Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.8.14 / dotaz č. 50148
Dobrý den,
rádi bychom postavili dřevostavbu tepelně izolovanou slaměnými balíky.
Bohužel s tímto nemáme zkušenosti a tak nevíme, jaké by takový balík měl mít vlastnosti.
Zejména:
- jaká je optimální hustota - tj jak moc má být sláma slisovaná
- zda je lepší pšeničná, žitná nebo ječná sláma
- zda lze nějak měřit vlhkost uvnitř balíku, aby nám dům po dostavění hned nezplesnivěl
rádi bychom postavili dřevostavbu tepelně izolovanou slaměnými balíky.
Bohužel s tímto nemáme zkušenosti a tak nevíme, jaké by takový balík měl mít vlastnosti.
Zejména:
- jaká je optimální hustota - tj jak moc má být sláma slisovaná
- zda je lepší pšeničná, žitná nebo ječná sláma
- zda lze nějak měřit vlhkost uvnitř balíku, aby nám dům po dostavění hned nezplesnivěl
Vážený pane,
na vaše otázky jsou odpovědi poměrně jednoduché. Otázek při stavbě budete mít mnohem více. Níže proto uvádím různé weby, kde lze načerpat inspiraci, případně i objednat se na nějaký kurs stavění ze slámy.
Předpokládám, že máte na mysli "malé" slaměné balíky (cca 50x60x90 cm), které se dnes už dělají poměrně málo. Obecně je problém vůbec nějaké balíky sehnat, moc si už pak nevybíráte z jakého obilí sláma pochází. Pokud si můžete vybírat, doporučuji pšeničnou slámu, v níž je třeba od ječné méně prachu a lépe se s ní pracuje. Rozdíl v tepelně-izolačních parametrech je asi celkem zanedbatelný. Důležité je, aby obilí bylo dobře vymlácené, zbytky zrna by přitahovaly myši.
Další naprosto zásadní je, aby sláma byla suchá. Mělo by se tedy balíkovat nejlépe ihned po sklizni, nebo odpoledne, když bude sláma suchá. Vlhké balíky vůbec nepoužívejte! Zmoklé, z vršku stohu a podobně. Zabudovaná vlhkost se odpařuje i několik let a může způsobit jedině problémy. Pochopitelně pokud třeba máte k dispozici balíky starší, skladované třeba ve stohu, nikdy nepoužívejte vlhké nebo plesnivé. Vlhkost se dá měřit sondou, nicméně i "podle oka" poznáte, který balík je suchý a který ne.
Objemová hustota balíku by měla být cca 90 kg/m3. Laicky - pořádně slisovaný balík. Lis se dá nastavit na různý tlak, čili pro balíky na izolaci nastavit maximum. Málo slisované balíky nedrží tvar, špatně se s nimi pracuje a hůře izolují.
Zkušenosti ukazují, že až třetina balíků které dovezete na stavbu se nedá použít - jsou málo utažené, vlhké, je v nich tráva atd. S tím je třeba počítat při objednávání balíků.
Stavění ze slámy má různá specifika, doporučuji se podívat na některé weby nebo do literatury:
PFEIFEROVÁ, Magda; SRDEČNÝ, Karel; ŠIMEK, Miroslav. Slaměný dům. České Budějovice : ROSA o. p. s., 2001.
MÁRTON, Jan. Stavby ze slaměných balíků. 2010. http://www.stavbyzeslamy.cz/
http://www.picas.cz/
http://www.slamak.info/
http://ekodum.ecn.cz/
http://www.veronica.cz/?id=74
Na některé domy je možno se i podívat a zeptat se na zkušenosti:
http://www.veronica.cz/?id=181
Myslím, že jste správně zvolili koncept nosné dřevěné konstrukce, kde je sláma jen jako výplň. Stavby s nosnou slaměnou stěnou vyžadují velké zkušenosti. Přeji úspěšné stavění!
K. Srdečný
na vaše otázky jsou odpovědi poměrně jednoduché. Otázek při stavbě budete mít mnohem více. Níže proto uvádím různé weby, kde lze načerpat inspiraci, případně i objednat se na nějaký kurs stavění ze slámy.
Předpokládám, že máte na mysli "malé" slaměné balíky (cca 50x60x90 cm), které se dnes už dělají poměrně málo. Obecně je problém vůbec nějaké balíky sehnat, moc si už pak nevybíráte z jakého obilí sláma pochází. Pokud si můžete vybírat, doporučuji pšeničnou slámu, v níž je třeba od ječné méně prachu a lépe se s ní pracuje. Rozdíl v tepelně-izolačních parametrech je asi celkem zanedbatelný. Důležité je, aby obilí bylo dobře vymlácené, zbytky zrna by přitahovaly myši.
Další naprosto zásadní je, aby sláma byla suchá. Mělo by se tedy balíkovat nejlépe ihned po sklizni, nebo odpoledne, když bude sláma suchá. Vlhké balíky vůbec nepoužívejte! Zmoklé, z vršku stohu a podobně. Zabudovaná vlhkost se odpařuje i několik let a může způsobit jedině problémy. Pochopitelně pokud třeba máte k dispozici balíky starší, skladované třeba ve stohu, nikdy nepoužívejte vlhké nebo plesnivé. Vlhkost se dá měřit sondou, nicméně i "podle oka" poznáte, který balík je suchý a který ne.
Objemová hustota balíku by měla být cca 90 kg/m3. Laicky - pořádně slisovaný balík. Lis se dá nastavit na různý tlak, čili pro balíky na izolaci nastavit maximum. Málo slisované balíky nedrží tvar, špatně se s nimi pracuje a hůře izolují.
Zkušenosti ukazují, že až třetina balíků které dovezete na stavbu se nedá použít - jsou málo utažené, vlhké, je v nich tráva atd. S tím je třeba počítat při objednávání balíků.
Stavění ze slámy má různá specifika, doporučuji se podívat na některé weby nebo do literatury:
PFEIFEROVÁ, Magda; SRDEČNÝ, Karel; ŠIMEK, Miroslav. Slaměný dům. České Budějovice : ROSA o. p. s., 2001.
MÁRTON, Jan. Stavby ze slaměných balíků. 2010. http://www.stavbyzeslamy.cz/
http://www.picas.cz/
http://www.slamak.info/
http://ekodum.ecn.cz/
http://www.veronica.cz/?id=74
Na některé domy je možno se i podívat a zeptat se na zkušenosti:
http://www.veronica.cz/?id=181
Myslím, že jste správně zvolili koncept nosné dřevěné konstrukce, kde je sláma jen jako výplň. Stavby s nosnou slaměnou stěnou vyžadují velké zkušenosti. Přeji úspěšné stavění!
K. Srdečný
Odpovídá: Ing. Karel Srdečný - EKIS České Budějovice Ekowatt tisk