Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.5.15 / dotaz č. 57839
Dobrý den,
omlouvám se, že Vás obtěžuji s dotazem, ale jiným způsobem se mi dosud nepodařilo zjistit dotazované informace. V panelovém domě máme instalovaná měřidla Doprimo III radio. Většina bytů má staré klasické litinové radiátory, já osobně jsem před několika lety instaloval deskové Korado o identickém výkonu. V průběhu několika let byla na radiátorech opakovaně instalována poměrová čidla z kapalinových přes elektronická až na stávající rádiová. Asi i díky tomu se stalo, že se montážní výška měřidla "vyšplhala" na 80% výšky tělesa, tj. střed měřidla (destičky) je 10 cm pod horním okrajem 50cm vysokého tělesa. Rozúčtovací firma však kalkuluje s montážní výškou 75%. Ze zkušenosti vím, že v průběhu topné sezóny bývá nejteplejší horní třetina radiátoru. Existuje nějaké srovnání, které ukazuje, jak je ovlivněn odečet při změně polohy měřidla?
Ve vyúčtování je zmatek i v typech otopných těles (hloubka, výkon?), existuje nějaký jasný návod na přepočet koeficientů při výměně litinových těles za desková? Je důvod, aby koeficient Uf při stejně výkonném radiátoru narostl z 0,5 (litinové) na 0,8 (Radik VK)?
Děkuji za odpověď.
omlouvám se, že Vás obtěžuji s dotazem, ale jiným způsobem se mi dosud nepodařilo zjistit dotazované informace. V panelovém domě máme instalovaná měřidla Doprimo III radio. Většina bytů má staré klasické litinové radiátory, já osobně jsem před několika lety instaloval deskové Korado o identickém výkonu. V průběhu několika let byla na radiátorech opakovaně instalována poměrová čidla z kapalinových přes elektronická až na stávající rádiová. Asi i díky tomu se stalo, že se montážní výška měřidla "vyšplhala" na 80% výšky tělesa, tj. střed měřidla (destičky) je 10 cm pod horním okrajem 50cm vysokého tělesa. Rozúčtovací firma však kalkuluje s montážní výškou 75%. Ze zkušenosti vím, že v průběhu topné sezóny bývá nejteplejší horní třetina radiátoru. Existuje nějaké srovnání, které ukazuje, jak je ovlivněn odečet při změně polohy měřidla?
Ve vyúčtování je zmatek i v typech otopných těles (hloubka, výkon?), existuje nějaký jasný návod na přepočet koeficientů při výměně litinových těles za desková? Je důvod, aby koeficient Uf při stejně výkonném radiátoru narostl z 0,5 (litinové) na 0,8 (Radik VK)?
Děkuji za odpověď.
Vážený pane,
rozhodně neobtěžujete dotazem, energetická poradna je tu od toho.
K dotazu: čím výše na tělese je indikátor umístěn, tím vyšší spotřebu indikuje. To je dáno tím, že snímá teplotu tělesa, která směrem dolů klesá.
Z tohoto důvodu výrobci indikátorů přesně předepisují způsob umístění indikátoru na tělese. Obvykle to je ve výšce 3/4 tělesa, s tolerancí ± 10 % (tj. 5 cm u tělesa výšky 50 cm).
Tím, že ve vašem domě jsou různé typy radiátorů, je situace složitější.
Bylo by správné, aby indikátor byl na každém tělese v takové výšce, ve které mají radiátory stejnou povrchovou teplotu (při stejném výkonu). Tato výška může být pro žebrový litinový radiátor jiná, než pro deskový (u deskového hodně záleží na způsobu zapojení a protékání vody). Viz např. tato studie (str. 12 a dále) http://users.fs.cvut.cz/~vavrirom/Disertace%20Teze/Teze_Vavricka.pdf
Srovnání by bylo možné provést dotykovým teploměrem nebo termovizním měřením, viz např.:
http://vytapeni.tzb-info.cz/otopne-plochy/6310-setrvacnost-nabehu-a-chladnuti-otopnych-teles
http://www.termohospital.cz/clanek/142206-termovize-jako-pomocnik-pri-odhalovani-zavzdusnenych-teles
Doporučuji vám reklamovat instalaci indikátorů. Dodavatel by měl doložit, že instalace odpovídá normě ČSN EN 834. Případně požádejte výrobce indikátorů, aby vám poskytl podmínky pro montáž indikátorů na různá tělesa (http://www.ista.cz/).
Dále můžete požadovat po firmě, která provádí rozúčtování tepla, aby vám zdůvodnila výši koeficientů pro přepočet (každý radiátor může mít jiný koeficient), případně vyúčtování reklamovat.
Přeji hodně úspěchů!
K. Srdečný
rozhodně neobtěžujete dotazem, energetická poradna je tu od toho.
K dotazu: čím výše na tělese je indikátor umístěn, tím vyšší spotřebu indikuje. To je dáno tím, že snímá teplotu tělesa, která směrem dolů klesá.
Z tohoto důvodu výrobci indikátorů přesně předepisují způsob umístění indikátoru na tělese. Obvykle to je ve výšce 3/4 tělesa, s tolerancí ± 10 % (tj. 5 cm u tělesa výšky 50 cm).
Tím, že ve vašem domě jsou různé typy radiátorů, je situace složitější.
Bylo by správné, aby indikátor byl na každém tělese v takové výšce, ve které mají radiátory stejnou povrchovou teplotu (při stejném výkonu). Tato výška může být pro žebrový litinový radiátor jiná, než pro deskový (u deskového hodně záleží na způsobu zapojení a protékání vody). Viz např. tato studie (str. 12 a dále) http://users.fs.cvut.cz/~vavrirom/Disertace%20Teze/Teze_Vavricka.pdf
Srovnání by bylo možné provést dotykovým teploměrem nebo termovizním měřením, viz např.:
http://vytapeni.tzb-info.cz/otopne-plochy/6310-setrvacnost-nabehu-a-chladnuti-otopnych-teles
http://www.termohospital.cz/clanek/142206-termovize-jako-pomocnik-pri-odhalovani-zavzdusnenych-teles
Doporučuji vám reklamovat instalaci indikátorů. Dodavatel by měl doložit, že instalace odpovídá normě ČSN EN 834. Případně požádejte výrobce indikátorů, aby vám poskytl podmínky pro montáž indikátorů na různá tělesa (http://www.ista.cz/).
Dále můžete požadovat po firmě, která provádí rozúčtování tepla, aby vám zdůvodnila výši koeficientů pro přepočet (každý radiátor může mít jiný koeficient), případně vyúčtování reklamovat.
Přeji hodně úspěchů!
K. Srdečný