Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.3.15 / dotaz č. 56045
Dobrý den,
potřeboval bych zjistit jaký by měl být výkon teplovodní krbové vložky a jak velké radiátory budou potřeba v novostavbě. Tepelná ztráta domu je 5,8 kW. Stavba je postavena z 30 cm pálené cihly a zatepleno 16 cm polystyrenem. Základy jsou zatepleny 10 cm polystyrenem, strop zateplen 35 cm vatou, podlaha zateplena 12 cm polystyrenem. Okna trojskla. Místnost s krbovou vložkou má 125 m3 a budou tam i 3 radiátory. Další místnosti mají 37,18 m3, 31 m3 a 32,3 m3 a budou tam pouze radiátory. Dále potom bude podlahové topení a to v místnostech velkých 20,3 m3 a 19,6 m3 a ještě místnost velká 20,6 m3 a tam bude podlahové topení a radiátor tzv. žebřík.
Děkuji za odpověď
potřeboval bych zjistit jaký by měl být výkon teplovodní krbové vložky a jak velké radiátory budou potřeba v novostavbě. Tepelná ztráta domu je 5,8 kW. Stavba je postavena z 30 cm pálené cihly a zatepleno 16 cm polystyrenem. Základy jsou zatepleny 10 cm polystyrenem, strop zateplen 35 cm vatou, podlaha zateplena 12 cm polystyrenem. Okna trojskla. Místnost s krbovou vložkou má 125 m3 a budou tam i 3 radiátory. Další místnosti mají 37,18 m3, 31 m3 a 32,3 m3 a budou tam pouze radiátory. Dále potom bude podlahové topení a to v místnostech velkých 20,3 m3 a 19,6 m3 a ještě místnost velká 20,6 m3 a tam bude podlahové topení a radiátor tzv. žebřík.
Děkuji za odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Tepelná ztráta domu je poměrně nízká a vychází patrně z nějakého výpočtu. Výkon zdroje tepla pro vytápění by tedy měl odpovídat této tepelné ztrátě. Výkon krbové vložky by tedy celkem měl být kolem 6 kW. Tento výkon je rozdělený na výměník a sálání do prostoru. Vhodný poměr by měl respektovat umístění zdroje v domě a potřebný tepelný příkon pro otopnou soustavu. Krb s vložkou bude umístěn v obytném prostoru a ten má největší kubaturu. Pokud zde budou umístěny 3 radiátory, je otázka, zda tepelný příkon pro tento prostor nebude příliš velký. Obvykle se hledá poměr výměník – sálání spíše převažující pro výměník.
Velikost jednotlivých radiátorů v ostatních místnostech se stanovuje z výpočtu tepelné ztráty pro tyto jednotlivé prostory. Nezáleží na kubatuře, ale na velikosti oken a ploše ochlazovaných stěn. Je tedy potřeba zpracovat podrobný výpočet tepelných ztrát pro jednotlivé místnosti, který je pak podkladem pro přesné dimenzování otopné soustavy. Platí to i pro místnosti s podlahovým topením, kde v případě, že plocha vyhřívané podlahy svým výkonem nepostačí, doplňuje se radiátor, nebo například v koupelnách žebříkové těleso. Zohlednit je potřeba i tepelný spád, na který bude systém navržený s tím, že pro podlahové vytápění se vřazuje směšování pro zajištění požadované nižší teploty do podlahy. Ta obvykle nemůže být vyšší než cca 35°C, Teplotní spád na radiátorech bude patrně vyšší.
Pokud tedy bude sálavá složka výkonu krbové vložky například 2 kW, možná tento výkon pro centrální prostor postačí a radiátory v ní budou již nadbytečné. Pokud ovšem nebude v domě ještě jiný záložní zdroj tepla, například elektrokotel apod, který bude provozován bez zatopení v krbu.
Úsporné provozování otopné soustavy domu tedy závisí na správném a poměrně přesném nadimenzování, které musí navrhnout na základě výpočtu projektant ústředního vytápění. Stanovit velikost radiátorů odhadem na základě kubatury prostoru nelze, stejně tak dimenze potrubí, která závisí na tlakových ztrátách v rozvodu. Součástí podrobného návrhu je i způsob regulace.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Tepelná ztráta domu je poměrně nízká a vychází patrně z nějakého výpočtu. Výkon zdroje tepla pro vytápění by tedy měl odpovídat této tepelné ztrátě. Výkon krbové vložky by tedy celkem měl být kolem 6 kW. Tento výkon je rozdělený na výměník a sálání do prostoru. Vhodný poměr by měl respektovat umístění zdroje v domě a potřebný tepelný příkon pro otopnou soustavu. Krb s vložkou bude umístěn v obytném prostoru a ten má největší kubaturu. Pokud zde budou umístěny 3 radiátory, je otázka, zda tepelný příkon pro tento prostor nebude příliš velký. Obvykle se hledá poměr výměník – sálání spíše převažující pro výměník.
Velikost jednotlivých radiátorů v ostatních místnostech se stanovuje z výpočtu tepelné ztráty pro tyto jednotlivé prostory. Nezáleží na kubatuře, ale na velikosti oken a ploše ochlazovaných stěn. Je tedy potřeba zpracovat podrobný výpočet tepelných ztrát pro jednotlivé místnosti, který je pak podkladem pro přesné dimenzování otopné soustavy. Platí to i pro místnosti s podlahovým topením, kde v případě, že plocha vyhřívané podlahy svým výkonem nepostačí, doplňuje se radiátor, nebo například v koupelnách žebříkové těleso. Zohlednit je potřeba i tepelný spád, na který bude systém navržený s tím, že pro podlahové vytápění se vřazuje směšování pro zajištění požadované nižší teploty do podlahy. Ta obvykle nemůže být vyšší než cca 35°C, Teplotní spád na radiátorech bude patrně vyšší.
Pokud tedy bude sálavá složka výkonu krbové vložky například 2 kW, možná tento výkon pro centrální prostor postačí a radiátory v ní budou již nadbytečné. Pokud ovšem nebude v domě ještě jiný záložní zdroj tepla, například elektrokotel apod, který bude provozován bez zatopení v krbu.
Úsporné provozování otopné soustavy domu tedy závisí na správném a poměrně přesném nadimenzování, které musí navrhnout na základě výpočtu projektant ústředního vytápění. Stanovit velikost radiátorů odhadem na základě kubatury prostoru nelze, stejně tak dimenze potrubí, která závisí na tlakových ztrátách v rozvodu. Součástí podrobného návrhu je i způsob regulace.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice