Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.4.15 / dotaz č. 56884
Dobrý den,
nemohu nikde dohledat, jak se zachovat k objemu a plochám obálky budovy při změně stavby (zateplení objektu). Objem i plocha jednotlivých konstrukcí obálky budovy se o něco zvětší, když objekt zateplím. Nevím, zda je potřeba tuto změnu započítat do výpočtu energetické náročnosti, nebo je možné ji zanedbat. Jedinou zmínku jsem našel v TNI 730330:2010, ovšem ta je převážně určena pro bytové domy. Děkuji za odpověď.
nemohu nikde dohledat, jak se zachovat k objemu a plochám obálky budovy při změně stavby (zateplení objektu). Objem i plocha jednotlivých konstrukcí obálky budovy se o něco zvětší, když objekt zateplím. Nevím, zda je potřeba tuto změnu započítat do výpočtu energetické náročnosti, nebo je možné ji zanedbat. Jedinou zmínku jsem našel v TNI 730330:2010, ovšem ta je převážně určena pro bytové domy. Děkuji za odpověď.
Vážený pane kolego,
při výpočtu energetické náročnosti budovy dle zákona 406/2000 Sb. (pro Průkaz energetické náročnosti budovy) zákon celkem jednoznačně uvádí, že:
"celkovou energeticky vztažnou plochou [se rozumí] vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy".
Prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb. se odkazuje na ČSN EN ISO 13789 - Výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení. V této normě se poměrně jasně stanovuje tzv. systémová hranice budovy. Na stejnou normu se odvolává i TNI 730330.
Chcete-li postupovat podle zákona, musíte při zateplení budovy zvětšit energeticky vztažnou plochu o tloušťku zateplení. Stejně tak musíte zvětšit i objem budovy, který ale do výpočtu energetické náročnosti nevstupuje (vstupuje tam objem větracího vzduchu, který se s jistou nepřesností někdy od celkového objemu odvozuje; zateplením se pochopitelně nemění). Pro budovu před a po zateplení tedy platí pokaždé jiná energeticky vztažná plocha, případně objem.
Pokud použijete zateplení s odvětranou mezerou, může vzniknout rozpor v definici zákona (berou se vnější povrchy budovy) a ČSN EN ISO 13789, kde se jako systémová hranice bere vnější povrch vnitřního pláště (tj. vzduchová mezera a vnější plášť se nezapočítávají). Domníváme se, že lepší bude postupovat podle normy, protože to je v kraji zvykem a nejspíš vám to nikdo nenapadne.
Přejeme hodně úspěchů!
F. Macholda, K. Srdečný
při výpočtu energetické náročnosti budovy dle zákona 406/2000 Sb. (pro Průkaz energetické náročnosti budovy) zákon celkem jednoznačně uvádí, že:
"celkovou energeticky vztažnou plochou [se rozumí] vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy".
Prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb. se odkazuje na ČSN EN ISO 13789 - Výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení. V této normě se poměrně jasně stanovuje tzv. systémová hranice budovy. Na stejnou normu se odvolává i TNI 730330.
Chcete-li postupovat podle zákona, musíte při zateplení budovy zvětšit energeticky vztažnou plochu o tloušťku zateplení. Stejně tak musíte zvětšit i objem budovy, který ale do výpočtu energetické náročnosti nevstupuje (vstupuje tam objem větracího vzduchu, který se s jistou nepřesností někdy od celkového objemu odvozuje; zateplením se pochopitelně nemění). Pro budovu před a po zateplení tedy platí pokaždé jiná energeticky vztažná plocha, případně objem.
Pokud použijete zateplení s odvětranou mezerou, může vzniknout rozpor v definici zákona (berou se vnější povrchy budovy) a ČSN EN ISO 13789, kde se jako systémová hranice bere vnější povrch vnitřního pláště (tj. vzduchová mezera a vnější plášť se nezapočítávají). Domníváme se, že lepší bude postupovat podle normy, protože to je v kraji zvykem a nejspíš vám to nikdo nenapadne.
Přejeme hodně úspěchů!
F. Macholda, K. Srdečný
Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt tisk