Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.9.15 / dotaz č. 61846
Dobrý den,
bydlím v bytovém domě z 80. let. Nad mým bytem je pultová střecha, mezi stropem a střechou je asi 30 cm mezera. Ta je vyplněná černou skelnou vatou z 80. let našitou na papírovém kartonu. Nezdá se mi, že by tato izolace byla dostatečná - byt rychle vychládá, i když jsou obdvodové zdi již zateplené. Chtěl bych skelnou vatu vyhodit a dutinu vyplnit některým ze současných izolantů. Četl jsem, že správný postup je položit parotěsnou folii a na to dát vatu. S vatou by až takový problém nebyl, ale položit pod ní folii je v tak malém prostoru nereálné. Navíc tam zespoda trčí hřebíky, takže by se folie při natahování roztrhla. Chci se zeptat, zda neexistuje jiný izolant, který lze do dutiny nafoukat a bude mít difuzní odpor takový, že již nebude potřeba pod izolant dávat folii. Zjistil jsem, že existuje difuzně uzavřená PUR pěna, ale nevěřím její zdravotní nezávadnosti (používá se ještě relativně krátkou dobu, navíc každý výrobce do ní přidává jiné přísady). Existuje tedy nějaký jiný foukaný/stříkaný difuzně uzavřený izolant? V nejhorším případě použiji deskový polystyren a spáry utěsním pěnou. Předpokládám, že pod polystyren se již folie vzhledem k vysoké uzavřenosti polystyrenu dávat nemusí, nemám pravdu?
Děkuji
bydlím v bytovém domě z 80. let. Nad mým bytem je pultová střecha, mezi stropem a střechou je asi 30 cm mezera. Ta je vyplněná černou skelnou vatou z 80. let našitou na papírovém kartonu. Nezdá se mi, že by tato izolace byla dostatečná - byt rychle vychládá, i když jsou obdvodové zdi již zateplené. Chtěl bych skelnou vatu vyhodit a dutinu vyplnit některým ze současných izolantů. Četl jsem, že správný postup je položit parotěsnou folii a na to dát vatu. S vatou by až takový problém nebyl, ale položit pod ní folii je v tak malém prostoru nereálné. Navíc tam zespoda trčí hřebíky, takže by se folie při natahování roztrhla. Chci se zeptat, zda neexistuje jiný izolant, který lze do dutiny nafoukat a bude mít difuzní odpor takový, že již nebude potřeba pod izolant dávat folii. Zjistil jsem, že existuje difuzně uzavřená PUR pěna, ale nevěřím její zdravotní nezávadnosti (používá se ještě relativně krátkou dobu, navíc každý výrobce do ní přidává jiné přísady). Existuje tedy nějaký jiný foukaný/stříkaný difuzně uzavřený izolant? V nejhorším případě použiji deskový polystyren a spáry utěsním pěnou. Předpokládám, že pod polystyren se již folie vzhledem k vysoké uzavřenosti polystyrenu dávat nemusí, nemám pravdu?
Děkuji
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Zcela jistě původní tepelná izolace z 80. let nebude odpovídat dnešním požadavkům. Nicméně její náhrada v mezeře, předpokládám, dvouplášťové střechy je obtížně proveditelná bez zásahu do horní hydroizolační části. Zejména je problémem vytvoření pečlivě provedené souvislé paro-nepropustné vrstvy, jak sám uvádíte.
Vytvoření paro-nepropustné vrstvy foukaným izolantem nelze. Stříkanou PUR pěnou v takto omezeném prostoru (bez otevření střešního pláště) pravděpodobně také velmi těžko. Domnívám se, že nebude ani dost dobře možné položit vrstvu polystyrenu, která bude utěsněna PUR pěnou tak kvalitně, že bude dostatečně paro-nepropustná. Jako nejjednodušeji realizovatelné řešení se jeví být využití foukané izolace do dutiny (celulóza/polystyren). Eventuálně, pokud to prostor nabízí, lze položit pásy minerální izolace, ty jsou však náchylné na případnou kondenzaci, kdy snižují svou izolační schopnost. Alternativou mohou být rohože z konopí nebo lnu.
Při rekonstrukcích lze uvažovat s vytvořením parotěsné vrstvy z vnitřní strany konstrukce. Snížil byste si mírně světlou výšku místnosti o podhled, ve kterém by byla souvislá parotěsná izolace. Lze vytvořit také difúzně otevřenou konstrukci s paro-brzdnou vrstvou, která v principu propouští jen omezené množství vlhkosti, která by měla být v průběhu roku vypařitelná.
Při konkrétním návrhu skladby bych však velmi doporučil obrátit se na odbornou osobu, která Vám vyhotoví výpočet konkrétní skladby s navrženými materiály, kde konstrukci posoudí z pohledu roční bilance zkondenzované vodní páry a posoudí také kritický detail napojení obvodové stěny na zateplovanou střešní konstrukci z pohledu nejnižší vnitřní povrchové teploty, riziku povrchové kondenzace a vzniku plísní.
děkuji za Váš dotaz.
Zcela jistě původní tepelná izolace z 80. let nebude odpovídat dnešním požadavkům. Nicméně její náhrada v mezeře, předpokládám, dvouplášťové střechy je obtížně proveditelná bez zásahu do horní hydroizolační části. Zejména je problémem vytvoření pečlivě provedené souvislé paro-nepropustné vrstvy, jak sám uvádíte.
Vytvoření paro-nepropustné vrstvy foukaným izolantem nelze. Stříkanou PUR pěnou v takto omezeném prostoru (bez otevření střešního pláště) pravděpodobně také velmi těžko. Domnívám se, že nebude ani dost dobře možné položit vrstvu polystyrenu, která bude utěsněna PUR pěnou tak kvalitně, že bude dostatečně paro-nepropustná. Jako nejjednodušeji realizovatelné řešení se jeví být využití foukané izolace do dutiny (celulóza/polystyren). Eventuálně, pokud to prostor nabízí, lze položit pásy minerální izolace, ty jsou však náchylné na případnou kondenzaci, kdy snižují svou izolační schopnost. Alternativou mohou být rohože z konopí nebo lnu.
Při rekonstrukcích lze uvažovat s vytvořením parotěsné vrstvy z vnitřní strany konstrukce. Snížil byste si mírně světlou výšku místnosti o podhled, ve kterém by byla souvislá parotěsná izolace. Lze vytvořit také difúzně otevřenou konstrukci s paro-brzdnou vrstvou, která v principu propouští jen omezené množství vlhkosti, která by měla být v průběhu roku vypařitelná.
Při konkrétním návrhu skladby bych však velmi doporučil obrátit se na odbornou osobu, která Vám vyhotoví výpočet konkrétní skladby s navrženými materiály, kde konstrukci posoudí z pohledu roční bilance zkondenzované vodní páry a posoudí také kritický detail napojení obvodové stěny na zateplovanou střešní konstrukci z pohledu nejnižší vnitřní povrchové teploty, riziku povrchové kondenzace a vzniku plísní.