Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.7.15 / dotaz č. 59283
Obracím se na Vás s dotazem a prosbou. Byla u mě provedena kontrola Státní energetické inspekce (SEI) aby zjistili skutečný stav mé fotovoltaické elektrárny na střeše. Byl tam údajně nějaký rozpor v dokumentaci.
Při kontrole se zjistilo, že dokumentace je v naprostém pořádku a v souladu se skutečností.
Bylo mi však vytknuto, že odpočet vyrobené elektřiny provádím ze střídače
typu Fronius IG 60HV namísto údajů z ověřeného měřidla typu BME 1l.32. Celou dobu jsem si nebyl vědom pochybení, protože při předávání zařízení v r. 2009 mi to takto bylo vysvětleno s tím, že měřidlo BME II.32. je mechanické a nepřesné. Navíc od počátku se zastavovalo, což jsem měl podle sdělení předávajícího technika přehlížet. Toto měřidlo se pak časem úplně zastavilo. V mém okolí všichni vlastníci FVE potvrzují, že odpočet provádějí stejně jako já.
Můj dotaz zní, jestli odpočet jak jej nyní dělám je prováděn správně? Mechanické měřidlo mi navíc nikdo nechce vyměnit. /oslovil jsem výrobce FVE i E-ON/
Můžete prosím nějak poradit?
Při kontrole se zjistilo, že dokumentace je v naprostém pořádku a v souladu se skutečností.
Bylo mi však vytknuto, že odpočet vyrobené elektřiny provádím ze střídače
typu Fronius IG 60HV namísto údajů z ověřeného měřidla typu BME 1l.32. Celou dobu jsem si nebyl vědom pochybení, protože při předávání zařízení v r. 2009 mi to takto bylo vysvětleno s tím, že měřidlo BME II.32. je mechanické a nepřesné. Navíc od počátku se zastavovalo, což jsem měl podle sdělení předávajícího technika přehlížet. Toto měřidlo se pak časem úplně zastavilo. V mém okolí všichni vlastníci FVE potvrzují, že odpočet provádějí stejně jako já.
Můj dotaz zní, jestli odpočet jak jej nyní dělám je prováděn správně? Mechanické měřidlo mi navíc nikdo nechce vyměnit. /oslovil jsem výrobce FVE i E-ON/
Můžete prosím nějak poradit?
Děkujeme za položení dotazu a protože z Vašeho dotazu vyplývá, i potenciálně větší rozsah obdobných možných pochybení, budu se snažit Vaši vzniklou situaci pochopit a popsat, pokud možno detailně, včetně návrhu na vyřešení správnosti měření a omezení budoucím možným dalším kontrolám a postihům.
Elektroměr BME 11.32 je jednofázový, elektromechanický elektroměr, nejčastěji s třídou přesnosti 1. U jednofázové elektrárny se jedná o jedno z jednoduchých, levných, certifikovaných měřidel, bohužel provedené v kombinaci elektronické měření - eletromechanický čítač. Z hlediska možností poruchy je vždy poruchovější část, která se mechanicky pohybuje, zpravidla řádově, a tady proto může být zásadní kámen úrazu - jsou tedy více poruchové, než plně elektronické.
Měření vyrobené elektřiny výrobcem upravuje vyhláška č.82/2011 Sb., o měření elektřiny ..., kde v §4 odst.2 se definuje, jaké jsou druhy údajů z měření elektřiny:
a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení,
b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen „samoodečty“),
c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy.
Pro případ poruchy elektroměru je možné využít bodu c) - tedy získat nějakým náhradním způsobem údaj o celkové vyrobené elektřině. Abychom pro daný měsíc nemuseli používat odhad, použil jste pro případ poruchy elektroměru asi nejlepší možnou variantu, tedy měření za pomocí instalovaného elektroměru v samotném střídači Fronius. Vzhledem k tomu, že je certifikaci má jen samotný měnič, jako zařízení k přeměně energie, ale tuto certifikaci nemá jeho vlastní měřidlo (pokud je mě známo). Abyste tedy mohl "měřit" vyrobenou elektrickou energii střídačem , musel by mít proto střídač ještě navíc zvláštní certifikaci jako platné měřidlo, v dané třídě přesnosti.
Ve Vašem konkrétním případě, jste tedy popisovaný mechanismus měření mohl použít v souladu s §4 odst.3, citace: "Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu při prokazatelné závadě měřicího zařízení, při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřicího zařízení podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen, nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období.", což splňujete.
Prakticky však vyhláška v §4 odst.6, definuje i maximální délku náhradního způsobu měření, odhadu - a to nejvýše třikrát po sobě (tedy 3 měsíční období). Jedná se o praktickou úpravu, která v prvním měsíci upravuje vznik poruchy, kdy nám již nesedí údaj z elektroměru na skutečnost a musí se již provést "náhradní" stanovení výroby. Následuje druhý měsíc, který zpravidla slouží pro vyřízení základní reklamační lhůty na výrobek, který je 30-ti denní, i v druhém měsící tedy můžeme náhradně odečítat. A konečně v případě opravy, uznané reklamace či výměny elektroměru se i v nadcházejícím třetím měsíci musí použít náhradní stanovení a dokorigovat opravený stav.
Chyba byla ve Vašem případě, že jste náhradní způsob měření aplikoval delší dobu než 3 měsíce, navíc chybné měřidlo jste neopravil. To je Vaše zavinění, které jste měl odstranit. Teoreticky má vždy vnitřní elektroměr střídače horší třídu přesnosti, takže prakticky mohlo dojít k vykazování o 2-3% jiné hodnoty, vzhledem k tomu, že 70% vyrobené elektrické energie je vyrobena za optimálního pracovního bodu střídače a tedy i měřidla, je možné očekávat, že celkový vliv na vykázanou vyrobenou el. energii ze střídače je dotčen chybou 1-1,5% jako maximální chybou, což je podle mého názoru zanedbatelná chyba, pod rozlišovací úroveň.
K velmi podobnému závěru by měla dojít i Státní energetická inspekce, že sice tedy došlo k porušení podmínek za kterých má být měření prováděno, avšak vzhledem k závěrům a možné škodě, se nejedná ani úmysl či zanedbání, ale o nevědomost z podmínek vyplývající z chybného měření, je výše škody spíše podružnou a zcela zanedbatelnou součástí kontroly SEI. Upozornil bych však na skutečnost, že pokud by byla u výrobny byla provedena včasná a opakovaná revize elektrického zařízení výrobny, pak by jistě revizní technik závadu objevil, a závadu by sám zapsal do revizní zprávy nebo by ji sám po konzultaci s Vámi, jako provotovatelem FVE odstranil. FVE měla mít opakovanou revizi max. po 4 letech, tedy již v roce 2013 a v konečném důsledku by kontrola SEI již nic neobjevila! Vždy je lépe řešit prevenci než následky, i když si troufám říci, že ve Vašem konkrétním případě by se měla i případná pokuta ze strany SEI pohybovat na samotné dolní hranici, ale patrně Vás nemine.
Elektroměr BME 11.32 je jednofázový, elektromechanický elektroměr, nejčastěji s třídou přesnosti 1. U jednofázové elektrárny se jedná o jedno z jednoduchých, levných, certifikovaných měřidel, bohužel provedené v kombinaci elektronické měření - eletromechanický čítač. Z hlediska možností poruchy je vždy poruchovější část, která se mechanicky pohybuje, zpravidla řádově, a tady proto může být zásadní kámen úrazu - jsou tedy více poruchové, než plně elektronické.
Měření vyrobené elektřiny výrobcem upravuje vyhláška č.82/2011 Sb., o měření elektřiny ..., kde v §4 odst.2 se definuje, jaké jsou druhy údajů z měření elektřiny:
a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení,
b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen „samoodečty“),
c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy.
Pro případ poruchy elektroměru je možné využít bodu c) - tedy získat nějakým náhradním způsobem údaj o celkové vyrobené elektřině. Abychom pro daný měsíc nemuseli používat odhad, použil jste pro případ poruchy elektroměru asi nejlepší možnou variantu, tedy měření za pomocí instalovaného elektroměru v samotném střídači Fronius. Vzhledem k tomu, že je certifikaci má jen samotný měnič, jako zařízení k přeměně energie, ale tuto certifikaci nemá jeho vlastní měřidlo (pokud je mě známo). Abyste tedy mohl "měřit" vyrobenou elektrickou energii střídačem , musel by mít proto střídač ještě navíc zvláštní certifikaci jako platné měřidlo, v dané třídě přesnosti.
Ve Vašem konkrétním případě, jste tedy popisovaný mechanismus měření mohl použít v souladu s §4 odst.3, citace: "Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu při prokazatelné závadě měřicího zařízení, při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřicího zařízení podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen, nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období.", což splňujete.
Prakticky však vyhláška v §4 odst.6, definuje i maximální délku náhradního způsobu měření, odhadu - a to nejvýše třikrát po sobě (tedy 3 měsíční období). Jedná se o praktickou úpravu, která v prvním měsíci upravuje vznik poruchy, kdy nám již nesedí údaj z elektroměru na skutečnost a musí se již provést "náhradní" stanovení výroby. Následuje druhý měsíc, který zpravidla slouží pro vyřízení základní reklamační lhůty na výrobek, který je 30-ti denní, i v druhém měsící tedy můžeme náhradně odečítat. A konečně v případě opravy, uznané reklamace či výměny elektroměru se i v nadcházejícím třetím měsíci musí použít náhradní stanovení a dokorigovat opravený stav.
Chyba byla ve Vašem případě, že jste náhradní způsob měření aplikoval delší dobu než 3 měsíce, navíc chybné měřidlo jste neopravil. To je Vaše zavinění, které jste měl odstranit. Teoreticky má vždy vnitřní elektroměr střídače horší třídu přesnosti, takže prakticky mohlo dojít k vykazování o 2-3% jiné hodnoty, vzhledem k tomu, že 70% vyrobené elektrické energie je vyrobena za optimálního pracovního bodu střídače a tedy i měřidla, je možné očekávat, že celkový vliv na vykázanou vyrobenou el. energii ze střídače je dotčen chybou 1-1,5% jako maximální chybou, což je podle mého názoru zanedbatelná chyba, pod rozlišovací úroveň.
K velmi podobnému závěru by měla dojít i Státní energetická inspekce, že sice tedy došlo k porušení podmínek za kterých má být měření prováděno, avšak vzhledem k závěrům a možné škodě, se nejedná ani úmysl či zanedbání, ale o nevědomost z podmínek vyplývající z chybného měření, je výše škody spíše podružnou a zcela zanedbatelnou součástí kontroly SEI. Upozornil bych však na skutečnost, že pokud by byla u výrobny byla provedena včasná a opakovaná revize elektrického zařízení výrobny, pak by jistě revizní technik závadu objevil, a závadu by sám zapsal do revizní zprávy nebo by ji sám po konzultaci s Vámi, jako provotovatelem FVE odstranil. FVE měla mít opakovanou revizi max. po 4 letech, tedy již v roce 2013 a v konečném důsledku by kontrola SEI již nic neobjevila! Vždy je lépe řešit prevenci než následky, i když si troufám říci, že ve Vašem konkrétním případě by se měla i případná pokuta ze strany SEI pohybovat na samotné dolní hranici, ale patrně Vás nemine.