Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.10.14 / dotaz č. 53092
V deníku DNES z 30.9.2014 uvádí redaktorka Magdalena Nová modelové příklady kdo potřebuje poměrové měřiče tepla a kdo ne. Podle ní může SVJ odsouhlasit, že vyúčtování tepla vypořádá jinal než pomocí poměr.měřidel a to na př. podle pdlahové plochy( jak je tomu u nás dosud) Proto se ptám, zda je tato informace správná, nebo je nutné vyčkat na prováděcí vyhlášku, která přesně stanoví kde ano a kdo ne, a čím je možné teplo měřit a koho se bude tato povinnost týkat.Jsme SVJ o 24bj. napojený na dálkové vytápění, na patě domu je měřič, který registruje přesnou spotřebu celého domu
Hezký den,
děkuji za Váš dotaz. V současné době, je nutné vyjít z platné legislativy a to ze Zákona č. 406/2000 Sb, v platném znění, Zákona č. 67/2013 Sb, v platném znění a z Vyhlášek 372/2001 Sb. a 194/2007 Sb.
Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění ukládá výše zmíněnou povinnost s termínem k 1.1.2015 v §7 odst. 4:
Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
§ (9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.
K poslednímu paragrafu se očekává novelizace Vyhlášky č. 194/2007 Sb. Ta zatím není.
V současné době platí Zákon č. 67/2013 Sb., jehož §6 stanoví:
(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
Tím je míněna Vyhláška č. 372/2001 Sb., kde je uvedeno v paragrafu 4:
§4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
Z výše uvedeného vyplývá, že podle poměrových měřidel nemusíte účtovat (novela zákona 406/200 Sb se rozúčtování netýká), a můžete se s nájemci domluvit jinak. Povinnost vybavit přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům dle tohoto zákona máte. Je na Vašem zvážení, zda vyčkáte na novelu prováděcího předpisu k tomuto zákonu, či nikoliv. Jen bych ještě podotknul, že v praxi se potvrdila pozitivní změna v chování spotřebitelů tepla v důsledku instalace registračních měřidel.
Ing. Dušan Martoch
děkuji za Váš dotaz. V současné době, je nutné vyjít z platné legislativy a to ze Zákona č. 406/2000 Sb, v platném znění, Zákona č. 67/2013 Sb, v platném znění a z Vyhlášek 372/2001 Sb. a 194/2007 Sb.
Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění ukládá výše zmíněnou povinnost s termínem k 1.1.2015 v §7 odst. 4:
Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
§ (9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.
K poslednímu paragrafu se očekává novelizace Vyhlášky č. 194/2007 Sb. Ta zatím není.
V současné době platí Zákon č. 67/2013 Sb., jehož §6 stanoví:
(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
Tím je míněna Vyhláška č. 372/2001 Sb., kde je uvedeno v paragrafu 4:
§4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
Z výše uvedeného vyplývá, že podle poměrových měřidel nemusíte účtovat (novela zákona 406/200 Sb se rozúčtování netýká), a můžete se s nájemci domluvit jinak. Povinnost vybavit přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům dle tohoto zákona máte. Je na Vašem zvážení, zda vyčkáte na novelu prováděcího předpisu k tomuto zákonu, či nikoliv. Jen bych ještě podotknul, že v praxi se potvrdila pozitivní změna v chování spotřebitelů tepla v důsledku instalace registračních měřidel.
Ing. Dušan Martoch
Odpovídá: Ing. Dušan Martoch* - EKIS Letovice MAS tisk