Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.6.14 / dotaz č. 49024
Obracím se na Vás s prosbou o radu. Přečetl jsem si Vaše rady zahrádkářům, jak rozúčtovat spotřebu elektrické energie jednotlivým odběratelům. Dříve bylo prováděno na naší osadě rozúčtování následovně: zjištěný rozdíl kWh byl podělen počtem odběratelů a přičten k vlastní spotřebě na elektroměru chatky. Byl však odsouhlasen nový návrh, kdy ztráta je rozdělena v poměru k množství odebraných kWh, ne na počet odběrných míst. Předkladatel tvrdí, že čím větší odběr, tím větší ztráta. Při hledání odpovědi na internetu dané problematiky bylo uvedeno, že ztráta je přímo úměrná délce kabelu, izolačnímu stavu, jeho odporu a teplotě. O velikosti spotřeby ani zmínka.
Poradíte nám a posoudíte, který způsob je správný a který ne? Pomozte nám radou co nejdříve, protože schůze osady proběhne 25 t.m. a daný problém bychom rádi dořešili.
Poradíte nám a posoudíte, který způsob je správný a který ne? Pomozte nám radou co nejdříve, protože schůze osady proběhne 25 t.m. a daný problém bychom rádi dořešili.
Dobrý den,
jsme rádi, že jste si o této problematice něco nastudovali, a jste si vědom dosti široké problematiky v této oblasti. Když bych to tedy zkrátil, váš způsob zjištěného rozdílu fakturačního elektroměru a součtu odběratelských elektroměrů by měl býti konstatní, tedy každý rok by absolutní rozdíl, za předpokladu stejného množství zahrádkářů (pobočných elektroměrů). Tento rozdíl je způsoben tím, že měřidlo jako takové, má vlastní spotřebu. Jinými slovy odebírá energii i když za elektroměrem žádný spotřebič není zapojen. Podle počtu elektroměrů a jejich zapojení, které rovněž výsledky mohou částečně ovlivnit, je dále dosti podstatná třída přesnosti spotřebitelkých elektroměrů a samozřejmě jejich blokace plombou. Často se v praxi stávají dvě věci: používají se staré elektroměry, kde již mohou elektroměry vykazovat značnou chybovost a odtud může vznikat další rozdíl, a v případě nezaplombovaného elektroměru mohou být jednotlivá odběrná místa připojena zčásti do měřeného elektorměru a z určité části bez měřebí napřímo).
Taby bych poradil pouze analýzu i 10 let zpětně, vyčíslení procentuelního i absolutního rozdílu, při stanovení počtu odběrných míst (zahrádek). Pokud nebude jasná závislost resp. nezávislsot, pak je nanejvýš jasné, že certifikace měřidel a jejich zaplombování je nanejvýš nutné.
Setkal jsem se rovněž se situací, že odbočka z místního vedení nebyla provedena v chatce, ale na rozvodu a do chatky vedl ještě jeden "černý" přívod, který byl na vypínač. Pak nepomůže nice jiného, než zkoušečka na kabely, identifikace ostatních přípojek a prohlídka chatek za přítomnosti majitele. Jediným řešením, je přechod například na lokální distribuční soustavu v dané lokalitě, protože distributor si pak sám zajistí správné měření, je schopen monitorovat on-line denní úniky elektrické energie a na viníka se nakonec přijde. Ovšem bude to pro všechny stát peníze, pokud to bude vůbec realizovatelné.
Osobně bych se smířil s tím, že nějaká větší nepřesnost existuje a pokud nepřekročí rozumné hranice, budou se muset na její likvidaci podílet všichni zahrádkáři stejným dílem, nezávisle na odběru, to je moje rada na závěr.
jsme rádi, že jste si o této problematice něco nastudovali, a jste si vědom dosti široké problematiky v této oblasti. Když bych to tedy zkrátil, váš způsob zjištěného rozdílu fakturačního elektroměru a součtu odběratelských elektroměrů by měl býti konstatní, tedy každý rok by absolutní rozdíl, za předpokladu stejného množství zahrádkářů (pobočných elektroměrů). Tento rozdíl je způsoben tím, že měřidlo jako takové, má vlastní spotřebu. Jinými slovy odebírá energii i když za elektroměrem žádný spotřebič není zapojen. Podle počtu elektroměrů a jejich zapojení, které rovněž výsledky mohou částečně ovlivnit, je dále dosti podstatná třída přesnosti spotřebitelkých elektroměrů a samozřejmě jejich blokace plombou. Často se v praxi stávají dvě věci: používají se staré elektroměry, kde již mohou elektroměry vykazovat značnou chybovost a odtud může vznikat další rozdíl, a v případě nezaplombovaného elektroměru mohou být jednotlivá odběrná místa připojena zčásti do měřeného elektorměru a z určité části bez měřebí napřímo).
Taby bych poradil pouze analýzu i 10 let zpětně, vyčíslení procentuelního i absolutního rozdílu, při stanovení počtu odběrných míst (zahrádek). Pokud nebude jasná závislost resp. nezávislsot, pak je nanejvýš jasné, že certifikace měřidel a jejich zaplombování je nanejvýš nutné.
Setkal jsem se rovněž se situací, že odbočka z místního vedení nebyla provedena v chatce, ale na rozvodu a do chatky vedl ještě jeden "černý" přívod, který byl na vypínač. Pak nepomůže nice jiného, než zkoušečka na kabely, identifikace ostatních přípojek a prohlídka chatek za přítomnosti majitele. Jediným řešením, je přechod například na lokální distribuční soustavu v dané lokalitě, protože distributor si pak sám zajistí správné měření, je schopen monitorovat on-line denní úniky elektrické energie a na viníka se nakonec přijde. Ovšem bude to pro všechny stát peníze, pokud to bude vůbec realizovatelné.
Osobně bych se smířil s tím, že nějaká větší nepřesnost existuje a pokud nepřekročí rozumné hranice, budou se muset na její likvidaci podílet všichni zahrádkáři stejným dílem, nezávisle na odběru, to je moje rada na závěr.