Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.1.15 / dotaz č. 54480
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat, zda-li je po provedení zateplení bytového domu (SVJ) potřeba měnit a upravovat všechny stávající koeficenty polohy místností dosud používaných pro rozúčtování tepla na základě poměrových měřičů tepla. Provádějící organizace, která rozúčtovává teplo dle náměrů RTN měřičů říká, že není potřeba. Ale každý na to má jiný názor. Případně kdo takový přepočet může udělat (projektanti, energetičtí specialisti se tomu vyhýbají).
Děkuji za odpověď
Chtěl bych se zeptat, zda-li je po provedení zateplení bytového domu (SVJ) potřeba měnit a upravovat všechny stávající koeficenty polohy místností dosud používaných pro rozúčtování tepla na základě poměrových měřičů tepla. Provádějící organizace, která rozúčtovává teplo dle náměrů RTN měřičů říká, že není potřeba. Ale každý na to má jiný názor. Případně kdo takový přepočet může udělat (projektanti, energetičtí specialisti se tomu vyhýbají).
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Dnem 7. listopadu 2014 vstoupila v účinnost vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 237/2014 Sb., kterou se mění dosud platná vyhláška č. 194/2007 Sb., mezi veřejností známá jako „Pravidla pro vytápění a dodávky teplé vody“. Novou vyhláškou se zavádí povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení bytových domů přístroji registrujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Na vnitřní rozvod tepla v objektech s ústředním vytápěním lze instalovat buďto kalorimetry (pro měření tepla v místech spotřeby = ekonomická sebevražda) nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění:
- indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese,
- indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa,
- přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období.
Smyslem povinné instalace uvedených zařízení by mělo být zvýšení energetické účinnosti, neboť především o té se hovoří ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, kterou se Česko jakožto člen EU zavázalo do své legislativy včlenit.
Tolik povinnosti z novelizované vyhlášky.
Nyní k Vaší otázce, zda po provedení zateplení bytového domu (SVJ) je potřeba měnit a upravovat všechny stávající koeficenty polohy místností dosud používaných pro rozúčtování tepla na základě poměrových měřičů tepla.
Tato problematika je rozsáhle diskutována na www.tzb-info.cz, např. v článku „Co brání úspornému vytápění bytových domů?“ a v následných cca 90 diskusních příspěvcích.
Stanoviska odborníků jsou značně odlišná, proto i odpověď na Vaši otázku nemůže být jednoznačná.
Měření tepelné pohody je postavené na měření teploty ve všech bytech bytového domu (SVJ) v určených referenčních bodech. Každý byt má určitý gradient teploty a to od nejméně ochlazované části bytu směrem k oknu. Tento gradient (včetně proudění vzduchu) způsobuje pocit nepohody a nutí uživatele k nastavení vyšší teploty v bytě.
Eliminace proudění a gradientu výměnou oken nebo zateplením umožňuje za stejného
tepelného pocitu žít např. v teplotě o 1 až 2°C nižší než před tímto stavem. Jelikož topné
jednotky (denostupně) se počítají z těchto individuálních hodnot každého bytu, je to zdrojem
úspor nebo také návratnosti investice.
Obecně zateplením bytu se podíl předávaného tepla do bytu přesouvá směrem k dodávce přes
stěny, podlahy a stropy, zejména u vnitřních bytů. U výrazně spořivých uživatelů nebo u
neobývaných bytů se zastavenými radiátory tato dodávka může být i 100%. V každém
případě i v takto provozovaném bytě bude vždy teplota vyšší než venkovní, ze které systém
počítá denostupně a tyto hodnoty se následně použijí pro rozúčtování jako vstupní data.
Otázka, zda ve Vašem případě po zateplení BD nedochází při rozúčtování nákladů na teplo ke zvýhodňování některých bytových jednotek a zda je potřeba měnit a upravovat všechny stávající koeficienty polohy místností dosud používaných pro rozúčtování tepla na základě poměrových měřičů tepla? Každá seriozní firma si provádí analýzu po každé topné sezoně. Dělá se to tak, že se porovnají byty a stejné otopné ploše, ale s různými polohami /ohledně výšky podlaží, světové strany a počtu ochlazovaných stěn/ ve vytápěném objektu. Pokud jsou korekce správně nastaveny, neměly by být tak veliké rozdíly ve vyúčtování, což obecně může platit i po zateplení BD. Při následném zjištění, že k těmto rozdílům /ve vyúčtování/ dochází, by pak nemělo být problémem přepočítat tepelné ztráty posuzovaných bytů a samozřejmě zajistit nápravu.
Lze konstatovat, že pro zajištění objektivního posouzení vašeho dotazu je vhodné provést místní šetření. Proto vám doporučujeme, abyste kontaktoval některou z odborných firem nebo soudního znalce v tomto oboru v okolí vašeho bydliště a požádal je o vypracování odborného posudku.
S přátelským pozdravem
Ing. Zdeněk Štekl
EKIS Rožnov p.R.
děkuji za Váš dotaz.
Dnem 7. listopadu 2014 vstoupila v účinnost vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 237/2014 Sb., kterou se mění dosud platná vyhláška č. 194/2007 Sb., mezi veřejností známá jako „Pravidla pro vytápění a dodávky teplé vody“. Novou vyhláškou se zavádí povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení bytových domů přístroji registrujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Na vnitřní rozvod tepla v objektech s ústředním vytápěním lze instalovat buďto kalorimetry (pro měření tepla v místech spotřeby = ekonomická sebevražda) nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění:
- indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese,
- indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa,
- přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období.
Smyslem povinné instalace uvedených zařízení by mělo být zvýšení energetické účinnosti, neboť především o té se hovoří ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, kterou se Česko jakožto člen EU zavázalo do své legislativy včlenit.
Tolik povinnosti z novelizované vyhlášky.
Nyní k Vaší otázce, zda po provedení zateplení bytového domu (SVJ) je potřeba měnit a upravovat všechny stávající koeficenty polohy místností dosud používaných pro rozúčtování tepla na základě poměrových měřičů tepla.
Tato problematika je rozsáhle diskutována na www.tzb-info.cz, např. v článku „Co brání úspornému vytápění bytových domů?“ a v následných cca 90 diskusních příspěvcích.
Stanoviska odborníků jsou značně odlišná, proto i odpověď na Vaši otázku nemůže být jednoznačná.
Měření tepelné pohody je postavené na měření teploty ve všech bytech bytového domu (SVJ) v určených referenčních bodech. Každý byt má určitý gradient teploty a to od nejméně ochlazované části bytu směrem k oknu. Tento gradient (včetně proudění vzduchu) způsobuje pocit nepohody a nutí uživatele k nastavení vyšší teploty v bytě.
Eliminace proudění a gradientu výměnou oken nebo zateplením umožňuje za stejného
tepelného pocitu žít např. v teplotě o 1 až 2°C nižší než před tímto stavem. Jelikož topné
jednotky (denostupně) se počítají z těchto individuálních hodnot každého bytu, je to zdrojem
úspor nebo také návratnosti investice.
Obecně zateplením bytu se podíl předávaného tepla do bytu přesouvá směrem k dodávce přes
stěny, podlahy a stropy, zejména u vnitřních bytů. U výrazně spořivých uživatelů nebo u
neobývaných bytů se zastavenými radiátory tato dodávka může být i 100%. V každém
případě i v takto provozovaném bytě bude vždy teplota vyšší než venkovní, ze které systém
počítá denostupně a tyto hodnoty se následně použijí pro rozúčtování jako vstupní data.
Otázka, zda ve Vašem případě po zateplení BD nedochází při rozúčtování nákladů na teplo ke zvýhodňování některých bytových jednotek a zda je potřeba měnit a upravovat všechny stávající koeficienty polohy místností dosud používaných pro rozúčtování tepla na základě poměrových měřičů tepla? Každá seriozní firma si provádí analýzu po každé topné sezoně. Dělá se to tak, že se porovnají byty a stejné otopné ploše, ale s různými polohami /ohledně výšky podlaží, světové strany a počtu ochlazovaných stěn/ ve vytápěném objektu. Pokud jsou korekce správně nastaveny, neměly by být tak veliké rozdíly ve vyúčtování, což obecně může platit i po zateplení BD. Při následném zjištění, že k těmto rozdílům /ve vyúčtování/ dochází, by pak nemělo být problémem přepočítat tepelné ztráty posuzovaných bytů a samozřejmě zajistit nápravu.
Lze konstatovat, že pro zajištění objektivního posouzení vašeho dotazu je vhodné provést místní šetření. Proto vám doporučujeme, abyste kontaktoval některou z odborných firem nebo soudního znalce v tomto oboru v okolí vašeho bydliště a požádal je o vypracování odborného posudku.
S přátelským pozdravem
Ing. Zdeněk Štekl
EKIS Rožnov p.R.