Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.12.15 / dotaz č. 64658
Dobrý den,prosím o radu,jak a jaký materiál použít na vnitřní obklad sádrokartonových stěn v půdní vestavbě tak,aby akumuloval teplo a vzniklo tzv."dýchání" zdí..Vytápění bytu je velmni neekonomické,i při krátkodobém vypnutí přímotopů ihned klesne teplota v celém prostoru.Bylo by vhodné použít např.,tenkou vrstvu konopného betonu,či nástřik textilních tapet,hlíněné omítky,vlněné rohože,dřevěný obklad,nebo jinou alternativu....?děkuji*
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
K akumulaci tepla v budově se využívají konstrukce z materiálů s vyšší měrnou tepelnou kapacitou, tedy obvykle hmotnější (zdivo, beton). Schopnost podkroví akumulovat teplo je nižší, neboť takové konstrukce zde na obvodovém plášti obvykle chybí. Hovoříte o „dýchání“ zdí, co si pod tím představit? Difúzně otevřenou konstrukci, která umožňuje vlhkosti, přesněji vodním parám z interiéru, volně odcházet? Stávající skladba stěny podkroví je nějaká (nevíme z čeho) a to již tuto schopnost limituje, především pokud je pod sádrokartonem parozábrana a jedná se o konstrukci difúzně uzavřenou. Difúzně otevřená konstrukce neobsahuje ve skladbě žádné parozábrany, které by bránily prostupu vodních par stěnou i střechou. Nejsou používány dlouho, obvykle jsou podkroví difúzně uzavřená.
Hovoříte o neekonomickém vytápění, skladba stěn podkroví bude bezpochyby bez dostatečné vrstvy tepelné izolace.
Shrnuto – problém je:
- v malé akumulační schopnosti
- difúzní uzavřenosti konstrukce
- malé tepelně izolační schopnosti
Akumulační schopnost a tím i lepší tepelná stabilita místností jak v zimním, tak v letním období se zlepší úpravou skladby střešního pláště ve prospěch použití izolací například na bázi dřeva. Dřevovlákno je difúzně otevřené a s 3x vyšší tepelnou kapacitou. Je potřeba přidat na tepelné izolaci, tedy postupovat nejlépe dodatečným zateplením střešního pláště shora. To je účelné provést v souvislosti s výměnou krytiny.
Při zateplení zevnitř je potřeba zvolit správně materiál i to, kam posunout parozábranu a jakou – je nutné početní posouzení na kondenzaci v konstrukci.
Z metod které popisujete nelze označit žádnou za řešení problému, ale některé mohou mít celkem příznivý vliv. Hliněné omítky mohou částečně zlepšit akumulaci a jejich výhodou je schopnost do jisté míry regulovat vlhkost vnitřního vzduchu. Vrstva konopného betonu (jak?), nebo spíše obklad například ekopanely z dřevní hmoty, rovněž zlepší akumulaci a částečně i tepelnou izolaci. Pozor při zateplení zevnitř (rohože z ovčí vlny apod.) na posun rosného bodu a riziko kondenzace (nutno posoudit). Tepelně izolační nástřiky a nátěry považuji za nejméně účinné, mohou pocitově ovlivnit, ale neznamenají zásadní řešení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
K akumulaci tepla v budově se využívají konstrukce z materiálů s vyšší měrnou tepelnou kapacitou, tedy obvykle hmotnější (zdivo, beton). Schopnost podkroví akumulovat teplo je nižší, neboť takové konstrukce zde na obvodovém plášti obvykle chybí. Hovoříte o „dýchání“ zdí, co si pod tím představit? Difúzně otevřenou konstrukci, která umožňuje vlhkosti, přesněji vodním parám z interiéru, volně odcházet? Stávající skladba stěny podkroví je nějaká (nevíme z čeho) a to již tuto schopnost limituje, především pokud je pod sádrokartonem parozábrana a jedná se o konstrukci difúzně uzavřenou. Difúzně otevřená konstrukce neobsahuje ve skladbě žádné parozábrany, které by bránily prostupu vodních par stěnou i střechou. Nejsou používány dlouho, obvykle jsou podkroví difúzně uzavřená.
Hovoříte o neekonomickém vytápění, skladba stěn podkroví bude bezpochyby bez dostatečné vrstvy tepelné izolace.
Shrnuto – problém je:
- v malé akumulační schopnosti
- difúzní uzavřenosti konstrukce
- malé tepelně izolační schopnosti
Akumulační schopnost a tím i lepší tepelná stabilita místností jak v zimním, tak v letním období se zlepší úpravou skladby střešního pláště ve prospěch použití izolací například na bázi dřeva. Dřevovlákno je difúzně otevřené a s 3x vyšší tepelnou kapacitou. Je potřeba přidat na tepelné izolaci, tedy postupovat nejlépe dodatečným zateplením střešního pláště shora. To je účelné provést v souvislosti s výměnou krytiny.
Při zateplení zevnitř je potřeba zvolit správně materiál i to, kam posunout parozábranu a jakou – je nutné početní posouzení na kondenzaci v konstrukci.
Z metod které popisujete nelze označit žádnou za řešení problému, ale některé mohou mít celkem příznivý vliv. Hliněné omítky mohou částečně zlepšit akumulaci a jejich výhodou je schopnost do jisté míry regulovat vlhkost vnitřního vzduchu. Vrstva konopného betonu (jak?), nebo spíše obklad například ekopanely z dřevní hmoty, rovněž zlepší akumulaci a částečně i tepelnou izolaci. Pozor při zateplení zevnitř (rohože z ovčí vlny apod.) na posun rosného bodu a riziko kondenzace (nutno posoudit). Tepelně izolační nástřiky a nátěry považuji za nejméně účinné, mohou pocitově ovlivnit, ale neznamenají zásadní řešení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk