezrujnuje?
Nevyplatil by se mi elektrokotel vzhledem počáteční investici do TČ?
Je můj výběr rozumný? Nižší cena za cihlu = luxus v podobě TČ.
Poslední věc, která mi vrtá hlavou, zda je neprůzvučnost obvodových stěn dostatečná
Předem děkuji
S pozdravem
plánuji svépomocnou výstavbu rodinného domu (10x15, 4+kk). Jako každý stavebník chci postavit objekt s nízkými provozními náklady. Na počátku jsem měl mezi stavebními materiály 4 favority - betonové skořepinové tvárnice, vpc, porfix, keramickou cihlu. Postupně mi zůstala keramika. BST jsem vyřadil vzhledem k málu realizací s vnějším zateplením. Vpc jsem vyřadil z důvodu vyšší ceny. Od porfixu mě odradili blízcí, kteří z tohoto materiálu stavěli. Takže nakonec jsem se rozhodl stavět z keramické cihly (+zkušenosti s materiálem, + cena) šíře 240 -250 mm + zateplení 300 mm eps. Okna trojskla, podlaha 200 - 250 mm eps, sokl 200 mm eps, SDK podhledy, vazníková střecha 400 mm vaty. Okna na V,JV,J,JZ. Nejde mi o nálepku pasivního ani nízkoenergetického domu. Je plánováno nízkoteplotní podlahové vytápění. Pokoje od sebe budou odděleny AKU cihlami šíře 115 mm a 175 mm. Není zatím plánován krb ani kamna. Plyn není zaveden.
Je v takovém domě potřeba nuceného větrání s rekuperací?
Vyplatí se provoz tepelného čerpadla?
Je nějaká jiná varianta otopného zdroje, která nás svými provozními náklady nezrujnuje?
Nevyplatil by se mi elektrokotel vzhledem počáteční investici do TČ?
Je můj výběr rozumný? Nižší cena za cihlu = luxus v podobě TČ.
Poslední věc, která mi vrtá hlavou, zda je neprůzvučnost obvodových stěn dostatečná
Předem děkuji
S pozdravem
Dobrý den,
Postupně odpovím na vaše dotazy:
Větrání vnitřních prostor domu.
Pokud nestavíte pasivní dům nebo dům s velmi nízkou energetickou náročností s využitím dotačního titulu Nová zelená úsporám, pak nucené větrání s rekuperací není podmínkou. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že k objektu s konstrukcemi s velmi nízkými součiniteli prostupu tepla U, což dle popisu v dotazu je váš případ, rekuperace jaksi metodicky patří. Jde o to, že konstrukce budou vykazovat velmi malé tepelné ztráty. Hlavní váha energetické náročnosti budovy bude ležet na ohřevu a distribuci teplé vody a na větrání. U větrání vnitřních prostor bude nutno zajistit cca 25 až 30m3 čerstvého vzduchu na osobu za hodinu, což není malé množství a to bude nutno ohřát. V případě, že se rekuperační jednotka do objektu osazovat bude, pak je důležité o konstrukčních návaznostech uvažovat již v době návrhu (umístění jednotky, napojení na venkovní prostředí, trasy trubních rozvodů apod.). Investici do „standardní“ rekuperace včetně rozvodů tipuji na 100 až 150 tis. Kč. Pokud jednotku neosadíte, větrání bude výplněmi, celkově bude systém funkční, ale objekt bude mít vyšší energetickou náročnost.
Zdroj vytápění?
Pokud do objektu není doveden zemní plyn, pak je několik možností, jak dům vytápět. Nabízí se samozřejmě využití tepelného čerpadla. Je nutno brát ohled na skutečnost, že dům bude mít velmi malé tepelné ztráty. Tedy i samotné náklady na vytápění budou minimalizovány. U domů s velmi nízkou energetickou náročností budovy je při porovnání různých systémů dosahováno rozdílů v provozních nákladech v řádech tisícikorun za rok. Jiná situace je u domů neúsporných, tam se úspora výběrem zdroje můžeme pohybovat řádově v desítkách tisíc korun za rok. Směřuji k tomu, že výběr zdroje a otopného systému by měl zohledňovat vstupní (pořizovací) náklady, životnost zařízení a samozřejmě i provozní náklady.
Pokud budu prezentovat nejjednodušší a nejlevnější řešení (minimalizace vstupních investicí), tak je to instalace elektrických přímotopů (přímotop o výkonu cca 1kW stojí cca 2,5 tis. Kč + příslušné rozvody, jištění atd.). Je otazník nad jejich životností, ale i kdyby byla čtvrtinová než tepelné čerpadlo, stále to bude levnější. Investici do tepelného čerpadla + otopné soustavy tipuji na 200 až 250 tis. Kč. Kompromisem bude řešení s elektrokotlem. Je pravdou, že při výpočtu energetické náročnosti budovy (průkaz energetické náročnosti budovy) dle vyhlášky č. 78/2013Sb. u objektů vytápěných pouze elektrickou energií nevychází požadavek na spotřebu primární neobnovitelné energie. Elektřina je ekologická v místě spotřeby, ale z globálního hlediska ne.
Další možností je vytápění pomoci kotle na tuhá paliva (na biomasu – pelety, kusové dřevo) nebo lokální topidlo (krb, krbová kamna). Zde narůstají náklady na vybudování komínu cca 50 tis. Kč + zdroj 45 až 100 tis. Kč (dle typu - krb nebo krbová kamna).
V této oblasti doporučuji konzultaci s projektantem topení. Na základě výpočtu tepelných ztrát lze odhadem stanovit náklady na pořízení daného typu zdroje, rozvodů, regulace atd. a v neposlední řadě lze vypočítat předpokládané provozní náklady. Na základě těchto indicií se dá stanovit „návratnost“ daného řešení a jeho srovnání s předpokládanou životností zdroje.
Neprůzvučnost obvodových stěn
S neprůzvučnosti obvodových stěn nevidím problém.
Bura
Postupně odpovím na vaše dotazy:
Větrání vnitřních prostor domu.
Pokud nestavíte pasivní dům nebo dům s velmi nízkou energetickou náročností s využitím dotačního titulu Nová zelená úsporám, pak nucené větrání s rekuperací není podmínkou. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že k objektu s konstrukcemi s velmi nízkými součiniteli prostupu tepla U, což dle popisu v dotazu je váš případ, rekuperace jaksi metodicky patří. Jde o to, že konstrukce budou vykazovat velmi malé tepelné ztráty. Hlavní váha energetické náročnosti budovy bude ležet na ohřevu a distribuci teplé vody a na větrání. U větrání vnitřních prostor bude nutno zajistit cca 25 až 30m3 čerstvého vzduchu na osobu za hodinu, což není malé množství a to bude nutno ohřát. V případě, že se rekuperační jednotka do objektu osazovat bude, pak je důležité o konstrukčních návaznostech uvažovat již v době návrhu (umístění jednotky, napojení na venkovní prostředí, trasy trubních rozvodů apod.). Investici do „standardní“ rekuperace včetně rozvodů tipuji na 100 až 150 tis. Kč. Pokud jednotku neosadíte, větrání bude výplněmi, celkově bude systém funkční, ale objekt bude mít vyšší energetickou náročnost.
Zdroj vytápění?
Pokud do objektu není doveden zemní plyn, pak je několik možností, jak dům vytápět. Nabízí se samozřejmě využití tepelného čerpadla. Je nutno brát ohled na skutečnost, že dům bude mít velmi malé tepelné ztráty. Tedy i samotné náklady na vytápění budou minimalizovány. U domů s velmi nízkou energetickou náročností budovy je při porovnání různých systémů dosahováno rozdílů v provozních nákladech v řádech tisícikorun za rok. Jiná situace je u domů neúsporných, tam se úspora výběrem zdroje můžeme pohybovat řádově v desítkách tisíc korun za rok. Směřuji k tomu, že výběr zdroje a otopného systému by měl zohledňovat vstupní (pořizovací) náklady, životnost zařízení a samozřejmě i provozní náklady.
Pokud budu prezentovat nejjednodušší a nejlevnější řešení (minimalizace vstupních investicí), tak je to instalace elektrických přímotopů (přímotop o výkonu cca 1kW stojí cca 2,5 tis. Kč + příslušné rozvody, jištění atd.). Je otazník nad jejich životností, ale i kdyby byla čtvrtinová než tepelné čerpadlo, stále to bude levnější. Investici do tepelného čerpadla + otopné soustavy tipuji na 200 až 250 tis. Kč. Kompromisem bude řešení s elektrokotlem. Je pravdou, že při výpočtu energetické náročnosti budovy (průkaz energetické náročnosti budovy) dle vyhlášky č. 78/2013Sb. u objektů vytápěných pouze elektrickou energií nevychází požadavek na spotřebu primární neobnovitelné energie. Elektřina je ekologická v místě spotřeby, ale z globálního hlediska ne.
Další možností je vytápění pomoci kotle na tuhá paliva (na biomasu – pelety, kusové dřevo) nebo lokální topidlo (krb, krbová kamna). Zde narůstají náklady na vybudování komínu cca 50 tis. Kč + zdroj 45 až 100 tis. Kč (dle typu - krb nebo krbová kamna).
V této oblasti doporučuji konzultaci s projektantem topení. Na základě výpočtu tepelných ztrát lze odhadem stanovit náklady na pořízení daného typu zdroje, rozvodů, regulace atd. a v neposlední řadě lze vypočítat předpokládané provozní náklady. Na základě těchto indicií se dá stanovit „návratnost“ daného řešení a jeho srovnání s předpokládanou životností zdroje.
Neprůzvučnost obvodových stěn
S neprůzvučnosti obvodových stěn nevidím problém.
Bura
Odpovídá: Ing., Ph.D. Roman Bura* - EKIS Brno Stavoprojekta tisk