Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

18.8.14 / dotaz č. 50387
U mé nové chladničky je uvedena štítková hodnota spotřeby 172 kWh/rok, ale v podmínkách domácího provozu (při respektování všech podmínek nízké energetické spotřeby) jsem zásuvkovým wattmetrem naměřil v době od dubna do června tr. v přepočtu 255 kWh/rok.

Výrobce se o této disproporci se mnou odmítl bavit, pokud nepředložím „protokol o měření Státního měřícího úřadu“. Tento požadavek považuji za zcela absurdní, neboť jen náklady za provedení měření by údajně přesáhly cenu nové chladničky. Nicméně jiné jednání s výrobcem bych mohl vést již pouze soudní cestou.

Chtěl jsem se nějak (aspoň orientačně) ujistit, zda reálná spotřeba mé chladničky odpovídá štítkové specifikaci, nebo nikoliv – tedy zda je chladnička technicky v pořádku, nebo ne. Zajímalo mne proto jaké podmínky při měření spotřeby podle norem pro „štítkování“ by mohly způsobit tak výrazné odchylky výsledků (poměrně arogantní jednání výrobce legální možnost takové odchylky naznačovalo).

Elektrotechnický zkušební ústav (odd. produktu energetické štítkování) mi zaslal text normy NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1060/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost.

V textu jsem však očekávané informace nenašel. I když EZÚ obecně prohlásil mnou uváděný rozpor mezi štítkovou a vlastní naměřenou hodnotou jako nepřijatelný, odmítl se jakkoliv vyjádřit k interpretaci textu normy a odkázal mne v té věci na Státní energetickou inspekci.

SEI (odd. kontroly a ochrany spotřebitele) mi potvrdila, že přímé porovnání výsledků měření podle normy na štítkování a mých vlastních-uživatelských „ nebude relevantní“, ale zároveň konstatovala, že „neexistuje žádný předpis, který by stanovoval možnou odchylku výsledků zjištěných v laboratorních podmínkách od výsledků zjištěných při vlastních podmínkách uživatele spotřebiče“. A s tím jakoukoliv relační interpretaci těchto dvou výsledků odmítla.

Obrátil jsem se ještě na Českou obchodní inspekci, která mi oznámila, že „způsob měření a udávání hodnot spotřeby elektrické energie u chladících zařízení je přímo dán normou EN ISO 15502“, ale interpretací této normy se rovněž nezabývá a ani nezná instituci, která by mi pomohla najít relace mezi výsledky měření dle normy a výsledky „uživatelského“ měření. Navíc text této normy se mi zatím nepodařilo sehnat (na internetu jsem ho volně dostupný nenašel a v příslušné knihovně je během letních prázdnin rovněž nedostupný).

Při komunikaci s výše uvedenými institucemi jsem se rovněž pokusil sám improvizovanou interpretací názorně objasnit, že nehledám další zákonné normy (viz vyjádření SEI), ale chci pomocí technického výkladu stávajících norem posoudit uvedený rozdíl údajů ve spotřebě - následovně:

Myslím, že jedním z parametrů, který by mohl způsobit výrazný rozdíl energetické spotřeby je teplota okolního prostoru, ve kterém je chladnička provozována/testována. V textu Nařízení Komise č. 1060/2010 jsem však tento údaj explicitně vyjádřen nenašel. V části „Obecné zkušební podmínky“ se ale mj. uvádí: 3) u víceúčelových spotřebičů a prostorů se spotřeba energie měří při skladovací teplotě, která odpovídá nominální teplotě nejchladnějšího typu prostoru deklarované pro trvalé běžné používání podle pokynů výrobce.

Předpokládám, že tato formulace se vztahuje k vnitřní teplotě v chladícím zařízení. Pokud bych ji ale spekulativně využil k (nenalezené) definici teploty okolí a považoval za „deklarovanou nominální teplotu…“ teplotu okolního prostoru, určenou klimatickou třídou chladničky, pak by se při klimatické třídě SN mohlo provádět testování spotřeby v okolním prostoru o teplotě +10°C, oproti uživatelskému měření v okolním prostoru o teplotě + 22°C. Takto by se předpoklady pro zásadnější disproporci ve výsledcích měření zřejmě vytvořily.

Na mou otázku, zda takto, nebo jiným podobným způsobem lze příslušnou normu interpretovat a jaký by mohl být orientační rozdíl výsledků mi však žádná z výše uvedených institucí neodpověděla.
Domnívám se, že bych jako spotřebitel/uživatel zařízení měl mít možnost reálného ověření tak zásadního parametru jako je jeho energetická spotřeba.

Mohl byste mi v té věci prosím nějak poradit?
Děkujeme za Váš dotaz a zájem o energeticky úsporné spotřebiče.

Bohužel však v konkrétním případě musíme potvrdit reakce Vámi uvedených institucí:

Principem měření spotřeby energie pro enegretický štítek není natolik uvedení reálné hodnoty v běžné domácnosti (liší se vždy podle uživatelských zvyklostí), ale stejnou metodikou srovnat spotřebu energie všech modelů uváděných na trh, abyste je mohl srovnat v době vašeho nákupního rozhodování.

Technické měření se provádí v laboratorních podmínkách podle evropského standardu, který skutečně není volně přístupný a lze jej pouze zakoupit (obecně platí pro všechny normy).

Vaše konkrétní měření se musí lišit od podmínek naměřených v laboratoři z řady důvodů:
- není známá přesnost měření vašeho měřáku
- pro energetický štítek se měří s vnější teplotou 25°C, bez otevírání dveří chladničky. Ve vašich podmínkách nebyla teplota interiéru ani exteriéru chladničky měřena a není známá frekvence otevírání dveří.
- při testování se uvnitř interiéru chladničky používá standardní hmota, ne běžné potraviny, což způsobuje rozdíl ve spotřebě energie na jejich ochlazení,
- měří se navíc nejenom spotřeba energie ale i rozměry, mrazící kapacita, výdrž v případě výpadku proudu a pod.
- do měření se započítávají další faktory prostřednictvím matematických indexů, jako je no-frost technologie, klimatická třída apod., kterou nelze pouze přímo naměřit.
- Vámi uváděná konstrukce nastavení vnitřní a vnější teploty není pravdivá, měří se při 25 stupních, text legislativy se týká interiéru chladničky, ne vnější teploty.

Z těchto a dalších důvodů tedy bohužel skutečně nelze odvodit souvislost mezi hodnotou měřenou Vámi doma a hodnotou uvedenou na energetické štítku.
Samozřejmě SEI je oprávněna na základě požadavků spotřebitelů vyžádat si technickou dokumentaci, případně výrobky testovat, Vámi uváděné důvody ani rozdíl v měření samo o sobě bohužel formální důvod k tomu nezakládá.

Pro Vaši informaci uvádíme odkaz na stránky projektu v anglickém jazyce, který testoval spotřebu 80 chladniček a mrazniček:
http://www.atlete.eu/index.php

Na níže uvedených stránkách taky najdete seznam chladniček a mrazniček s nejúspornějšími parametry na našem trhu, vždy se ale jedná o deklaraci podle energetického štítku, která se od hodnot v domácnostech musí lišit (a nikde není stanoveno, jak velká odchylka je přípustná, protože nelze predikovat konkrétní domácí způsob obsluhy spotřebiče):
http://www.uspornespotrebice.cz/chladnicky-a-mraznicky/

Některé další technické detailní podklady k testování chladniček a mrazniček jsou k dispozici zde:
http://www.come-on-labels.eu/download-library/intertek-correction-factors
a
http://www.clasponline.org/en/Resources/Resources/PublicationLibrary/2014/Benchmarking-Analysis-Compares-Efficiency-of-Refrigerators.aspx
Odpovídá:  Ing., Mgr. Michal Staša* - EKIS Praha, Seven tisk