Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.12.15 / dotaz č. 64840
dobrý den,
mám 10 let starý dvoupatrový dům, začali jsme užívat pokoje v patře a i přesto že myslím, že dostatečně větráme, začala se v pokojích tvořit plíseň. Čím by to mohlo být způsobené a jak by se to dalo odstranit?
děkuji
mám 10 let starý dvoupatrový dům, začali jsme užívat pokoje v patře a i přesto že myslím, že dostatečně větráme, začala se v pokojích tvořit plíseň. Čím by to mohlo být způsobené a jak by se to dalo odstranit?
děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Vznik plísní v patře rodinného domu může souviset tepelnými mosty a nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodové konstrukce v místě tohoto detailu – nejčastěji v rozích u stropu nebo podlahy, někdy kolem oken apod. Méně pravděpodobnou příčinou je zatékání ze střechy. V tom případě by se vlhkost projevovala celoročně, rozsah a výskyt by souvisel s deštěm. V takovém případě je nutno prověřit stav střechy a krytiny.
Pokud se jedná o kondenzaci vnitřní vzdušné vlhkosti na chladném povrchu stěny v místě tepelného mostu, jedná se o jev především sezónní, kdy zhoršení přijde s počátkem zimy nebo na podzim, kdy venkovní teploty poklesnou.
Na kondenzaci na vnitřním povrchu stěny má vliv řada faktorů, ale prvotní příčinou je nízká povrchová teplota, která je pod hranicí tzv. „rosného bodu“ vzduchu. Studené povrchy jsou pak dobře vidět na snímku z termokamery. Příčinu pak dokáže zhodnotit specialista při prohlídce na místě.
Další faktory jsou:
- vysoká vlhkost vnitřního vzduchu - pokuste se upravit režim větrání podle hodnot sledovaných na pokojovém vlhkoměru a více využívat možností mikroventilace oken. Vlhkost by bylo potřeba držet nejlépe do 50%.
- kolísání teploty v místnosti – při vypnutém topení dojde k ochlazen stěn a následné zvýšení teploty znamená vyšší obsah vlhkosti, která na chladné zdi kondenzuje – pomůže souvislé nepřerušované vytápění.
Odstranění tepelného mostu znamená vždy nějaký stavební zásah, ať už by se jednalo o vnější dodatečné zateplení, nebo zásah zevnitř. Dům je poměrně mladý a je divné, že by obvodové konstrukce byly postaveny z nevyhovujícího materiálu. Očekával bych spíše závadu ve špatně zateplených železobetonových věncích apod.
Při pokusu řešit situaci zevnitř je principem zajištění vyšší povrchové teploty v postiženém místě – tedy částečné vnitřní zateplení – různé systémy využívají dobré vlastnosti izolačních desek na bází dřevovlákna nebo minerální izolační desky. Příklady vhodných systémů vnitřních zateplení lze nalézt na webu. V lokálním použití lze postiženou stěnu obložit zevnitř i tenkým polystyrénem, což sice systémové řešení není, ale zvýšení povrchové teploty nad rosný bod zajistí.
Pokud se na kritická místa použijí protiplísňové postřiky nebo nátěry, většinou se nic nepokazí a rozhodně nezhorší, ale účinek nebývá velký ani dlouhodobý.
Tam kde se plísně uchytily budou vytrvale setrvávat a v případě kdy opakované chemické ošetření povrchu nebude stačit bude nutno omítky (nejen štuky) odstranit a nové opatřit sanačními přísadami. Vyplatí se použití vzdušných tepelně izolačních omítek, které také zvyšují povrchovou teplotu a oddálí se tím bod kondenzace.
Pokud se ale neodstraní příčina, tedy tepelný most, nejsou tato opatření stoprocentní.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Vznik plísní v patře rodinného domu může souviset tepelnými mosty a nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodové konstrukce v místě tohoto detailu – nejčastěji v rozích u stropu nebo podlahy, někdy kolem oken apod. Méně pravděpodobnou příčinou je zatékání ze střechy. V tom případě by se vlhkost projevovala celoročně, rozsah a výskyt by souvisel s deštěm. V takovém případě je nutno prověřit stav střechy a krytiny.
Pokud se jedná o kondenzaci vnitřní vzdušné vlhkosti na chladném povrchu stěny v místě tepelného mostu, jedná se o jev především sezónní, kdy zhoršení přijde s počátkem zimy nebo na podzim, kdy venkovní teploty poklesnou.
Na kondenzaci na vnitřním povrchu stěny má vliv řada faktorů, ale prvotní příčinou je nízká povrchová teplota, která je pod hranicí tzv. „rosného bodu“ vzduchu. Studené povrchy jsou pak dobře vidět na snímku z termokamery. Příčinu pak dokáže zhodnotit specialista při prohlídce na místě.
Další faktory jsou:
- vysoká vlhkost vnitřního vzduchu - pokuste se upravit režim větrání podle hodnot sledovaných na pokojovém vlhkoměru a více využívat možností mikroventilace oken. Vlhkost by bylo potřeba držet nejlépe do 50%.
- kolísání teploty v místnosti – při vypnutém topení dojde k ochlazen stěn a následné zvýšení teploty znamená vyšší obsah vlhkosti, která na chladné zdi kondenzuje – pomůže souvislé nepřerušované vytápění.
Odstranění tepelného mostu znamená vždy nějaký stavební zásah, ať už by se jednalo o vnější dodatečné zateplení, nebo zásah zevnitř. Dům je poměrně mladý a je divné, že by obvodové konstrukce byly postaveny z nevyhovujícího materiálu. Očekával bych spíše závadu ve špatně zateplených železobetonových věncích apod.
Při pokusu řešit situaci zevnitř je principem zajištění vyšší povrchové teploty v postiženém místě – tedy částečné vnitřní zateplení – různé systémy využívají dobré vlastnosti izolačních desek na bází dřevovlákna nebo minerální izolační desky. Příklady vhodných systémů vnitřních zateplení lze nalézt na webu. V lokálním použití lze postiženou stěnu obložit zevnitř i tenkým polystyrénem, což sice systémové řešení není, ale zvýšení povrchové teploty nad rosný bod zajistí.
Pokud se na kritická místa použijí protiplísňové postřiky nebo nátěry, většinou se nic nepokazí a rozhodně nezhorší, ale účinek nebývá velký ani dlouhodobý.
Tam kde se plísně uchytily budou vytrvale setrvávat a v případě kdy opakované chemické ošetření povrchu nebude stačit bude nutno omítky (nejen štuky) odstranit a nové opatřit sanačními přísadami. Vyplatí se použití vzdušných tepelně izolačních omítek, které také zvyšují povrchovou teplotu a oddálí se tím bod kondenzace.
Pokud se ale neodstraní příčina, tedy tepelný most, nejsou tato opatření stoprocentní.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice