Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.11.15 / dotaz č. 64499
Dobrý den,
potřebovali bychom vyjasnit povinnosti vlastníka budovy ve vztahu k energetickým dokumentům – audit, posudek, průkaz.
Jedná se o administrativní objekt v Praze 7 vystavěný v dvacátých letech 20. století. Objekt má 1 podzemní a 3 nadzemní podlaží, původní fasádní a střešní plášť, vyměněná okna. Podlahová plocha činí zhruba 1.200 m2.
Na mail posílám ilustrativní fotografii.
Objekt je ve vlastnictví dceřiné společnosti švédského koncernu; dceřiná společnost má zhruba 120 zaměstnanců; celý koncern desetitisíce zaměstnanců.
Děkuji
potřebovali bychom vyjasnit povinnosti vlastníka budovy ve vztahu k energetickým dokumentům – audit, posudek, průkaz.
Jedná se o administrativní objekt v Praze 7 vystavěný v dvacátých letech 20. století. Objekt má 1 podzemní a 3 nadzemní podlaží, původní fasádní a střešní plášť, vyměněná okna. Podlahová plocha činí zhruba 1.200 m2.
Na mail posílám ilustrativní fotografii.
Objekt je ve vlastnictví dceřiné společnosti švédského koncernu; dceřiná společnost má zhruba 120 zaměstnanců; celý koncern desetitisíce zaměstnanců.
Děkuji
Dobrý den,
pokusím se svou odpověď strukturovat podle jednotlivých energetických dokumentů. Začal bych průkazem energetické náročnosti budovy (PENB). Případy, kdy je nutné zpracovat PENB stanovuje zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Obecně má stavebník, vlastník nebo společenství vlatníků povinnost zpracovat PENB v případě výstavby nové budovy, při větší změně dokončené budovy (rekonstrukce více než 25% obálky budovy), v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo prodeje či pronájmu ucelené části budovy. Pokud tedy majitel budovy v současné době neplánuje větší změnu budovy (rekonstrukci) nebo neplánuje objekt prodat či pronajmout, nemusí si nechat zpracovat PENB. Povinnost zpracovat PENB nastane až v případě rekonstrukce, prodeje či pronájmu. U účelu PENB pro případ prodeje či pronájmu definuje zákon 406/2000 Sb. výjimku, kdy nemusí být PENB zpracován, a to pro objekty vystavěné před 1.1.1947 v případě, že budova neprošla větší změnou (více než 25% obálky budovy). Pokud byla po roce 1947 vyměněna pouze okna a všechny další konstrukce zůstaly původní, bez energetické obnovy, pak by ani v případě prodeje či pronájmu povinnost zpracovat PENB neplatila. Od 1.1.2015 do 30.6.2015 ještě platila povinnost nechat vypracovat PENB pro všechny užívané administrativní budovy s energeticky vztažnou podlahovou plochou nad 1500 m2 (součet podlahové plochy všech podlaží z vnějších půdorysných rozměrů). Tato povinnost ale byla změnou zákona 406/2000 Sb. účinnou od 1.7.2015 zrušena. Předpokládám, že Vaše budova má více než 1500 m2. Povinnost zpracovat PENB se tedy na vlastníka vztahovala. Teoreticky by mohla Státní energetická inspekce při případné kontrole tento PENB vyžadovat.
U energetického posudku je situace o něco jednodušší. Povinnost zpracovat posudek definuje opět zákon 406/2000 Sb. Posudek se pro administrativní budovu zpracovává pouze u výstavby nové budovy nebo větší změny budov s instalovaným tepelným výkonem nad 200 kW nebo v případě žádosti o dotaci z nějakého dotačního programu. Pokud tedy majitel objektu neplánuje rekonstrukci ani neplánuje žádat o dotaci, energetický posudek není potřeba.
Posledním dokumentem je energetický audit. Povinnost zpracovat audit znovu stanovuje zákon 406/2000 Sb. V soukromém sektoru vypracovává majitel energetický audit v případě, že má jeho budova nebo energetické hospodářství spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem (700 GJ), a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem (35 000 GJ). Zní to trochu krkolomně, ale je to tak, že pokud všechny budovy firmy v České republice mají souhrnnou spotřebu vyšší než 35 000 GJ, pak musí být zpracován energetický audit na všechny budovy se spotřebou nad 700 GJ. 35 000 GJ je celkem dost, skoro bych čekal, že toho firma o 120 zaměstnancích nedosahuje. S velkou pravděpodobností kvůli velikosti spotřeby energie firma audit mít nemusí. Je zde ale ještě jedna povinnost dle zákona 406/2000 Sb., která platí od 1.7.2015. Zákon říká, že do 5.12.2015 musí mít všechny velké podniky energetický audit svého energetického hospodářství nebo zaveden systém managementu hospodaření energií dle ČSN EN ISO 50001, jinak jim hrozí sankce až 5 000 000 Kč. Velký podnik je ten, který má více než 250 zaměstnanců (plných úvazků) nebo roční obrat nad 50 mil. EUR. Píšete, že podnik zaměstnává 120 osob. Toto kritérium řadí podnik mezi podniky střední. Obrat firmy nezmiňujete. Zřejmě ho ale vůbec nebude potřeba zjišťovat, protože při posuzování velikosti podniku hraje ještě roli propojenost podniku s podniky jinými (nezávisle na zemi sídla). Pokud je podnik v ČR vlastněn z více než 50% jiným podnikem, uvažuje se, že se jedná o podniky propojené a jsou posuzovány společně. Podrobnosti k zařazování podniků do kategorií najdete například na stránkách Czechinvestu: http://czechinvest.org/definice-maleho-a-stredniho-podnikatele-dsf. Je v podstatě jisté, že podnik tedy bude potřebovat na celé své energetické hospodářství v České republice energetický audit nebo zavést systém managementu hospodaření energií dle ČSN EN ISO 50001 (ideálně na základě energetického auditu).
S pozdravem
Tomáš Kupsa
pokusím se svou odpověď strukturovat podle jednotlivých energetických dokumentů. Začal bych průkazem energetické náročnosti budovy (PENB). Případy, kdy je nutné zpracovat PENB stanovuje zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Obecně má stavebník, vlastník nebo společenství vlatníků povinnost zpracovat PENB v případě výstavby nové budovy, při větší změně dokončené budovy (rekonstrukce více než 25% obálky budovy), v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo prodeje či pronájmu ucelené části budovy. Pokud tedy majitel budovy v současné době neplánuje větší změnu budovy (rekonstrukci) nebo neplánuje objekt prodat či pronajmout, nemusí si nechat zpracovat PENB. Povinnost zpracovat PENB nastane až v případě rekonstrukce, prodeje či pronájmu. U účelu PENB pro případ prodeje či pronájmu definuje zákon 406/2000 Sb. výjimku, kdy nemusí být PENB zpracován, a to pro objekty vystavěné před 1.1.1947 v případě, že budova neprošla větší změnou (více než 25% obálky budovy). Pokud byla po roce 1947 vyměněna pouze okna a všechny další konstrukce zůstaly původní, bez energetické obnovy, pak by ani v případě prodeje či pronájmu povinnost zpracovat PENB neplatila. Od 1.1.2015 do 30.6.2015 ještě platila povinnost nechat vypracovat PENB pro všechny užívané administrativní budovy s energeticky vztažnou podlahovou plochou nad 1500 m2 (součet podlahové plochy všech podlaží z vnějších půdorysných rozměrů). Tato povinnost ale byla změnou zákona 406/2000 Sb. účinnou od 1.7.2015 zrušena. Předpokládám, že Vaše budova má více než 1500 m2. Povinnost zpracovat PENB se tedy na vlastníka vztahovala. Teoreticky by mohla Státní energetická inspekce při případné kontrole tento PENB vyžadovat.
U energetického posudku je situace o něco jednodušší. Povinnost zpracovat posudek definuje opět zákon 406/2000 Sb. Posudek se pro administrativní budovu zpracovává pouze u výstavby nové budovy nebo větší změny budov s instalovaným tepelným výkonem nad 200 kW nebo v případě žádosti o dotaci z nějakého dotačního programu. Pokud tedy majitel objektu neplánuje rekonstrukci ani neplánuje žádat o dotaci, energetický posudek není potřeba.
Posledním dokumentem je energetický audit. Povinnost zpracovat audit znovu stanovuje zákon 406/2000 Sb. V soukromém sektoru vypracovává majitel energetický audit v případě, že má jeho budova nebo energetické hospodářství spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem (700 GJ), a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem (35 000 GJ). Zní to trochu krkolomně, ale je to tak, že pokud všechny budovy firmy v České republice mají souhrnnou spotřebu vyšší než 35 000 GJ, pak musí být zpracován energetický audit na všechny budovy se spotřebou nad 700 GJ. 35 000 GJ je celkem dost, skoro bych čekal, že toho firma o 120 zaměstnancích nedosahuje. S velkou pravděpodobností kvůli velikosti spotřeby energie firma audit mít nemusí. Je zde ale ještě jedna povinnost dle zákona 406/2000 Sb., která platí od 1.7.2015. Zákon říká, že do 5.12.2015 musí mít všechny velké podniky energetický audit svého energetického hospodářství nebo zaveden systém managementu hospodaření energií dle ČSN EN ISO 50001, jinak jim hrozí sankce až 5 000 000 Kč. Velký podnik je ten, který má více než 250 zaměstnanců (plných úvazků) nebo roční obrat nad 50 mil. EUR. Píšete, že podnik zaměstnává 120 osob. Toto kritérium řadí podnik mezi podniky střední. Obrat firmy nezmiňujete. Zřejmě ho ale vůbec nebude potřeba zjišťovat, protože při posuzování velikosti podniku hraje ještě roli propojenost podniku s podniky jinými (nezávisle na zemi sídla). Pokud je podnik v ČR vlastněn z více než 50% jiným podnikem, uvažuje se, že se jedná o podniky propojené a jsou posuzovány společně. Podrobnosti k zařazování podniků do kategorií najdete například na stránkách Czechinvestu: http://czechinvest.org/definice-maleho-a-stredniho-podnikatele-dsf. Je v podstatě jisté, že podnik tedy bude potřebovat na celé své energetické hospodářství v České republice energetický audit nebo zavést systém managementu hospodaření energií dle ČSN EN ISO 50001 (ideálně na základě energetického auditu).
S pozdravem
Tomáš Kupsa