Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.10.15 / dotaz č. 62741
Dobrý den,
rád bych si nechal poradit ohledně vytápění, jelikož jsem doteď bydlel v bytě a o topení se nestaral. Přestěhoval jsem se do zděného domu, je starší, nezateplený, okna stará dřevěná, přízemí + patro + půda. Bydlíme v patře, dole nikdo nebydlí. Máme nahoře v nejchladnější místnosti termostat. Manželka je na mateřské a tudíž je neustále doma. Rád bych věděl jak topit, aby to pro mne bylo pokud možno co nejúspornější. My právě nevíme jestli nás náhodou nepříjde na majlad když začneme topit i dole, dejme tomu jen na napůl otevřený ventil na topení. Doteď jsem to dole měli všude vypnuté právě proto, že máme strach abychom neplatili šílené peníze. Ale zase jde zespod docela zima, takže máme studenou podlahu nahoře. Když tak logicky uvažuji, tak by mě to přeci nemělo vyjít tak draho, ono se to dole vytopí, a pak už se to bude jen udržovat. Já nevím jak to právě funguje, jestli prostě čím více budu mít u plynu zaplých topení tak tím se cena bude násobit nebo je jedno jestli ten plynový kotel udržuje 10 zaplých topení nebo pět. Doufám že sem se v tom moc nezamotal.
Mockrát děkuji za odpověď
rád bych si nechal poradit ohledně vytápění, jelikož jsem doteď bydlel v bytě a o topení se nestaral. Přestěhoval jsem se do zděného domu, je starší, nezateplený, okna stará dřevěná, přízemí + patro + půda. Bydlíme v patře, dole nikdo nebydlí. Máme nahoře v nejchladnější místnosti termostat. Manželka je na mateřské a tudíž je neustále doma. Rád bych věděl jak topit, aby to pro mne bylo pokud možno co nejúspornější. My právě nevíme jestli nás náhodou nepříjde na majlad když začneme topit i dole, dejme tomu jen na napůl otevřený ventil na topení. Doteď jsem to dole měli všude vypnuté právě proto, že máme strach abychom neplatili šílené peníze. Ale zase jde zespod docela zima, takže máme studenou podlahu nahoře. Když tak logicky uvažuji, tak by mě to přeci nemělo vyjít tak draho, ono se to dole vytopí, a pak už se to bude jen udržovat. Já nevím jak to právě funguje, jestli prostě čím více budu mít u plynu zaplých topení tak tím se cena bude násobit nebo je jedno jestli ten plynový kotel udržuje 10 zaplých topení nebo pět. Doufám že sem se v tom moc nezamotal.
Mockrát děkuji za odpověď
Vážený pane,
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz do naší internetové poradny i-EKIS.
Váš dotaz je poněkud komplexní a neobsahuje některé důležité údaje. Na druhou stranu bohužel není ani příliš konkrétní, takže se pokusím odpovědět a zareagovat v obecné rovině, ale věřím, že Vám to pomůže se v problematice zorientovat. Neuvádíte průměrné náklady na vytápění za rok, což je podstatná hodnota pro posouzení, která se však musí posuzovat v komplexu s charakterem a tepelně-technickými charakteristikami vytápěného objektu, způsoby využití a dalšími parametry. Podotýkám, že Váš pohled a úvahy zcela chápu.
Při dalších úvahách vycházím z toho, že jako zdroj tepla máte plynový kotel a vytápíte s ohledem na manželku a dítě prakticky nepřetržitě. Objekt není zateplen a je staršího data, takže jeho tepelně-technické vlastnosti budou špatné.
Náklady na vytápění se odvíjejí od několika parametrů:
(1) Tepelně-technických vlastnosti obvodových konstrukcí vytápěných prostor (kolik tepla propustí konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem)
(2) Typu zdroje tepla, jeho efektivity přeměny primárních paliv na teplo a zajištění jeho efektivní distribuce a regulace
(3) Požadované parametry vnitřního prostředí (jakou potřebujeme teplotu v interiérech, jaká je nezbytná intenzita výměny vzduchu – tedy větrání, atd.).
(4) Způsob využití objektu, počet osob atd.
Z výše uvedeného vyplývá, že náklady na vytápění můžete snižovat, případně zlepšovat parametry vnitřního prostředí zlepšovat při zachování nebo úspoře provozních nákladů (tedy zejména ročních nákladů na nákup paliva):
(A) výměnou zdroje tepla za modernější s vyšší účinností
(B) pořízením či seřízením systému regulace vytápění
(C) snížením energetické náročnosti objektu – tedy zateplením
(D) změnou rozsahu vytápěných prostor
Bohužel neznám konkrétní parametry dotčeného domu, ale v praxi se dost často vyskytuje v podkrovích či patrech rodinných domů menší tloušťka obvodových stěn, což ještě dále zhoršuje tepelně-technické vlastnosti a parametry obvodové konstrukce. Pokud není objekt zateplen, může se to projevit ještě intenzívněji.
