Internetová poradna i-EKIS / odpověď
23.3.15 / dotaz č. 56041
Dobrý den, zajímalo by mne kolik se předpokládá roční nárůst cen energií (elektrické, plyn) do roku 2030. Někde čtu kolem 3% někde až 10%. Který z těchto předpokladů je pravděpodobnější? Děkuji
Vážený pane,
jakýkoli odhad růstu cen energií na více než dva nebo tři roky dopředu je věštění z křišťálové koule.
Obecně se ceny plynu odvíjí od ceny ropy. Tu ovlivňují různé globální faktory - objevy nových ložisek (těžba na Aljašce, těžba z pobřežních šelfů), těžba plynu z břidlic, politika různých států (státy OPEC, Rusko, USA). Dále je zde otázka rozvoje technologií těžby, vodíkových technologií atd. Dále růst poptávky po energii v Číně a Africe, případně pokles poptávky v EU díky úsporám. Nic z toho se nedá rozumně předpovídat v horizontu roku 2030.
Důležitý je i rozvoj technologií - například všechny prognózy vývoje ceny elektřiny z fotovoltaiky totálně selhaly, nikdo nepředpokládal že už v roce 2014 bude dosaženo tzv. grid parity. Elektřina ze slunce je již dnes stejně drahá jako ze sítě. I ty nejoptimističtější scénáře to čekaly až někdy kolem roku 2020, 2030.
To jsou důvody, proč se EU v čele s Německem snaží o rozvoj obnovitelných zdrojů - sluneční záření je jediná věc, na kterou je v této oblasti spolehnutí. Výroba energie z vlastních zdrojů je pro každý stát klíčová, protože na úrovni států už lze ceny energií ovlivňovat politicky. V ČR je to například rozhodování o prolomení limitů na těžbu uhlí, které ovlivní cenu tepla z tepláren a tím rychlost, s jakou se budou zateplovat domy (levné teplo nemotivuje k úsporám).
Cena elektřiny je dost závislá na ceně ropy, resp. plynu, protože tyto energie jsou do značné míry zaměnitelné. V ČR cena závisí jednak na politických rozhodnutích (např. omezení instalací fotovoltaických elektráren na rodinné domky v roce 2008), jednak na cenách elektřiny na celoevropském trhu. Třeba výstavba nové atomové elektrárny v ČR cenu elektřiny pro konečného spotřebitele nijak neovlivní, protože z hlediska evropské propojené sítě jde o nepatrný zdroj.
Dále se například v ČR chystá změna cen elektřiny, která přinese zvýšení fixních plateb (za jistič) a zlevnění odběru (cena kWh). To samozřejmě zhoršuje návratnost úsporných opatření. Opět jde o politické rozhodnutí, které se může po dalších volbách změnit.
Domnívám se, že pro prognózy je lepší počítat s nižším růstem ceny energií (okolo 3% ročně). Pokud bude růst cen vyšší, efektivita investice do úspor nebo do vlastního zdroje se zlepší. To asi nikomu vadit nebude. Pokud naopak budete předpokládat vysoký růst cen (10% ročně je opravdu hodně), vyjde vám na papíře vysoká úspora nákladů, resp. vysoký zisk, ale v praxi se nemusí dostavit a projekt zkrachuje.
Přeji vám dostatek energie!
K. Srdečný
jakýkoli odhad růstu cen energií na více než dva nebo tři roky dopředu je věštění z křišťálové koule.
Obecně se ceny plynu odvíjí od ceny ropy. Tu ovlivňují různé globální faktory - objevy nových ložisek (těžba na Aljašce, těžba z pobřežních šelfů), těžba plynu z břidlic, politika různých států (státy OPEC, Rusko, USA). Dále je zde otázka rozvoje technologií těžby, vodíkových technologií atd. Dále růst poptávky po energii v Číně a Africe, případně pokles poptávky v EU díky úsporám. Nic z toho se nedá rozumně předpovídat v horizontu roku 2030.
Důležitý je i rozvoj technologií - například všechny prognózy vývoje ceny elektřiny z fotovoltaiky totálně selhaly, nikdo nepředpokládal že už v roce 2014 bude dosaženo tzv. grid parity. Elektřina ze slunce je již dnes stejně drahá jako ze sítě. I ty nejoptimističtější scénáře to čekaly až někdy kolem roku 2020, 2030.
To jsou důvody, proč se EU v čele s Německem snaží o rozvoj obnovitelných zdrojů - sluneční záření je jediná věc, na kterou je v této oblasti spolehnutí. Výroba energie z vlastních zdrojů je pro každý stát klíčová, protože na úrovni států už lze ceny energií ovlivňovat politicky. V ČR je to například rozhodování o prolomení limitů na těžbu uhlí, které ovlivní cenu tepla z tepláren a tím rychlost, s jakou se budou zateplovat domy (levné teplo nemotivuje k úsporám).
Cena elektřiny je dost závislá na ceně ropy, resp. plynu, protože tyto energie jsou do značné míry zaměnitelné. V ČR cena závisí jednak na politických rozhodnutích (např. omezení instalací fotovoltaických elektráren na rodinné domky v roce 2008), jednak na cenách elektřiny na celoevropském trhu. Třeba výstavba nové atomové elektrárny v ČR cenu elektřiny pro konečného spotřebitele nijak neovlivní, protože z hlediska evropské propojené sítě jde o nepatrný zdroj.
Dále se například v ČR chystá změna cen elektřiny, která přinese zvýšení fixních plateb (za jistič) a zlevnění odběru (cena kWh). To samozřejmě zhoršuje návratnost úsporných opatření. Opět jde o politické rozhodnutí, které se může po dalších volbách změnit.
Domnívám se, že pro prognózy je lepší počítat s nižším růstem ceny energií (okolo 3% ročně). Pokud bude růst cen vyšší, efektivita investice do úspor nebo do vlastního zdroje se zlepší. To asi nikomu vadit nebude. Pokud naopak budete předpokládat vysoký růst cen (10% ročně je opravdu hodně), vyjde vám na papíře vysoká úspora nákladů, resp. vysoký zisk, ale v praxi se nemusí dostavit a projekt zkrachuje.
Přeji vám dostatek energie!
K. Srdečný