Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.1.15 / dotaz č. 54581
Dobrý den,
obracím se na vás o radu. Rozhoduji se o koupi rodinného domu-developerského projektu, který je ve fázi hrubé stavby. Investor uvádí v Průkazu energetické náročnosti budovy - A mimořádně úsporná.
Přitom se nejedná o pasivní dům. Vytápění je plánováno tepelným čerpadlem vzduch -voda.Energetická náročnost je pro mne důležitá a je jedním z rozhodujících argumentů koupě nového domu.
Někde jsem se dočetla, že písmenem A jsou označeny domy s min 2 zdroji (např. čerpadlo a solární panely) a takových budov je údajně minimum.Je to pravda?
Děkuji za odpověď.
obracím se na vás o radu. Rozhoduji se o koupi rodinného domu-developerského projektu, který je ve fázi hrubé stavby. Investor uvádí v Průkazu energetické náročnosti budovy - A mimořádně úsporná.
Přitom se nejedná o pasivní dům. Vytápění je plánováno tepelným čerpadlem vzduch -voda.Energetická náročnost je pro mne důležitá a je jedním z rozhodujících argumentů koupě nového domu.
Někde jsem se dočetla, že písmenem A jsou označeny domy s min 2 zdroji (např. čerpadlo a solární panely) a takových budov je údajně minimum.Je to pravda?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, mimořádně úsporné mohou být i nízkoenergetické stavby a počet zdrojů energií na to nemusí mít zas až takový vliv, aby jste dosáhla nízkoenergetického standardu, stačí stavbu pořádně zateplit a zvolit vhodný zdroj energie.
Pokud ovšem chcete stavbu v pasivním standardu, tzv. pasivní dům, je nutné kromě dostatečného zateplení vybavit dům i nejrůznějšími technologiemi na zpětné získávání tepla, jako např. řízené větrání s rekuperací, využití alternativních zdrojů energií, které umožňují jak přitápění, tak ohřev teplé vody. Dále lze použít umělé osvětlení řízené na základě konstantní osvětlenosti a využívající denní osvětlení, využívání solárních zisků z prosklených ploch, oproti tomu řízené automatické stínění, aby se dům nepřehříval atd.
Celá problematika pasivního standardu je ale mnohem komplikovanější a je třeba k ní přistupovat komplexně s ohledem na umístění stavby a možností dané lokality. Od samotného návrhu správného tvaru domu, umístění na pozemku a orientaci ke světovým stranám, přes vhodné využití konstrukčního systému a stavební technologie, ale i kombinace použitých materiálů, až po samotnou realizaci, kdy je nutné předejít vzniku tzv. tepelných mostů, zajistit neprůvzdušnost obálky budovy a celistvost tepelné izolace apod.
Opatření pro vytvoření pasivního standardu je celá řada, proto je třeba ke každé stavbě přistupovat individuálně a nelze to paušalizovat.
Na druhou stranu lze pro rychlé a zjednodušené hodnocení sledovat a porovnat několik základních parametrů:
- měrná roční potřeba tepla na vytápění by měla být nižší jak 15 kWh/(m2a)
- neprůvzdušnost obálky budovy by měla být ověřena zkouškou, tzv. blower door test, naměřená hodnota by neměla překročit hodnotu 0,6 m-1/hod., tzn. že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi více jak 60% vnitřního objemu vzduchu
- celková primární energie by měla být nižší jak 120 kWh/(m2a), tato energie vyjadřuje množství energie spotřebované pro výrobu, ale i distribuci, zvoleného energonositele
Obecně lze říci, že mnoho projektů, tvářících se jako pasivní bydlení, nemusí mít s pasivním standardem nic společného a jde pouze o klamavou reklamu, využívající neznalost a nejednoznačnost této problematiky.
Osobně bych byl při pořizování developerského projektu opatrná, až skeptický, rozhodně bych požadoval dosažení pasivního standardu doložit certifikací a pokud nejste odborník, vyplatí se přizvat specialistu, který vám pomůže projekt i stavbu posoudit.
Dále máte možnost obrátit se na Státní energetickou inspekci pokud máte pochybnosti o správnosti zpracování PENB.
Zdravím
Pokud ovšem chcete stavbu v pasivním standardu, tzv. pasivní dům, je nutné kromě dostatečného zateplení vybavit dům i nejrůznějšími technologiemi na zpětné získávání tepla, jako např. řízené větrání s rekuperací, využití alternativních zdrojů energií, které umožňují jak přitápění, tak ohřev teplé vody. Dále lze použít umělé osvětlení řízené na základě konstantní osvětlenosti a využívající denní osvětlení, využívání solárních zisků z prosklených ploch, oproti tomu řízené automatické stínění, aby se dům nepřehříval atd.
Celá problematika pasivního standardu je ale mnohem komplikovanější a je třeba k ní přistupovat komplexně s ohledem na umístění stavby a možností dané lokality. Od samotného návrhu správného tvaru domu, umístění na pozemku a orientaci ke světovým stranám, přes vhodné využití konstrukčního systému a stavební technologie, ale i kombinace použitých materiálů, až po samotnou realizaci, kdy je nutné předejít vzniku tzv. tepelných mostů, zajistit neprůvzdušnost obálky budovy a celistvost tepelné izolace apod.
Opatření pro vytvoření pasivního standardu je celá řada, proto je třeba ke každé stavbě přistupovat individuálně a nelze to paušalizovat.
Na druhou stranu lze pro rychlé a zjednodušené hodnocení sledovat a porovnat několik základních parametrů:
- měrná roční potřeba tepla na vytápění by měla být nižší jak 15 kWh/(m2a)
- neprůvzdušnost obálky budovy by měla být ověřena zkouškou, tzv. blower door test, naměřená hodnota by neměla překročit hodnotu 0,6 m-1/hod., tzn. že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi více jak 60% vnitřního objemu vzduchu
- celková primární energie by měla být nižší jak 120 kWh/(m2a), tato energie vyjadřuje množství energie spotřebované pro výrobu, ale i distribuci, zvoleného energonositele
Obecně lze říci, že mnoho projektů, tvářících se jako pasivní bydlení, nemusí mít s pasivním standardem nic společného a jde pouze o klamavou reklamu, využívající neznalost a nejednoznačnost této problematiky.
Osobně bych byl při pořizování developerského projektu opatrná, až skeptický, rozhodně bych požadoval dosažení pasivního standardu doložit certifikací a pokud nejste odborník, vyplatí se přizvat specialistu, který vám pomůže projekt i stavbu posoudit.
Dále máte možnost obrátit se na Státní energetickou inspekci pokud máte pochybnosti o správnosti zpracování PENB.
Zdravím
Odpovídá: Mgr. Eliška Coufalová* - EKIS Klášterec nad Ohří tisk