Teď k vašim otázkám. Pokud nevytápíte přízemí, ale jen prostor v prvním patře, je logické, že podlahy budou „studené“. V tuto chvíli vytápíte definovaný prostor, který byste v případě realizace vytápění celého přízemí výrazně zvětšil, tedy zvětší se plocha stavebních konstrukcí ve styku s chladným vnějším prostředím a logicky musí stoupnout spotřeba plynu a tedy i náklady na vytápění. Samozřejmě by to pro ten dům bylo výhodnější, kdyby se vytápěl celý, ale je to o vašich aktuálních a reálných finančních možnostech.
Vaše úvaha „ono se to vytopí a pak se to bude jen udržovat“ je sice na první pohled správná, ale je nutné si uvědomit, že se přízemí vytopit opravdu dá a pak se bude udržovat, ale s ohledem na předpokládanou špatnou tepelnou izolaci stěn v přízemí byste musel neustále vynakládat palivo a tedy i finance na pokrývání nemalých teplených ztrát místností v přízemí (tedy prostupy tepla v přízemí, inflitrace – větrání apod.). To by jednoznačně vedlo k citelnému růstu nákladů na vytápění dotčeného objektu.
Samozřejmě nevytápění prostorů v přízemí může dříve či později vést k mnoha problémům (výskyt plísní, promrzání stěn, možnost zamrznutí třeba rozvodů vody ve vnějších stěnách, degradace vnitřního prostředí apod.). Pokud je však prostor v průběhu léta dostatečně větrán a udržován, neměl by to být závažný problém (až na možnost zamrznutí a promrzání stěn).
Na druhou stranu je málo pravděpodobné, že by v nevytápěném přízemí mrzlo a tak podlahy 1. NP nejsou v přímém styku s venkovním prostorem, kde může teplota klesnout třeba i na – 20 °C, ale vždy s teplejším, byť nevytápěným vnitřním prostorem. Je předpoklad, že teploty se zde pod bod mrazu nedostanou.
Obecně lze doporučit, pokud to dovoluje technický stav objektu, snížit spotřebu a tedy i potřebu tepla zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí (zejména výplní stavebních otvorů, stropu…) případně v kombinaci s pořízením efektivnějšího zdroje tepla, který má lepší účinnost přeměn primárních paliv na teplo.
Jednou z možností je, pokud byste s tím neměli problém a technický stav a vybavení přízemí to umožňuje, pokusit se sehnat případné nájemce těchto prostor, kteří by je pro svou potřebu vytápěli a hradili náklady na to. Z vašeho pohledu by byl rozsah vytápěných prostor větší, problém s prochlazováním podlah v 1. NP by ustal a navíc byste mohli rozdělit na dva plátce i fixní náklady na kotelnu a dodávku paliva (fixní platby, údržbu kotle apod.). Ale ne vždy je pronajmutí prostor možné.
Znovu opakuji, že neznám konkrétní podmínky a technické parametry dotčeného objektu, ale výše uvedené obecně platí. Pokud byste se chtěl o celé záležitosti podrobněji pobavit, můžete navštívit některé z poradenských středisek EKIS osobně a celou záležitost probrat.
S poděkováním za využití internetové poradny a přáním mnoha úspěchů Vás srdečně zdraví
Ing. Libor Lenža, Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz do naší internetové poradny i-EKIS.
Váš dotaz je poněkud komplexní a neobsahuje některé důležité údaje. Na druhou stranu bohužel není ani příliš konkrétní, takže se pokusím odpovědět a zareagovat v obecné rovině, ale věřím, že Vám to pomůže se v problematice zorientovat. Neuvádíte průměrné náklady na vytápění za rok, což je podstatná hodnota pro posouzení, která se však musí posuzovat v komplexu s charakterem a tepelně-technickými charakteristikami vytápěného objektu, způsoby využití a dalšími parametry. Podotýkám, že Váš pohled a úvahy zcela chápu.
Při dalších úvahách vycházím z toho, že jako zdroj tepla máte plynový kotel a vytápíte s ohledem na manželku a dítě prakticky nepřetržitě. Objekt není zateplen a je staršího data, takže jeho tepelně-technické vlastnosti budou špatné.
Náklady na vytápění se odvíjejí od několika parametrů:
(1) Tepelně-technických vlastnosti obvodových konstrukcí vytápěných prostor (kolik tepla propustí konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem)
(2) Typu zdroje tepla, jeho efektivity přeměny primárních paliv na teplo a zajištění jeho efektivní distribuce a regulace
(3) Požadované parametry vnitřního prostředí (jakou potřebujeme teplotu v interiérech, jaká je nezbytná intenzita výměny vzduchu – tedy větrání, atd.).
(4) Způsob využití objektu, počet osob atd.
Z výše uvedeného vyplývá, že náklady na vytápění můžete snižovat, případně zlepšovat parametry vnitřního prostředí zlepšovat při zachování nebo úspoře provozních nákladů (tedy zejména ročních nákladů na nákup paliva):
(A) výměnou zdroje tepla za modernější s vyšší účinností
(B) pořízením či seřízením systému regulace vytápění
(C) snížením energetické náročnosti objektu – tedy zateplením
(D) změnou rozsahu vytápěných prostor
Bohužel neznám konkrétní parametry dotčeného domu, ale v praxi se dost často vyskytuje v podkrovích či patrech rodinných domů menší tloušťka obvodových stěn, což ještě dále zhoršuje tepelně-technické vlastnosti a parametry obvodové konstrukce. Pokud není objekt zateplen, může se to projevit ještě intenzívněji.
Teď k vašim otázkám. Pokud nevytápíte přízemí, ale jen prostor v prvním patře, je logické, že podlahy budou „studené“. V tuto chvíli vytápíte definovaný prostor, který byste v případě realizace vytápění celého přízemí výrazně zvětšil, tedy zvětší se plocha stavebních konstrukcí ve styku s chladným vnějším prostředím a logicky musí stoupnout spotřeba plynu a tedy i náklady na vytápění. Samozřejmě by to pro ten dům bylo výhodnější, kdyby se vytápěl celý, ale je to o vašich aktuálních a reálných finančních možnostech.
Vaše úvaha „ono se to vytopí a pak se to bude jen udržovat“ je sice na první pohled správná, ale je nutné si uvědomit, že se přízemí vytopit opravdu dá a pak se bude udržovat, ale s ohledem na předpokládanou špatnou tepelnou izolaci stěn v přízemí byste musel neustále vynakládat palivo a tedy i finance na pokrývání nemalých teplených ztrát místností v přízemí (tedy prostupy tepla v přízemí, inflitrace – větrání apod.). To by jednoznačně vedlo k citelnému růstu nákladů na vytápění dotčeného objektu.
Samozřejmě nevytápění prostorů v přízemí může dříve či později vést k mnoha problémům (výskyt plísní, promrzání stěn, možnost zamrznutí třeba rozvodů vody ve vnějších stěnách, degradace vnitřního prostředí apod.). Pokud je však prostor v průběhu léta dostatečně větrán a udržován, neměl by to být závažný problém (až na možnost zamrznutí a promrzání stěn).
Na druhou stranu je málo pravděpodobné, že by v nevytápěném přízemí mrzlo a tak podlahy 1. NP nejsou v přímém styku s venkovním prostorem, kde může teplota klesnout třeba i na – 20 °C, ale vždy s teplejším, byť nevytápěným vnitřním prostorem. Je předpoklad, že teploty se zde pod bod mrazu nedostanou.
Obecně lze doporučit, pokud to dovoluje technický stav objektu, snížit spotřebu a tedy i potřebu tepla zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí (zejména výplní stavebních otvorů, stropu…) případně v kombinaci s pořízením efektivnějšího zdroje tepla, který má lepší účinnost přeměn primárních paliv na teplo.
Jednou z možností je, pokud byste s tím neměli problém a technický stav a vybavení přízemí to umožňuje, pokusit se sehnat případné nájemce těchto prostor, kteří by je pro svou potřebu vytápěli a hradili náklady na to. Z vašeho pohledu by byl rozsah vytápěných prostor větší, problém s prochlazováním podlah v 1. NP by ustal a navíc byste mohli rozdělit na dva plátce i fixní náklady na kotelnu a dodávku paliva (fixní platby, údržbu kotle apod.). Ale ne vždy je pronajmutí prostor možné.
Znovu opakuji, že neznám konkrétní podmínky a technické parametry dotčeného objektu, ale výše uvedené obecně platí. Pokud byste se chtěl o celé záležitosti podrobněji pobavit, můžete navštívit některé z poradenských středisek EKIS osobně a celou záležitost probrat.
S poděkováním za využití internetové poradny a přáním mnoha úspěchů Vás srdečně zdraví
Ing. Libor Lenža, Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí