Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.3.15 / dotaz č. 55739
Dobrý den,
zateplili jsme bytový dům napojený na CZT (PTas), vyregulovali otopnou soustavu (bez ekvitermu, který již částečně dělá CZT), změnili sjednané množství v GJ od dodavatele. Máme tedy dle PTas "starou objemovou smlouvu". Sjednané množství v GJ je pro nás pohodlné, protože ho snadno můžeme sledovat v letech a upravovat. Nevýhodou je, že sjednané množství zdá se být poměrně drahým luxusem. Ale na druhou stranu jsme obezřetní, pokud náš dodavatel tvrdí, že výkonová smlouva je výhodnější - máme přecijen jistou míru nedůvěry v moloch typu PTas.
Napadlo nás, jestli by cesta dalších úspor nevedla přes změnu smlouvy z objemové na výkonovou. Náš dům má nyní velmi velkou akumulační schopnost (průběžná týdenní odstávka tepla při teplotách kolem nuly z důvodu regulace soustavy v letošní topné sezoně prakticky nebyla ani zaznamenána ze stran obyvatel domu), teploty hluboko pod bodem mrazu se zde navíc vyskytují sporadicky a zpravidla netrvají déle než týden.
Proto naše myšlenky jdou tím směrem, zda nesjednat s PTas maximální dodaný výkon namísto ročního sjednaného množství a trochu jej poddimenzovat. Předpokládám, že bychom alespoň jednu sezonu pro jistotu výkon pouze měřili a sledovali a poté se rozhodli, zda je pro nás změna smlouvy výhodná, či nikoliv.
Co ale nevíme je:
a) má to v praxi smysl, řeší se to vůbec?
b) jakým způsobem měřit aktuální dodávaný výkon? Venkovní teplotu měříme.
c) jakým způsobem se pak v praxi provádí omezení maximálního příkonu pro náš dům, abychom nemuseli platit za porušení sjednaného výkonu? Nebo je výhodnější "pokutu" zaplatit a neinvestovat do technického řešení?
Děkujeme za nakopnutí správným směrem!
zateplili jsme bytový dům napojený na CZT (PTas), vyregulovali otopnou soustavu (bez ekvitermu, který již částečně dělá CZT), změnili sjednané množství v GJ od dodavatele. Máme tedy dle PTas "starou objemovou smlouvu". Sjednané množství v GJ je pro nás pohodlné, protože ho snadno můžeme sledovat v letech a upravovat. Nevýhodou je, že sjednané množství zdá se být poměrně drahým luxusem. Ale na druhou stranu jsme obezřetní, pokud náš dodavatel tvrdí, že výkonová smlouva je výhodnější - máme přecijen jistou míru nedůvěry v moloch typu PTas.
Napadlo nás, jestli by cesta dalších úspor nevedla přes změnu smlouvy z objemové na výkonovou. Náš dům má nyní velmi velkou akumulační schopnost (průběžná týdenní odstávka tepla při teplotách kolem nuly z důvodu regulace soustavy v letošní topné sezoně prakticky nebyla ani zaznamenána ze stran obyvatel domu), teploty hluboko pod bodem mrazu se zde navíc vyskytují sporadicky a zpravidla netrvají déle než týden.
Proto naše myšlenky jdou tím směrem, zda nesjednat s PTas maximální dodaný výkon namísto ročního sjednaného množství a trochu jej poddimenzovat. Předpokládám, že bychom alespoň jednu sezonu pro jistotu výkon pouze měřili a sledovali a poté se rozhodli, zda je pro nás změna smlouvy výhodná, či nikoliv.
Co ale nevíme je:
a) má to v praxi smysl, řeší se to vůbec?
b) jakým způsobem měřit aktuální dodávaný výkon? Venkovní teplotu měříme.
c) jakým způsobem se pak v praxi provádí omezení maximálního příkonu pro náš dům, abychom nemuseli platit za porušení sjednaného výkonu? Nebo je výhodnější "pokutu" zaplatit a neinvestovat do technického řešení?
Děkujeme za nakopnutí správným směrem!
Dobrý den, děkujeme za váš dotaz.
Dvousložková platba se sjednaným výkonem se používá spíše pro větší odběratele typu továrny nebo obchodního centra, kteří mohou využít možnost řízení odběru (např. krátkodobě vypnout topení nebo vzduchotechniku).
S dodavatelem tepla sjednáte rezervovaný výkon a celoročně platíte za tento výkon. Vychází se obvykle z projektové tepelné ztráty objektu, nebo ze spotřeby minulých let.
Současně musíte dodržet 1/4 hodinové maximum odběru [kW]. Je tedy nutno mít instalované měřidlo (kalorimetr) s průběžným odečtem spotřeby. Měří se množství odebraného tepla [GJ]za časový úsek (15 min = 900 s) a vyhodnocuje se, zda nedošlo k překročení sjednaného maxima. Ve výpočtu se zohledňuje i minimální denní teplota, maximum se tedy během roku mění.
Pokud přejdete na tento systém, je vhodné mít instalovaný řídící systém, který sleduje odebrané množství tepla (z fakturačního měřidla) a pokud by hrozilo překročení, automaticky odpojí vybrané spotřebiče. Ve vašem případě by se prostě asi uzavřel nebo seškrtil přívod tepla do systému vytápění. Počítejte s tím, že instalace takovéhoto systému může stát více než 100 tis. Kč.
Další možností je sjednat výkon s určitou rezervou, aby i bez sledování a regulace nedocházelo k překročení 1/4 hod. maxima - samozřejmě platby budou vyšší.
Doporučuji probrat podrobnosti s obchodním oddělením dodavatele tepla, nechat si udělat srovnávací výpočet plateb pro různé způsoby účtování tepla.
Více informací najdete v ceníku tepla a obchodních podmínkách Pražské teplárenské a.s.:
http://www.ptas.cz/file/edee/opdt-pp/opdt-noz-zmena-k-1-1-2015.pdf
http://www.ptas.cz/file/edee/ceniky/cenik_pt_2015_bezdph.pdf
Pokud v současnosti sledujete sjednané množství tepla a upravujete ho tak, aby co nejlépe odpovídalo skutečné spotřebě, nelze čekat nějaké výrazné snížení plateb při přechodu na jiný systém účtování. Sjednané množství tepla by ideálně mělo být 90% skutečného odběru. Protože ale nevíte, jaká bude zima v následujícím roce, nezbývá než vyjít ze spotřeby minulých let. Tuto spotřebu je potřeba přepočíst podle skutečných klimatických podmínek daného roku a upravit ji tak, aby odpovídala dlouhodobě průměrným klimatickým podmínkám.
Přeji hodně úspěchů!
K. Srdečný
Dvousložková platba se sjednaným výkonem se používá spíše pro větší odběratele typu továrny nebo obchodního centra, kteří mohou využít možnost řízení odběru (např. krátkodobě vypnout topení nebo vzduchotechniku).
S dodavatelem tepla sjednáte rezervovaný výkon a celoročně platíte za tento výkon. Vychází se obvykle z projektové tepelné ztráty objektu, nebo ze spotřeby minulých let.
Současně musíte dodržet 1/4 hodinové maximum odběru [kW]. Je tedy nutno mít instalované měřidlo (kalorimetr) s průběžným odečtem spotřeby. Měří se množství odebraného tepla [GJ]za časový úsek (15 min = 900 s) a vyhodnocuje se, zda nedošlo k překročení sjednaného maxima. Ve výpočtu se zohledňuje i minimální denní teplota, maximum se tedy během roku mění.
Pokud přejdete na tento systém, je vhodné mít instalovaný řídící systém, který sleduje odebrané množství tepla (z fakturačního měřidla) a pokud by hrozilo překročení, automaticky odpojí vybrané spotřebiče. Ve vašem případě by se prostě asi uzavřel nebo seškrtil přívod tepla do systému vytápění. Počítejte s tím, že instalace takovéhoto systému může stát více než 100 tis. Kč.
Další možností je sjednat výkon s určitou rezervou, aby i bez sledování a regulace nedocházelo k překročení 1/4 hod. maxima - samozřejmě platby budou vyšší.
Doporučuji probrat podrobnosti s obchodním oddělením dodavatele tepla, nechat si udělat srovnávací výpočet plateb pro různé způsoby účtování tepla.
Více informací najdete v ceníku tepla a obchodních podmínkách Pražské teplárenské a.s.:
http://www.ptas.cz/file/edee/opdt-pp/opdt-noz-zmena-k-1-1-2015.pdf
http://www.ptas.cz/file/edee/ceniky/cenik_pt_2015_bezdph.pdf
Pokud v současnosti sledujete sjednané množství tepla a upravujete ho tak, aby co nejlépe odpovídalo skutečné spotřebě, nelze čekat nějaké výrazné snížení plateb při přechodu na jiný systém účtování. Sjednané množství tepla by ideálně mělo být 90% skutečného odběru. Protože ale nevíte, jaká bude zima v následujícím roce, nezbývá než vyjít ze spotřeby minulých let. Tuto spotřebu je potřeba přepočíst podle skutečných klimatických podmínek daného roku a upravit ji tak, aby odpovídala dlouhodobě průměrným klimatickým podmínkám.
Přeji hodně úspěchů!
K. Srdečný