Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

26.1.15 / dotaz č. 54870
Dobry den,

v mnoha clancich ruzne na webu jsem narazil na prispevky na ktere reagujete ohledne paropropustnosti, difuznimu odporu a co se tyka uspory energie vubec.
Omlouvam se pokud Vas nejak obtezuji, ale mel bych na Vas otazku, mozna jich bude vic.
Protoze nikde na internetu jsem vystiznou odpoved na svoje otazky nenasel, zkousim zneuzit Vas cas.
Pracuji pro firmu, ktera se zabyva vystavbou nizkoenergetickych a pasivnich domu, prevazne drevostavby.
Velmi me zajima jake je srovnani faktoru difuzniho odporu s pouzitim polystyrenu (EPS70F a EPS100F) a nasledne pouzitim mineralnich omitek baumit, a pouziti mineralni (kamenne) fasadni vaty a stejnou povrchovou upravou.
Co vy by jste doporucil z techto dvou variant? Myslim v pripade jiz zminene drevostaby.Za predpokladu ze v domech ktere nabizime jiz do nabidky soustredujeme system nuceneho vetrani(rekuperace).

Dale by me zajimalo jaky je Vas nazor na stavebni panely SIPs (plosne stavebni dilce)-myslim celkovy dojem a hlvne izolacni vlastnosti.

Mnohokrat Vam dekuji za cas a pokud jsem Vas jakkoliv obtezoval, omlouvam se.

Vážený pane,
pokud bych měl zformulovat výstižnou odpověď, tak bych asi řekl: Co nejlepší tepelnou izolaci a (především u dřevostavby) takovou skladbu

konstrukce aby uvnitř nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti. To jak to zajistit je už složitější a do hry vstupují kromě tepelně-izolačních

vlastností i vlastnosti souvisící s vlhkostí a prostupem vodní páry konstrukcí(Podrobný popis veličin a jejich význam najdete např.v Názvosloví

tepelných izolací http://www.izolace-info.cz/technicke-informace/nazvoslovi-tepelnych-informaci/ nebo Příručka tepelná technika Ytong

http://goo.gl/8OqWCC).
Ve stavební konstrukci neproniká zevnitř ven jenom teplo, ale dochází většinou i k pronikání plynů a především vodní páry skrz konstrukci. V

chladném období, kdy je uvnitř výrazně vyšší teplota než venku je uvnitř také výrazně vyšší parciální tlak vodní páry

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlhkost_vzduchu) a ten ji "tlačí" skrz konstrukci ven.
Nejbezpečnější řešení stavební konstrukce je takové,kde vnitřní vrstva má velký difúzní odpor (viz Difúze vodní páry - veličiny, hodnoty a

jednotky http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/difuze-vodni-pary-veliciny-hodnoty-a-jednotky/). Velký difúzní odpor znamená, že efektivně

zabraňuje zabraňuje vnikání vodní páry do konstrukce (funguje jako takzvaná parobrzda nebo parotěsná zábrana). Každá další vrstva konstrukce

(směrem ven) má mít znatelně menší difúzní odpor než ta předchozí.Přesněji řečeno v každém místě konstrukce musí být parciální tlak vodní páry

menší než parciální tlak syté vodní páry (viz Difúze a kondenzace vodní páry – difúzně otevřené konstrukce

http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/difuze-a-kondenzace-vodni-pary-difuzne-otevrene-konstrukce/). Za těchto okolností pak nedojde ke kondenzaci

vodní páry v konstrukci. Říkáme, že jde o difúzně otevřenou konstrukci.
Druhá možnost jak bezpečně zabránit kondenzaci vodní páry v citlivé části konstrukce (třeba v místě kde je dřevo a minerální vata) je naopak

vnější izolace z materiálu, který má tak vysoký difúzní odpor (například extrudovaný pěnový polystyrén), že se do něj vlastně vodní pára

prakticky nedostane a jehož tepelně-izolační vlastnosti jsou tak dobré, že teplota ve vnitřní části stěny je vždy nad rosným bodem.To je příklad

bezpečné difúzně uzavřené konstrukce.
Poměrně riskantní je případ kdy máme dřevostavbu s tepelnou izolací z minerální vaty (velmi malý difúzní odpor) a zvenku ji zaizolujeme relativně

tenkou vrstvou pěnového polystyrénu.V takovém případě je v oblasti kde je minerální vata a dřevěné nosné prvky teplota výrazně pod rosným bodem.

Pokud je uvnitř spolehlivě fungující parotěsná zábrana s difúzním odporem znatelně převyšujícím difúzní odpor té vrstvy polystyrému tak je vše v

pořádku. Jakmile ovšem dojde k poškozeníparotěsné zábrany nastane masivní kondenzace vody v konstrukci a po nějaké době pak k napadení dřeva

hnilobou nebo dřevokaznými houbami.
Pokud jde o to jaké difůzní odpory různých stavebních materiálů tak ty lze nalézt např. na http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/58-

hodnoty-fyzikalnich-velicin-vybranych-stavebnich-materialu).
Pokud jde o tmely a tenkovrstvé omítky u kontaktních tepelných izolací, tak jsou mezi nimi značné rozdíly, rozhodně ale je jejich difúzní odpor

vyší než u minerální vaty, lze tedy říci, že u kontaktních izolací je výsledný difúzní odpor izolačního souvrství určen především difůzním

odporem použitých tmelů a omítky. Zpravidla se používají certifikované zateplovací systému u nichž by výrobce měl udávat výsledný difůzní odpor

celého souvrství.
Pokud jde o panely (např. Stavební systém EUROPANEL, nebo panely K-KONTROL) tak jde o certifikované systémy, kde by neměly být problémy s

kondenzací vlhkosti (jde o skladbu s vysokým difůzním odporem, ale v zásadě symetrickou t.j.deska-PS-deska, takže i když je teplota rosného bodu

někde uvnitř ve vrstvě PS, nevadí to a kondenzát se tam nehromadí).

Prostudujte si výše uvedené odkazy, promyslete to a pokud byste měl nějaké další dotazy ozvěte se.

S pozdravem , K.Murtinger

K.Murtinger@gmail.com
tel.603731139
Odpovídá:  Mgr. Karel Murtinger - EKIS České Budějovice Ekowatt tisk