Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.6.15 / dotaz č. 59053
Jsme SVJ v panel.domě z r.1962 se 2 vchody.Po stranách jsou byty 55m2 a uprostřed garzonky 26,9m2.V bytech máme v koupelně teplomet na vlastní EE a garzonkám prochází stoupačka o prům.12 /15/cm, která vyhřívá předsíň/sprch.kout+záchod/a na které není žádné měřidlo.Před několika lety na naší žádost začala firma Byttherm garzonkám účtovat průměr domu+15%.V letoš.roce jsme zjistili,že tato částka byla
90,-Kč.Při mírné zimě si garzonky pochvalují,že ani nemusí pouštět topení.Navrhovali jsme firmě,aby umístila u ventilu stoupačky/vstup do bytů/měřidlo,jejiž hodnoty by se rozpočítaly na 7 garzonek.Ta to odmítla,že může být měřidlo pouze tam,kde se dá regulovat teplo.Chtěli bychom,aby spořeba tepla ze stoupačky byla účtována jiným způsobem než dosud,protože takto z velké části hradí garzonkám spotřebu velké byty.Prosíme vás o radu,už z důvodu,aby vše bylo podloženo s odvoláním na zákony,vyhlášky, protože zde máme chronickou stěžovatelku,se kterou neustále musíme řešit její problémy.
90,-Kč.Při mírné zimě si garzonky pochvalují,že ani nemusí pouštět topení.Navrhovali jsme firmě,aby umístila u ventilu stoupačky/vstup do bytů/měřidlo,jejiž hodnoty by se rozpočítaly na 7 garzonek.Ta to odmítla,že může být měřidlo pouze tam,kde se dá regulovat teplo.Chtěli bychom,aby spořeba tepla ze stoupačky byla účtována jiným způsobem než dosud,protože takto z velké části hradí garzonkám spotřebu velké byty.Prosíme vás o radu,už z důvodu,aby vše bylo podloženo s odvoláním na zákony,vyhlášky, protože zde máme chronickou stěžovatelku,se kterou neustále musíme řešit její problémy.
Dobrý den,
pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období stanoví dosud stále platná vyhláška č. 372/2001 Sb.
Na Váš dotaz nelze odpovědět jednoznačně, protože neuvádí všechny podrobnosti, které by bylo nutno znát ke kompletnímu posouzení Vámi popisované situace. Nicméně lze obecně konstatovat, že cílem vyhlášky je, aby náklady na vytápění byly mezi jednotlivé spotřebitele rozděleny pokud možno spravedlivě, tzn, že při stejném profilu užívání by měly být měrné náklady na vytápění alespoň přibližně stejné. Pokud se měrné náklady na vytápění budou podstatně lišit, mělo by to být způsobeno (a odůvodněno) buď odlišnou teplotou vytápěného prostoru nebo intenzitou větrání odlišnou od běžného standardu. Pro finanční dopady těchto kladných či záporných rozdílů je zavedena spotřební složka nákladů na vytápění vypočítávaná z odečtů kalorimetrických měřidel nebo indikátorů rozdělovačů topných nákladů. Spotřební složku rozdělí SVJ (ve Vašem případě podle podkladů zpracovaných rozúčtovatelskou firmou) mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů těchto měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Základní složku lze korigovat v případě potřeby s využitím přílohy č. 1A vyhlášky.
Způsob korekce a velikost jednotlivých opravných koeficientů prvotně předložených rozúčtovatelem vlastník (SVJ) musel schválit při zahájení smluvního vztahu a pokud by statistické vyhodnocení uplynulých topných sezón indikovalo nezdůvodnitelné rozdíly v měrných nákladech, lze tuto situaci považovat za důvod k reklamaci a úpravě původně odsouhlasených koeficientů.
Přesné provedení ve Vašem domě z Vašeho dotazu nevyplývá, avšak ze stáří panelového domu usuzuji, že se jedná vertikální rozvody, kde tedy podle metodického pokynu k vyhlášce má být základní a spotřební složka nákladů rozdělena v poměru 50/50 %. Dále mohu usuzovat, že panelový dům byl zateplen a současně nebyla upravena topná křivka, čímž mohl Vámi popisovaný problém mnohem podstatněji vyniknout. V případě, že je tomu tak, bylo by nutno řešit jak možnost odpovídajícího nastavení topné křivky, tak revizi korekčních součinitelů na náměry.
Jesliže však Vámi uváděná stoupačka má skutečně průměr 150 mm, nelze ji považovat za pouhý rozvod, ale může být v projektu navržena jako náhrada otopného tělesa. V tomto případě bych nepokládal Váš návrh na vybavení příslušných stoupaček podružnými kalorimetry na patách za nereálný.
Nemám zkušenosti s odborným zázemím ani vstřícností k zákazníkům Vašeho smluvního rozúčtovatele. Pokud by se popsaný problém nepodařilo vyřešit dvoustranným jednáním, doporučuji Vám přizvat projektanta – topenáře, který bude dokonale obeznámen se současným stavem otopné soustavy, aktuální tepelně technickou charakteristikou budovy a zněním vyhlášky 372/2001 Sb. včetně metodického pokynu k jejímu používání.
S pozdravem,
Ing. Jiří Malkovský
pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období stanoví dosud stále platná vyhláška č. 372/2001 Sb.
Na Váš dotaz nelze odpovědět jednoznačně, protože neuvádí všechny podrobnosti, které by bylo nutno znát ke kompletnímu posouzení Vámi popisované situace. Nicméně lze obecně konstatovat, že cílem vyhlášky je, aby náklady na vytápění byly mezi jednotlivé spotřebitele rozděleny pokud možno spravedlivě, tzn, že při stejném profilu užívání by měly být měrné náklady na vytápění alespoň přibližně stejné. Pokud se měrné náklady na vytápění budou podstatně lišit, mělo by to být způsobeno (a odůvodněno) buď odlišnou teplotou vytápěného prostoru nebo intenzitou větrání odlišnou od běžného standardu. Pro finanční dopady těchto kladných či záporných rozdílů je zavedena spotřební složka nákladů na vytápění vypočítávaná z odečtů kalorimetrických měřidel nebo indikátorů rozdělovačů topných nákladů. Spotřební složku rozdělí SVJ (ve Vašem případě podle podkladů zpracovaných rozúčtovatelskou firmou) mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů těchto měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Základní složku lze korigovat v případě potřeby s využitím přílohy č. 1A vyhlášky.
Způsob korekce a velikost jednotlivých opravných koeficientů prvotně předložených rozúčtovatelem vlastník (SVJ) musel schválit při zahájení smluvního vztahu a pokud by statistické vyhodnocení uplynulých topných sezón indikovalo nezdůvodnitelné rozdíly v měrných nákladech, lze tuto situaci považovat za důvod k reklamaci a úpravě původně odsouhlasených koeficientů.
Přesné provedení ve Vašem domě z Vašeho dotazu nevyplývá, avšak ze stáří panelového domu usuzuji, že se jedná vertikální rozvody, kde tedy podle metodického pokynu k vyhlášce má být základní a spotřební složka nákladů rozdělena v poměru 50/50 %. Dále mohu usuzovat, že panelový dům byl zateplen a současně nebyla upravena topná křivka, čímž mohl Vámi popisovaný problém mnohem podstatněji vyniknout. V případě, že je tomu tak, bylo by nutno řešit jak možnost odpovídajícího nastavení topné křivky, tak revizi korekčních součinitelů na náměry.
Jesliže však Vámi uváděná stoupačka má skutečně průměr 150 mm, nelze ji považovat za pouhý rozvod, ale může být v projektu navržena jako náhrada otopného tělesa. V tomto případě bych nepokládal Váš návrh na vybavení příslušných stoupaček podružnými kalorimetry na patách za nereálný.
Nemám zkušenosti s odborným zázemím ani vstřícností k zákazníkům Vašeho smluvního rozúčtovatele. Pokud by se popsaný problém nepodařilo vyřešit dvoustranným jednáním, doporučuji Vám přizvat projektanta – topenáře, který bude dokonale obeznámen se současným stavem otopné soustavy, aktuální tepelně technickou charakteristikou budovy a zněním vyhlášky 372/2001 Sb. včetně metodického pokynu k jejímu používání.
S pozdravem,
Ing. Jiří Malkovský
Odpovídá: Ing. Jiří Malkovský* - EKIS Hradec Králové ALKA-RPK tisk