Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.1.15 / dotaz č. 54520
Dobrý den, mam dotaz ohledně staré chalupy, kterou jsme nedavno koupili.. chystáme se rekonstruovat komplet podlahy a nerad bych dělal něco, co v budoucnu budu muset znovu opravit, co si myslíte o ipt systému, momentálně se mi jeví nejideálněji, podloží máme poměrně suché, ale nechceme nic podcenit, předem moc děkuji...
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
IPT systém je jednou z vhodných možností odvlhčení a sanace spodní stavby starších budov. Jeho princip je obdobný jako například u tvarovek IGLU. Na rozdíl od celoplošných provětrávaných štěrkových podsypů zde dochází k vyšší účinnosti oddělení vrchních vrstev podlah od podloží, protože se jedná o souvislou vzduchovou dutinu. Zároveň bývá dobře zajištěno i proudění vzduchu podél obvodových zdí, které je z pohledu snížení vlhkosti zdiva prioritní. Zde však záleží především na správném rozmístění přívodních a odvodních otvorů vnějšího vzduchu se zajištěním proudění na základě rozdílů výšek. Nejlépe je využít tahu komínu. Pata zdí pod podlahou musí být v kontaktu se vzduchovou dutinou.
Zde je dobré si uvědomit, že pod podlahu se dostává v zimním období velmi studený vnější vzduch a tudíž nelze podcenit tepelnou izolaci v podlaze a podle druhu této izolace a nášlapné vrstvy i parotěsnící vrstvu. V místě vstupních otvorů přívodního vzduchu může docházet k výraznému ochlazení zdiva soklu a to přináší nebezpečí kondenzace na vnitřním povrchu tohoto studeného místa. Je dobré tedy umístění dobře zvážit a případně provést zateplení zdi v tomto detailu.
Základní obecné informace o provedení IPT podlahy jsou v technologickém postupu výrobce, je ale potřeba zohlednit konkrétní podmínky stavby.
Tloušťka tepelné izolace v podlaze vychází z normových požadavků - závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu (nebo mezi prostory s rozdílnou teplotou). Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Pokud se tedy jedná o podlahu na terénu a normové požadavky - norma udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Vzhledem ke zmíněnému vlivu studeného vzduchu se přikláním k hodnotě kolem 0,20 (W/m2.K), což odpovídá tloušťce podlahového polystyrénu EPS 100 Z o tepelné vodivosti λ 0,39 (W/m.K) cca 20 cm, v případě XPS o tepelné vodivosti λ 0,32 (W/m.K) cca 16 cm. Při podlahovém vytápění doporučuji ještě něco přidat.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
IPT systém je jednou z vhodných možností odvlhčení a sanace spodní stavby starších budov. Jeho princip je obdobný jako například u tvarovek IGLU. Na rozdíl od celoplošných provětrávaných štěrkových podsypů zde dochází k vyšší účinnosti oddělení vrchních vrstev podlah od podloží, protože se jedná o souvislou vzduchovou dutinu. Zároveň bývá dobře zajištěno i proudění vzduchu podél obvodových zdí, které je z pohledu snížení vlhkosti zdiva prioritní. Zde však záleží především na správném rozmístění přívodních a odvodních otvorů vnějšího vzduchu se zajištěním proudění na základě rozdílů výšek. Nejlépe je využít tahu komínu. Pata zdí pod podlahou musí být v kontaktu se vzduchovou dutinou.
Zde je dobré si uvědomit, že pod podlahu se dostává v zimním období velmi studený vnější vzduch a tudíž nelze podcenit tepelnou izolaci v podlaze a podle druhu této izolace a nášlapné vrstvy i parotěsnící vrstvu. V místě vstupních otvorů přívodního vzduchu může docházet k výraznému ochlazení zdiva soklu a to přináší nebezpečí kondenzace na vnitřním povrchu tohoto studeného místa. Je dobré tedy umístění dobře zvážit a případně provést zateplení zdi v tomto detailu.
Základní obecné informace o provedení IPT podlahy jsou v technologickém postupu výrobce, je ale potřeba zohlednit konkrétní podmínky stavby.
Tloušťka tepelné izolace v podlaze vychází z normových požadavků - závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu (nebo mezi prostory s rozdílnou teplotou). Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Pokud se tedy jedná o podlahu na terénu a normové požadavky - norma udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Vzhledem ke zmíněnému vlivu studeného vzduchu se přikláním k hodnotě kolem 0,20 (W/m2.K), což odpovídá tloušťce podlahového polystyrénu EPS 100 Z o tepelné vodivosti λ 0,39 (W/m.K) cca 20 cm, v případě XPS o tepelné vodivosti λ 0,32 (W/m.K) cca 16 cm. Při podlahovém vytápění doporučuji ještě něco přidat.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice