Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.11.15 / dotaz č. 64422
Dobrý den,
mohli byste mi poskytnout tabulku s koeficienty polohy místnosti pro byty, kde nejsou klacická RTN na každém topení, ale kde mají vždy jeden kalorimetr?
Děkuji
mohli byste mi poskytnout tabulku s koeficienty polohy místnosti pro byty, kde nejsou klacická RTN na každém topení, ale kde mají vždy jeden kalorimetr?
Děkuji
Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele upravuje vyhláška 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj. Rozúčtování tepla se provádí pomocí „poměrových měřidel“ - indikátorů topných nákladů (ITN), která se také nazývají rozdělovače topných nákladů (RTN), dále pomocí bytových a objektových kalorimetrů, nebo podle m2 vytápěné podlahové plochy.
Náklady na teplo na vytápění i teplo na ohřev vody se platí ve dvou částech, takzvané základní a spotřební složky.
Základní složka pro vytápění se může pohybovat mezi 30 až 50 % celkových nákladů. V praxi to znamená, že výše uvedený podíl nákladů se platí podle započitatelné podlahové plochy bytu. A to proto, že každý byt je vyhřívaný nejen svými radiátory, ale i prostupem tepla stěnami od sousedů. V bytě uprostřed domu by se tak topení mohlo vypnout, zatímco sousedé by topili o to intenzivněji. V této položce jsou také zahrnuty náklady na vytápění společných prostor v domě.
Započitatelná podlahová plocha je upravená podlahová plocha s ohledem na výšku a sklon stropu resp. vnitřní objem místností, na charakter využívání nebytových prostor, na polohu místnosti bez otopného tělesa ústředního vytápění vůči místnostem s otopnými tělesy ústředního vytápění, na výpočtovou vnitřní teplotu místnosti a na procházející neizolované potrubí rozvodu ústředního topení v místnostech bez otopného tělesa. Způsob promítnutí těchto vlivů na stanovení hodnoty započitatelné plochy je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. (od 1.1.2016 začíná platit vyhláška 269/2015 Sb.)
Změny v novele
U nákladů na vytápění bude základní složka nově činit 30 % až 50 % a zbytek nákladů bude tvořit spotřební složku. Dosud tvořilo základní složku 40 % až 50 % nákladů. Upravují se také limitní hodnoty nákladů na vytápění vztažené na 1 m2. Pokud rozdíl v nákladech na 1 m2 bude o více než 20 % nižší nebo o více než 100 % vyšší oproti průměru, musí poskytovatel provést úpravu výpočtové metody podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb.
Stejně jako předchozí vyhláška obsahuje i nová vyhláška č. 269/2015 Sb. v příloze tabulku s koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy podle druhu vytápěných místností nebo nebytových prostorů.
Druhá část platby, tzv. spotřební složka nákladů, se rozpočítá podle výše náměrů měřičů tepla nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Ty zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností danou jejich polohou a mají spravedlivěji rozdělit náklady. Například místnost, která má ze všech stran vytápěné prostory, mívá koeficient 1. Tomu, kdo má pokoj pod střechou v rohu domu, může koeficient, kterým se násobí náměr příslušné místnosti, dosáhnout hodnoty např. 0,5. Hodnoty koeficientů (korekcí) by měly být určeny na základě tepelných ztrát příslušných místností. U zateplených objektů bývá rozptyl koeficientů podstatně nižší. Mimo tohoto tzv. koeficientu polohy se mohou uplatnit i koeficienty Kc dle typů topných těles a další dle příslušné ČSN EN 834 (835).
Koeficienty pro rozúčtování by tedy měly být stanoveny na základě znalosti objektu, jak je zateplen, jakou má orientaci atp.
Náklady na teplo na vytápění i teplo na ohřev vody se platí ve dvou částech, takzvané základní a spotřební složky.
Základní složka pro vytápění se může pohybovat mezi 30 až 50 % celkových nákladů. V praxi to znamená, že výše uvedený podíl nákladů se platí podle započitatelné podlahové plochy bytu. A to proto, že každý byt je vyhřívaný nejen svými radiátory, ale i prostupem tepla stěnami od sousedů. V bytě uprostřed domu by se tak topení mohlo vypnout, zatímco sousedé by topili o to intenzivněji. V této položce jsou také zahrnuty náklady na vytápění společných prostor v domě.
Započitatelná podlahová plocha je upravená podlahová plocha s ohledem na výšku a sklon stropu resp. vnitřní objem místností, na charakter využívání nebytových prostor, na polohu místnosti bez otopného tělesa ústředního vytápění vůči místnostem s otopnými tělesy ústředního vytápění, na výpočtovou vnitřní teplotu místnosti a na procházející neizolované potrubí rozvodu ústředního topení v místnostech bez otopného tělesa. Způsob promítnutí těchto vlivů na stanovení hodnoty započitatelné plochy je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. (od 1.1.2016 začíná platit vyhláška 269/2015 Sb.)
Změny v novele
U nákladů na vytápění bude základní složka nově činit 30 % až 50 % a zbytek nákladů bude tvořit spotřební složku. Dosud tvořilo základní složku 40 % až 50 % nákladů. Upravují se také limitní hodnoty nákladů na vytápění vztažené na 1 m2. Pokud rozdíl v nákladech na 1 m2 bude o více než 20 % nižší nebo o více než 100 % vyšší oproti průměru, musí poskytovatel provést úpravu výpočtové metody podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb.
Stejně jako předchozí vyhláška obsahuje i nová vyhláška č. 269/2015 Sb. v příloze tabulku s koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy podle druhu vytápěných místností nebo nebytových prostorů.
Druhá část platby, tzv. spotřební složka nákladů, se rozpočítá podle výše náměrů měřičů tepla nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Ty zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností danou jejich polohou a mají spravedlivěji rozdělit náklady. Například místnost, která má ze všech stran vytápěné prostory, mívá koeficient 1. Tomu, kdo má pokoj pod střechou v rohu domu, může koeficient, kterým se násobí náměr příslušné místnosti, dosáhnout hodnoty např. 0,5. Hodnoty koeficientů (korekcí) by měly být určeny na základě tepelných ztrát příslušných místností. U zateplených objektů bývá rozptyl koeficientů podstatně nižší. Mimo tohoto tzv. koeficientu polohy se mohou uplatnit i koeficienty Kc dle typů topných těles a další dle příslušné ČSN EN 834 (835).
Koeficienty pro rozúčtování by tedy měly být stanoveny na základě znalosti objektu, jak je zateplen, jakou má orientaci atp.
Odpovídá: Ing. Tomáš Krásný* - EKIS Praha, Energetické poradenství tisk