Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.3.15 / dotaz č. 56082
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na možnost zateplení zdiva cca 100 let starého domu pod úrovní terénu - zdivo (plné cihly až k základovým kamenům) pod terénem je vlhké z důvodu zemní vhlkosti.
Celý dům je nyní nově cca 30 cm pod cílovou úrovní podlah izolován ve větší míře nerez plechy, některé části pomocí PE folie a zde by tedy problém s vlhkostí neměl být.
Vnější plášť budovy nad provedenou vodorovnou izolací je již zateplen fasádním polystyrenem a rád bych zateplil i sokl a zdivo pod terénem.
Dům mám aktuálně okopán do hloubky cca 50 cm právě z důvodu realizace vodorovných izolací a když už je dům okopán, tak bych toho mohl využít pro zateplení zdiva i pod úrovní terénu. Nevím ale, zda není problémem právě značná vlhkost stěn pod terénem.
Je prosím vhodné provést tepelnou izolaci vlhkých cihel pod terénem? Pokud ano, jaké použít materiály pro zateplení - XPS a lepidlo nebo nějaké jiné?
Děkuji
chtěla bych se zeptat na možnost zateplení zdiva cca 100 let starého domu pod úrovní terénu - zdivo (plné cihly až k základovým kamenům) pod terénem je vlhké z důvodu zemní vhlkosti.
Celý dům je nyní nově cca 30 cm pod cílovou úrovní podlah izolován ve větší míře nerez plechy, některé části pomocí PE folie a zde by tedy problém s vlhkostí neměl být.
Vnější plášť budovy nad provedenou vodorovnou izolací je již zateplen fasádním polystyrenem a rád bych zateplil i sokl a zdivo pod terénem.
Dům mám aktuálně okopán do hloubky cca 50 cm právě z důvodu realizace vodorovných izolací a když už je dům okopán, tak bych toho mohl využít pro zateplení zdiva i pod úrovní terénu. Nevím ale, zda není problémem právě značná vlhkost stěn pod terénem.
Je prosím vhodné provést tepelnou izolaci vlhkých cihel pod terénem? Pokud ano, jaké použít materiály pro zateplení - XPS a lepidlo nebo nějaké jiné?
Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Problematický úsek zdiva lze tedy, pokud tomu dobře rozumím, rozdělit na dvě části – nad a pod vloženou izolací.
Nad úrovní provedeného podříznutí bylo zdivo vlhké. Po přerušení vzlínání vložením izolace proti vlhkosti by mělo dojít k postupnému vysýchání zdiva. To může trvat poměrně dlouho, uspíšit lze odstraněním vlhkých, zasolených nebo neprodyšných omítek a proškrábáním spár. Následné úpravy a dodatečné vrstvy lze provádět na suché zdivo, respektive na zdivo, které dosáhne určité přípustné hranice vlhkosti. Pokud by se konstrukce uzavřela neprodyšnými materiály ještě mokrá, znemožnilo by se její vysýchání směrem ven a vlhkost by se projevila v interiéru. Výše nad terénem (od 40 cm) lze použít děrované polystyrény se systémovými omítkami a lepidly, které vlhkost zčásti odvádí.
Nutnou úpravou pod terénem bude provedení svislé hydroizolace z vnější strany, která bude navazovat na podříznutí směrem nahoru. U návaznosti na podříznutí by se mělo dosáhnout pokud možno utěsněného spoje. Použít lze buď hydroizolační bitumenové nebo minerální stěrkové materiály, nebo asfaltové pásy. Svislou hydroizolaci dle tvaru detailu je vhodné vytáhnout i mírně nad terén, maximálně po provedené zateplení. Zateplení pod terénem a soklové části do 30 cm by se provedlo deskami extrudovaného polystyrénu (XPS) v doporučené tloušťce alespoň 10 cm, záleží však na návaznosti horní tepelné izolace EPS, kolik je zde místa, aby sokl nepředstupoval. To by se muselo řešit přeplechováním, což bývá problematické místo z hlediska trvanlivosti omítky nad odskokem.
Izolační desky nad terénem nutno kotvit, pod terénem je to také vhodné. Lepeny pod terénem mohou být celoplošně do izolační stěrky. Nad terénem lepidlo na fasádní izolace. Extrudovaný XPS nad terénem musí být s prolisy (nikoli hladký), aby na něm dobře drželo lepidlo výztužné vrstvy s armovací tkaninou. Povrchová úprava například mosaiková omítka (marmolit), nebo soklové pásky (pozor na plošnou hmotnost obkladu).
Pod úrovní podříznutí zůstává vlhkost zdiva na původní vysoké úrovni. Je to však pod vloženou hydroizolací, tedy obdobný detail jako u novostaveb, kde se obkládá líc základů rovněž pod ní. Zde se opět použije deska z XPS, která je nenasákavá a odolná pro použití ve vlhkém prostředí. Tloušťka zase alespoň 10 cm, hloubka pod UT se doporučuje 80 cm, může být i méně, v zásadě tak, jak to líc stávajícího základu umožní, ale alespoň 50 až 60 cm. Výkop je potřeba mít dobře odvodněný, tedy provést funkční drenážní systém. Vnější líc XPS bude chráněn nopovou fólií, kterou je potřeby stáhnout až k drenáži. Pod drenáží je nutno zatěsnit dno, drenáž spádovat alespoň 1% a do dešťové kanalizace zaústit tak, aby nemohlo dojít k pronikání zpětné vody při silném dešti do drenážního systému. Je tedy potřeba mít dostatečnou výšku pro zaústění, nebo odvedení drenáží řešit jinak, pokud to hloubka dešťové kanalizace neumožní. Zásyp drenážní tělesa provést hrubým štěrkem frakce 32-63 mm, separace od zeminy geotextilií. Úkol drenáže je zajistit, aby zde bylo namáhání maximálně zemní vlhkostí, nesmí zde dojít k namáhání tlakovou vodou (dojde při zaplavení).
Desku XPS od vlhkého základového zdiva lze separovat vložením nopové fólie i do tohoto místa. Otázkou pak je, zda tuto mezeru odvětrávat a jak. V systémech s odvětráním se zde vytváří větraná dutina, která vysušuje vlhké zdivo, je to ale proti zateplení. Vložením separační vrstvy s výškou nopu 6 až 8 cm se vytvoří prostor pro distribuci vlhkosti ven, pokud se někde ponechá štěrbina nebo větrací mřížky. To ale závisí na konkrétním návrhu se znalostí situace na místě.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Problematický úsek zdiva lze tedy, pokud tomu dobře rozumím, rozdělit na dvě části – nad a pod vloženou izolací.
Nad úrovní provedeného podříznutí bylo zdivo vlhké. Po přerušení vzlínání vložením izolace proti vlhkosti by mělo dojít k postupnému vysýchání zdiva. To může trvat poměrně dlouho, uspíšit lze odstraněním vlhkých, zasolených nebo neprodyšných omítek a proškrábáním spár. Následné úpravy a dodatečné vrstvy lze provádět na suché zdivo, respektive na zdivo, které dosáhne určité přípustné hranice vlhkosti. Pokud by se konstrukce uzavřela neprodyšnými materiály ještě mokrá, znemožnilo by se její vysýchání směrem ven a vlhkost by se projevila v interiéru. Výše nad terénem (od 40 cm) lze použít děrované polystyrény se systémovými omítkami a lepidly, které vlhkost zčásti odvádí.
Nutnou úpravou pod terénem bude provedení svislé hydroizolace z vnější strany, která bude navazovat na podříznutí směrem nahoru. U návaznosti na podříznutí by se mělo dosáhnout pokud možno utěsněného spoje. Použít lze buď hydroizolační bitumenové nebo minerální stěrkové materiály, nebo asfaltové pásy. Svislou hydroizolaci dle tvaru detailu je vhodné vytáhnout i mírně nad terén, maximálně po provedené zateplení. Zateplení pod terénem a soklové části do 30 cm by se provedlo deskami extrudovaného polystyrénu (XPS) v doporučené tloušťce alespoň 10 cm, záleží však na návaznosti horní tepelné izolace EPS, kolik je zde místa, aby sokl nepředstupoval. To by se muselo řešit přeplechováním, což bývá problematické místo z hlediska trvanlivosti omítky nad odskokem.
Izolační desky nad terénem nutno kotvit, pod terénem je to také vhodné. Lepeny pod terénem mohou být celoplošně do izolační stěrky. Nad terénem lepidlo na fasádní izolace. Extrudovaný XPS nad terénem musí být s prolisy (nikoli hladký), aby na něm dobře drželo lepidlo výztužné vrstvy s armovací tkaninou. Povrchová úprava například mosaiková omítka (marmolit), nebo soklové pásky (pozor na plošnou hmotnost obkladu).
Pod úrovní podříznutí zůstává vlhkost zdiva na původní vysoké úrovni. Je to však pod vloženou hydroizolací, tedy obdobný detail jako u novostaveb, kde se obkládá líc základů rovněž pod ní. Zde se opět použije deska z XPS, která je nenasákavá a odolná pro použití ve vlhkém prostředí. Tloušťka zase alespoň 10 cm, hloubka pod UT se doporučuje 80 cm, může být i méně, v zásadě tak, jak to líc stávajícího základu umožní, ale alespoň 50 až 60 cm. Výkop je potřeba mít dobře odvodněný, tedy provést funkční drenážní systém. Vnější líc XPS bude chráněn nopovou fólií, kterou je potřeby stáhnout až k drenáži. Pod drenáží je nutno zatěsnit dno, drenáž spádovat alespoň 1% a do dešťové kanalizace zaústit tak, aby nemohlo dojít k pronikání zpětné vody při silném dešti do drenážního systému. Je tedy potřeba mít dostatečnou výšku pro zaústění, nebo odvedení drenáží řešit jinak, pokud to hloubka dešťové kanalizace neumožní. Zásyp drenážní tělesa provést hrubým štěrkem frakce 32-63 mm, separace od zeminy geotextilií. Úkol drenáže je zajistit, aby zde bylo namáhání maximálně zemní vlhkostí, nesmí zde dojít k namáhání tlakovou vodou (dojde při zaplavení).
Desku XPS od vlhkého základového zdiva lze separovat vložením nopové fólie i do tohoto místa. Otázkou pak je, zda tuto mezeru odvětrávat a jak. V systémech s odvětráním se zde vytváří větraná dutina, která vysušuje vlhké zdivo, je to ale proti zateplení. Vložením separační vrstvy s výškou nopu 6 až 8 cm se vytvoří prostor pro distribuci vlhkosti ven, pokud se někde ponechá štěrbina nebo větrací mřížky. To ale závisí na konkrétním návrhu se znalostí situace na místě.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice