Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.11.15 / dotaz č. 64424
Dobrý den, dle našeho telefonického rozhovoru si dovoluji zaslat dotazy k povinnostem zpracovat energetický auditu dle § 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií :
1) Prosím o bližší (praktické) vymezení pojmu energetické hospodářství (dle § 2 odst. 1 písm. d) zákona je to „soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií“)
2) Prosím o bližší vysvětlení pojmu „jím užívané energetické hospodářství“ dle § 9 odst. 2 zákona – zda se vztahuje i na případy, kdy subjekt budovu spravuje (tzv. facility managment) nebo v ní vykonává smluvní služby (např. ostraha supermarketu)?
3) V případě užívání energetického hospodářství více subjekty (nájemníky budovy) bude mít povinnost vyhotovení auditu každý z nich nebo budou moci vyhotovené audity sdílet? Bude možné povinnost k vyhotovení auditu nájemcem budovy nahradit doložením příslušného energetického štítku budovy od vlastníka budovy, resp. vlastníka energetického hospodářství?
4) Prosím o potvrzení, že malým nebo středním podnikatelem přestává podnikatel být překročením počtu 250 zaměstnanců i při obratu menším než 50 mil. EUR
5) Prosím o vysvětlení vztahu, resp. praktickou aplikaci § 2 prováděcí vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 480/2012 Sb. k §9 odst. 1 písm. a) a odst. 5 zákona:
§ 9 zákona
Energetický audit
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že
a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem,
(5) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na
a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití energie podle prováděcího právního předpisu,
b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.
§ 2 vyhlášky
Rozsah energetického auditu
(1) Hodnota celkové spotřeby energie, od níž vzniká fyzickým a právnickým osobám povinnost zpracovávat pro své budovy nebo energetická hospodářství energetický audit, se stanoví ve výši 35 000 GJ (9 722 MWh) za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství příslušné osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok.
6) Prosím o potvrzení, že hodnoty uvedené v § 2 odst. 1 vyhlášky se vztahují k § 9 odst. 1 písm. a) zákona takto:
„… jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že
tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je 700 GJ za rok, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než 35 000 GJ,“
7) Prosím o vysvětlení, zda se hodnoty uvedené v § 2 vyhlášky vztahují i na § 9 odst. 5 a jakým způsobem je aplikovat, když vyhláška v záhlaví sama deklaruje, že je přijata k provedení § 9 odst. 5 zákona., avšak vyhláška hovoří o hodnotách celkové spotřeby energie a § 9 odst. 5 o účinnosti užití energie a měrné spotřebě tepla.
8) Prosím o vysvětlení, jaké hodnoty určují požadavky na účinnost užití energie, resp. měrnou spotřebu tepla dle § 9 odst. 5 písm. a) a b) zákona a kde jsou upraveny, resp. tedy za jakých okolností nemá podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem povinnost zpracovávat energetický audit (vyjma případů ISO certifikace)? (Vyhláška č. 441/2012 o minimální účinnosti neodkazuje na § 9 zákona)
9) Prosím o potvrzení, že závěry auditu nemají pro podnikatele žádné závazné důsledky.
1) Prosím o bližší (praktické) vymezení pojmu energetické hospodářství (dle § 2 odst. 1 písm. d) zákona je to „soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií“)
2) Prosím o bližší vysvětlení pojmu „jím užívané energetické hospodářství“ dle § 9 odst. 2 zákona – zda se vztahuje i na případy, kdy subjekt budovu spravuje (tzv. facility managment) nebo v ní vykonává smluvní služby (např. ostraha supermarketu)?
3) V případě užívání energetického hospodářství více subjekty (nájemníky budovy) bude mít povinnost vyhotovení auditu každý z nich nebo budou moci vyhotovené audity sdílet? Bude možné povinnost k vyhotovení auditu nájemcem budovy nahradit doložením příslušného energetického štítku budovy od vlastníka budovy, resp. vlastníka energetického hospodářství?
4) Prosím o potvrzení, že malým nebo středním podnikatelem přestává podnikatel být překročením počtu 250 zaměstnanců i při obratu menším než 50 mil. EUR
5) Prosím o vysvětlení vztahu, resp. praktickou aplikaci § 2 prováděcí vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 480/2012 Sb. k §9 odst. 1 písm. a) a odst. 5 zákona:
§ 9 zákona
Energetický audit
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že
a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem,
(5) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na
a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití energie podle prováděcího právního předpisu,
b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.
§ 2 vyhlášky
Rozsah energetického auditu
(1) Hodnota celkové spotřeby energie, od níž vzniká fyzickým a právnickým osobám povinnost zpracovávat pro své budovy nebo energetická hospodářství energetický audit, se stanoví ve výši 35 000 GJ (9 722 MWh) za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství příslušné osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok.
6) Prosím o potvrzení, že hodnoty uvedené v § 2 odst. 1 vyhlášky se vztahují k § 9 odst. 1 písm. a) zákona takto:
„… jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že
tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je 700 GJ za rok, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než 35 000 GJ,“
7) Prosím o vysvětlení, zda se hodnoty uvedené v § 2 vyhlášky vztahují i na § 9 odst. 5 a jakým způsobem je aplikovat, když vyhláška v záhlaví sama deklaruje, že je přijata k provedení § 9 odst. 5 zákona., avšak vyhláška hovoří o hodnotách celkové spotřeby energie a § 9 odst. 5 o účinnosti užití energie a měrné spotřebě tepla.
8) Prosím o vysvětlení, jaké hodnoty určují požadavky na účinnost užití energie, resp. měrnou spotřebu tepla dle § 9 odst. 5 písm. a) a b) zákona a kde jsou upraveny, resp. tedy za jakých okolností nemá podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem povinnost zpracovávat energetický audit (vyjma případů ISO certifikace)? (Vyhláška č. 441/2012 o minimální účinnosti neodkazuje na § 9 zákona)
9) Prosím o potvrzení, že závěry auditu nemají pro podnikatele žádné závazné důsledky.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
1. Jedná se tedy o problematiku energetického auditu, který dle jeho definice v zákoně 406/2000 o hospodaření energií rozeznává budovu, energetické hospodářství, průmyslový postup a energetické služby. Zákon ukládá povinnost pro velké podniky podle par. 9 odst. 2 provést audit jen pro energetické hospodářství. Průmyslový postup znamená zřejmě technologické (výrobní) zařízení a někdy se zařadí mezi technologii i zařízení sloužící k udržení parametrů vnitřního prostředí v budově (chladírna zboží, vlhkost vzduchu v textilní výrobě apod.). Energetickým hospodářstvím je podle zákona soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií a touto činností se rozumí výroba energie, manipulace s energií a spotřeba energie. Energetické hospodářství představuje např. budova kotelny, kotle, strojovna, rozvodné potrubí. Také sem lze zařadit technické systémy zajišťující vytápění, přípravu teplé vody, klimatizaci a osvětlení.
2. Pod pojmem užívání rozumíme provozování energetického hospodářství, a to i v případě, že je
provozování součástí správy, naopak ostraha supermarketu energetické hospodářství neužívá.
3. Pokud například nájemník pouze platí za teplo (obecně za služby), bude mít povinnost auditu majitel nebo provozovatel. Tedy ten, kdo může ovlivnit funkci, popřípadě i úroveň technického zařízení a tím i účinnost využití energie. Záleží na konkrétní situaci, co vše provozuje majitel budovy, správce a co nájemce.
4. Povinný podnikatel je definován negativně, přičemž střední podnikatel musí splnit současně obě podmínky, tj. méně než 250 zaměstnanců a méně než stanovený rozpočet. Pakliže překročí jeden z ukazatelů, stane se povinným.
5. Zákon dává povinnost zpracovat energetický audit i těm subjektům, které nejsou velkými podniky, ale vykazují velkou spotřebu veškeré energie. Toto téma je mnohokrát frekventováno v databázi otázek a odpovědí v systému i-ekis v kategorii En. audity, en. průkazy a štítky budov, kde je můžete nalézt. Předpokládáme, že pro většinu velkých podniků vyplynula povinnost zpracovat audit budov a energetického hospodářství podle par. 9, odst. 1a, tudíž povinnost dle odst.2 bude představovat pouze aktualizaci stávajících auditů k požadovanému datu.
6. Prováděcím předpisem k zákonu č.406/2000 v platném znění je kromě jiných vyhláška č. 480/2012.
7. Vyhláška je starší než současné platné znění zákona. Vložením textu se změnilo znění odstavce 2 a dalších v par. 9a. Došlo k posunutí číslování, takže se nyní vztahuje k odstavci č. 6 o obsahu a způsobu zpracování EA.
8. Vyhláška č. 441/2012 je prováděcím předpisem k zákonu 406/2000 o hospodaření energií. Uplatní se i další vyhlášky, např. č. 78/2013 o energetické náročnosti budov - účinnost užití energie při výrobě, vyhláška č. 193/2013 o kontrole klimatizačních zařízení, vyhláška č. 194/2013 o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, vyhláška č. 194/2007, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie v platném znění, vyhláška č. 193/2007, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu.
7. Pokud auditor najde prostor pro energetické úspory a prokáže jejich ekonomickou návratnost, není důvod doporučení nerealizovat.
Samotná existence energetického auditu závazné důsledky nemá, kromě povinnosti jej v daném případě každé 4 roky aktualizovat, nebo dříve při větší změně dokončené budovy nebo energetického hospodářství.
Výjimkou je případ dle par. 9 odst.4 b, kdy platí za určitých podmínek povinnost splnit opatření vyplývajících z energetického auditu pro organizační složky státu, krajů a obcí.
Jinak je tomu, pokud byl EA součástí podkladů pro žádost o dotace (OPŽP, OPPI, atd.), pak musí být doporučená varianta naplněna a předpokládané úspory potvrzeny v provozu.
V případě přetrvávajících pochybností doporučujeme obrátit se přímo na autora zákona a předpisů, tj. Ministerstvo průmyslu a obchodu, konkrétně Oddělení hospodaření s energií nebo na příslušné pracoviště SEI, která je pověřena kontrolou plnění ustanovení zákona.
S pozdravem Z. Krejčí
1. Jedná se tedy o problematiku energetického auditu, který dle jeho definice v zákoně 406/2000 o hospodaření energií rozeznává budovu, energetické hospodářství, průmyslový postup a energetické služby. Zákon ukládá povinnost pro velké podniky podle par. 9 odst. 2 provést audit jen pro energetické hospodářství. Průmyslový postup znamená zřejmě technologické (výrobní) zařízení a někdy se zařadí mezi technologii i zařízení sloužící k udržení parametrů vnitřního prostředí v budově (chladírna zboží, vlhkost vzduchu v textilní výrobě apod.). Energetickým hospodářstvím je podle zákona soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií a touto činností se rozumí výroba energie, manipulace s energií a spotřeba energie. Energetické hospodářství představuje např. budova kotelny, kotle, strojovna, rozvodné potrubí. Také sem lze zařadit technické systémy zajišťující vytápění, přípravu teplé vody, klimatizaci a osvětlení.
2. Pod pojmem užívání rozumíme provozování energetického hospodářství, a to i v případě, že je
provozování součástí správy, naopak ostraha supermarketu energetické hospodářství neužívá.
3. Pokud například nájemník pouze platí za teplo (obecně za služby), bude mít povinnost auditu majitel nebo provozovatel. Tedy ten, kdo může ovlivnit funkci, popřípadě i úroveň technického zařízení a tím i účinnost využití energie. Záleží na konkrétní situaci, co vše provozuje majitel budovy, správce a co nájemce.
4. Povinný podnikatel je definován negativně, přičemž střední podnikatel musí splnit současně obě podmínky, tj. méně než 250 zaměstnanců a méně než stanovený rozpočet. Pakliže překročí jeden z ukazatelů, stane se povinným.
5. Zákon dává povinnost zpracovat energetický audit i těm subjektům, které nejsou velkými podniky, ale vykazují velkou spotřebu veškeré energie. Toto téma je mnohokrát frekventováno v databázi otázek a odpovědí v systému i-ekis v kategorii En. audity, en. průkazy a štítky budov, kde je můžete nalézt. Předpokládáme, že pro většinu velkých podniků vyplynula povinnost zpracovat audit budov a energetického hospodářství podle par. 9, odst. 1a, tudíž povinnost dle odst.2 bude představovat pouze aktualizaci stávajících auditů k požadovanému datu.
6. Prováděcím předpisem k zákonu č.406/2000 v platném znění je kromě jiných vyhláška č. 480/2012.
7. Vyhláška je starší než současné platné znění zákona. Vložením textu se změnilo znění odstavce 2 a dalších v par. 9a. Došlo k posunutí číslování, takže se nyní vztahuje k odstavci č. 6 o obsahu a způsobu zpracování EA.
8. Vyhláška č. 441/2012 je prováděcím předpisem k zákonu 406/2000 o hospodaření energií. Uplatní se i další vyhlášky, např. č. 78/2013 o energetické náročnosti budov - účinnost užití energie při výrobě, vyhláška č. 193/2013 o kontrole klimatizačních zařízení, vyhláška č. 194/2013 o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, vyhláška č. 194/2007, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie v platném znění, vyhláška č. 193/2007, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu.
7. Pokud auditor najde prostor pro energetické úspory a prokáže jejich ekonomickou návratnost, není důvod doporučení nerealizovat.
Samotná existence energetického auditu závazné důsledky nemá, kromě povinnosti jej v daném případě každé 4 roky aktualizovat, nebo dříve při větší změně dokončené budovy nebo energetického hospodářství.
Výjimkou je případ dle par. 9 odst.4 b, kdy platí za určitých podmínek povinnost splnit opatření vyplývajících z energetického auditu pro organizační složky státu, krajů a obcí.
Jinak je tomu, pokud byl EA součástí podkladů pro žádost o dotace (OPŽP, OPPI, atd.), pak musí být doporučená varianta naplněna a předpokládané úspory potvrzeny v provozu.
V případě přetrvávajících pochybností doporučujeme obrátit se přímo na autora zákona a předpisů, tj. Ministerstvo průmyslu a obchodu, konkrétně Oddělení hospodaření s energií nebo na příslušné pracoviště SEI, která je pověřena kontrolou plnění ustanovení zákona.
S pozdravem Z. Krejčí
Odpovídá: Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk