Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.8.15 / dotaz č. 60111
Dobrý den, nevím zda položím dotaz dobře. Jedná se mi o vhodnost využití kondenzačního kotle.
Mám menší polyfunkční objekt (ordinace a byty) objekt je zateplen a má starou plynovou kotelnu (1998) se dvěma atmosférickými kotli. Tepelná ztráta objektu je 120kW. Vytápění je ústředním topením dvoutrubkovým s nuceným oběhem, spád asi 90/70 °C z roku 1985, tělesa plechová s TRV.
Jedná se mi zda je vhodné instalovat kondenzační kotle, za jakých podmínek je vhodné instalovat kondenzační kotel, jaký musí být výkon kondenzačního kotle ? (stejný jako je ztráta), jak se orientačně spočte úspora (zda je to jen v účinnosti ?) zda bude systém ústředního vytápění funkční, zkrátka zda jít do kondenzačního kotle nebo kdy nejít do kondenzačního kotle ?
Děkuji a odpověď
Mám menší polyfunkční objekt (ordinace a byty) objekt je zateplen a má starou plynovou kotelnu (1998) se dvěma atmosférickými kotli. Tepelná ztráta objektu je 120kW. Vytápění je ústředním topením dvoutrubkovým s nuceným oběhem, spád asi 90/70 °C z roku 1985, tělesa plechová s TRV.
Jedná se mi zda je vhodné instalovat kondenzační kotle, za jakých podmínek je vhodné instalovat kondenzační kotel, jaký musí být výkon kondenzačního kotle ? (stejný jako je ztráta), jak se orientačně spočte úspora (zda je to jen v účinnosti ?) zda bude systém ústředního vytápění funkční, zkrátka zda jít do kondenzačního kotle nebo kdy nejít do kondenzačního kotle ?
Děkuji a odpověď
Dobrý den,
předně bych Vám rád doporučil, abyste si nechal, zejména vzhledem k tomu, že se nejedná o malý objekt, zpracovat alespoň základní projektovou dokumentaci resp. výpočet od speciality - topenáře s oprávněním ČKAIT a spočítá nové tepelné ztráty - po zateplení a navrhne na provoz budovy správný zdroj.
Výkon kotle se dimenzuje na základě výpočtu tepelných ztrát budovy. Ty se skládají z prostupu konstrukcemi a ztrátami větráním (pokud je budova přirozeně větrané, ne vzduchotechnikou tak se jedná o netěsnosti a otevírání oken). Výkon zdroje se potom navrhuje na tzv. návrhovou teplotu dle oblasti, nejčastěji -15°C. Jde se většinou na stranu bezpečnou a násobí se ztráta např. 1,2x - zdroj se předimenzuje jako rezerva.
Jiný způsob je výpočet tepelných ztrát jednotlivých místností pro návrh otopných těles, jejichž tepelný výkon se také násobí přirážkou a součet výkonu těchto těles je návrhovou hodnotou výkonu kotle.
Samostatnou problematikou je, pokud má zdroj sloužit i k ohřevu vody, tam je nutné uvažovat jaké množství a jak rychle potřebuji ohřát.
Vše popsané jsou pro topenáře rutinní činnosti.
Zejména je nutné v případě, že u vašeho objektu došlo k zateplení, ale zdroj je původní přepočítat, přenastavit a vyregulovat celou soustavu. Uvádíte sice tepelný spád topné vody 90/70°C, ale v reálu těchto teplot
není dosahováno.
Ohledně doporučení pro kondenzační kotel. Určitě ano, kondenzační kotel je stavěn na tzv. nízkoteplotní systémy tak, aby bylo dosahována kondenzace spalin. Tedy na nižší teploty topné vody. Pokud se takovýto kotel nasadí na objekt, který má vysoký tepelný spád - 90/70°C, tak v nejchladnějších dnech jednoduše nebude dosahováno kondenzace a sníží se jeho účinnost na úroveň běžného plynového kotle (tedy např. z 98% na 92%). Většinu roku (odhadem 80-90%) Vám ale kotel pojede ve víceméně optimálním režimu - bude dosahovat vysoké účinnosti).
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
č. oprávnění 0997
předně bych Vám rád doporučil, abyste si nechal, zejména vzhledem k tomu, že se nejedná o malý objekt, zpracovat alespoň základní projektovou dokumentaci resp. výpočet od speciality - topenáře s oprávněním ČKAIT a spočítá nové tepelné ztráty - po zateplení a navrhne na provoz budovy správný zdroj.
Výkon kotle se dimenzuje na základě výpočtu tepelných ztrát budovy. Ty se skládají z prostupu konstrukcemi a ztrátami větráním (pokud je budova přirozeně větrané, ne vzduchotechnikou tak se jedná o netěsnosti a otevírání oken). Výkon zdroje se potom navrhuje na tzv. návrhovou teplotu dle oblasti, nejčastěji -15°C. Jde se většinou na stranu bezpečnou a násobí se ztráta např. 1,2x - zdroj se předimenzuje jako rezerva.
Jiný způsob je výpočet tepelných ztrát jednotlivých místností pro návrh otopných těles, jejichž tepelný výkon se také násobí přirážkou a součet výkonu těchto těles je návrhovou hodnotou výkonu kotle.
Samostatnou problematikou je, pokud má zdroj sloužit i k ohřevu vody, tam je nutné uvažovat jaké množství a jak rychle potřebuji ohřát.
Vše popsané jsou pro topenáře rutinní činnosti.
Zejména je nutné v případě, že u vašeho objektu došlo k zateplení, ale zdroj je původní přepočítat, přenastavit a vyregulovat celou soustavu. Uvádíte sice tepelný spád topné vody 90/70°C, ale v reálu těchto teplot
není dosahováno.
Ohledně doporučení pro kondenzační kotel. Určitě ano, kondenzační kotel je stavěn na tzv. nízkoteplotní systémy tak, aby bylo dosahována kondenzace spalin. Tedy na nižší teploty topné vody. Pokud se takovýto kotel nasadí na objekt, který má vysoký tepelný spád - 90/70°C, tak v nejchladnějších dnech jednoduše nebude dosahováno kondenzace a sníží se jeho účinnost na úroveň běžného plynového kotle (tedy např. z 98% na 92%). Většinu roku (odhadem 80-90%) Vám ale kotel pojede ve víceméně optimálním režimu - bude dosahovat vysoké účinnosti).
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
č. oprávnění 0997