Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.3.15 / dotaz č. 55559
Dobrý den nalezl jsem stejný dotaz na jiném portálu, ale odpovídal někdo od vás.
http://www.ceskestavby.cz/poradna/odhlucneni-koupelnove-steny-5984.html
Řeším stejný problém ale v novostavbě, která je teprve ve výstavě, takže si můžeme zvolit skladbu konstrukce já bude potřeba. Můžete mi prosím poradit jaká by byla nejvhodnější, aby se našířil hluk z potrubí ve zdi, umyvadel pevně spojených se zdí apod. ?
Děkuji s pozdravem
http://www.ceskestavby.cz/poradna/odhlucneni-koupelnove-steny-5984.html
Řeším stejný problém ale v novostavbě, která je teprve ve výstavě, takže si můžeme zvolit skladbu konstrukce já bude potřeba. Můžete mi prosím poradit jaká by byla nejvhodnější, aby se našířil hluk z potrubí ve zdi, umyvadel pevně spojených se zdí apod. ?
Děkuji s pozdravem
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Ano, v poradně je odpověď od kolegy, se kterou se plně ztotožňuji. Pokud jste ve fázi novostavby, nic nebrání tomu udělat to dobře.
Vydal bych se cestou dvojité příčky. Tedy dvě nezávisle vyzděné příčky, mezi nimi bude mezera cca 5 cm vyplněná vláknitou akustickou izolaci. To jsou desky z minerální vlny, výrobcem k tomu určené - k akustickému použití. V příčce na straně koupelny budou v drážkách rozvody, na straně pokoje bude příčka plná, bez narušení. V koupelně tedy lze použít i pórobeton a ta druhá bude těžká akustická a žádnými prostupy nenarušená.
Obecně jde o to, že hluk se z jedné do druhé místnosti přenáší dvěma cestami. Jednak zvukové vlny z místnosti kde hluk (řeč, televize, rádio apod.) vzniká prostupují plochou dělící konstrukce. Druhým případem je šíření kročejového hluku konstrukcí, prochází tedy i stěnami a rázy potrubí sem spadají také. Oba způsoby popisují samostatné fyzikální veličiny.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě, ale i řešení jednotlivých vrstev, například tedy příček a přizdívek.
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze nebo pádem předmětů, bouchání dveří apod. Zde se uplatňují především akustické plovoucí podlahy, ale to není teď Váš případ.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv).
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost především pro zdi mezi byty, ale i v rámci bytu, kde je tuším požadavek R´W ≥ 42 dB. To splní již příčky oboustranně omítnuté příčky z těžkých pálených příčkovek například od tloušťky 11,5 P+D nebo s označením AKU. Pokud bude dvojitá, splní požadavek naprosto bezpečně. Vyřešit je potřeba statiku, ve stropě by mělo být zesílení – například zdvojený trámek Miako stropu nebo skrytý průvlak – konzultovat se statikem.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Ano, v poradně je odpověď od kolegy, se kterou se plně ztotožňuji. Pokud jste ve fázi novostavby, nic nebrání tomu udělat to dobře.
Vydal bych se cestou dvojité příčky. Tedy dvě nezávisle vyzděné příčky, mezi nimi bude mezera cca 5 cm vyplněná vláknitou akustickou izolaci. To jsou desky z minerální vlny, výrobcem k tomu určené - k akustickému použití. V příčce na straně koupelny budou v drážkách rozvody, na straně pokoje bude příčka plná, bez narušení. V koupelně tedy lze použít i pórobeton a ta druhá bude těžká akustická a žádnými prostupy nenarušená.
Obecně jde o to, že hluk se z jedné do druhé místnosti přenáší dvěma cestami. Jednak zvukové vlny z místnosti kde hluk (řeč, televize, rádio apod.) vzniká prostupují plochou dělící konstrukce. Druhým případem je šíření kročejového hluku konstrukcí, prochází tedy i stěnami a rázy potrubí sem spadají také. Oba způsoby popisují samostatné fyzikální veličiny.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě, ale i řešení jednotlivých vrstev, například tedy příček a přizdívek.
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze nebo pádem předmětů, bouchání dveří apod. Zde se uplatňují především akustické plovoucí podlahy, ale to není teď Váš případ.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv).
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost především pro zdi mezi byty, ale i v rámci bytu, kde je tuším požadavek R´W ≥ 42 dB. To splní již příčky oboustranně omítnuté příčky z těžkých pálených příčkovek například od tloušťky 11,5 P+D nebo s označením AKU. Pokud bude dvojitá, splní požadavek naprosto bezpečně. Vyřešit je potřeba statiku, ve stropě by mělo být zesílení – například zdvojený trámek Miako stropu nebo skrytý průvlak – konzultovat se statikem.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice