Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.12.15 / dotaz č. 64866
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat na rozdíl mezi standardním plynovým kotlem s modulovaným hořákem a nízkoteplotním kotlem s modulovaným hořákem (dle CSN EN 15316-4-1 se účinnost zmíněných skupin kotlů liší o 10%).
Děkuji
Chtěl bych se zeptat na rozdíl mezi standardním plynovým kotlem s modulovaným hořákem a nízkoteplotním kotlem s modulovaným hořákem (dle CSN EN 15316-4-1 se účinnost zmíněných skupin kotlů liší o 10%).
Děkuji
Hezký den,
dnes již i standardní závěsné plynové kotle s modulovaným výkonem hořáku, většinou dvou stupňovým, mohou pracovat v nízkoteplotním režimu (některé i od 35 °C). Dále můžeme zakoupit plynové kotle s tzv. plynule modulovaným výkonem, ty budou mít o něco vyšší účinnost (o těch 10%), ale nemají při sníženém plameni optimálně měneno množství spalovacího vzduchu. Pokud máte však na mysli nízkoteplotní kotle kondenzační, tak tam je účinnost zvýšena pouze o využití tepla odebíraného ze spalin.
Větší úsporu však můžete dosáhnout až použitím kondenzačních kotlů s plynulou regulací výkonu, které mají pokročilou elektronikou zajištěnu optimalizaci procesu spalování v celém výkonovém rozsahu kotle, kdy díky konstantnímu poměru vzduch/plyn je dosažena maximální účinnost spalování s minimálním obsahem škodlivých emisí.
O další úspory plynu se stará adaptabilní ekvitermní regulace integrovaná v řídící jednotce kotle, která pracuje s tepelnou setrvačností objektu a zabraňuje zbytečnému prochladnutí stěn objektu, optimalizuje tepelnou pohodu v domě a zvyšuje účinnost celé tepelné soustavy.
Dochází i k úspoře elektřiny, neboť je prováděno i inteligentní řízení otáček nízkoenergetického oběhového čerpadla třídy A, kdy tato funkce výrazné snižuje teplotu vratné vody v přechodných obdobích a tím razantně rozšiřuje pásmo využití kondenzace. Nezanedbatelné je i celkové snížení spotřeby elektrické energie.
Nejdůležitější úsporu plynu zajišťuje lineární modulace, umožňující rovnoměrné vytápění objektu bez zbytečného cyklování kotle. Zde cituji: Není žádným tajemstvím, že po 3/4 topné sezóny plně postačuje 15–50 % nominálního výkonu kotle. Všechny běžné kotle, u kterých nelze snížit výkon na tyto hodnoty při zachování garantované účinnosti, se tedy stávají na 3/4 topné sezóny značně neekonomickými. Jednou z nejsilnějších deviz výše uvedených kotlů je právě schopnost pracovat s maximální účinností a bez cyklování i během nejběžnějších venkovních teplot v rozmezí 5–15 °C. Tato přednost se nejvýrazněji projevuje u moderních rodinných domů. Dnešní novostavby mají obvykle tepelnou ztrátu okolo 10 kW. Podle výše uvedených a v praxi ověřených zásad je tedy potřeba pro běžný provoz takovéhoto domu dosáhnout startovacího výkonu kotle menšího než 3 kW. Pokud není tento parametr splněn a kotel je provozován mimo svůj pracovní rozsah, začíná tzv. cyklovat.
Standardní kotle se startovacím výkonem okolo 6–8 kW absolvují takovýchto vypnutí a zapnutí až 40 000 ročně. Toto číslo vypadá značně nevěrohodně, ale po přepočtu na topné dny v roce to představuje jeden start kotle každých 10 minut. Z praxe ale víme, že ani minutové intervaly nejsou výjimkou. Moderní kondenzační kotle údajně nevykáží na novostavbě více než 4 000 startů ročně.
Jedinou nevýhodou výše uvedených kotlů je jejich vyšší cena (i více než 70 tisíc Kč).
Pokud budete potřebovat dále poradit, jsem připraven.
S přátelským pozdravem Lubomír Klobušník, energetický poradce EKIS České Budějovice KLOTHERM
dnes již i standardní závěsné plynové kotle s modulovaným výkonem hořáku, většinou dvou stupňovým, mohou pracovat v nízkoteplotním režimu (některé i od 35 °C). Dále můžeme zakoupit plynové kotle s tzv. plynule modulovaným výkonem, ty budou mít o něco vyšší účinnost (o těch 10%), ale nemají při sníženém plameni optimálně měneno množství spalovacího vzduchu. Pokud máte však na mysli nízkoteplotní kotle kondenzační, tak tam je účinnost zvýšena pouze o využití tepla odebíraného ze spalin.
Větší úsporu však můžete dosáhnout až použitím kondenzačních kotlů s plynulou regulací výkonu, které mají pokročilou elektronikou zajištěnu optimalizaci procesu spalování v celém výkonovém rozsahu kotle, kdy díky konstantnímu poměru vzduch/plyn je dosažena maximální účinnost spalování s minimálním obsahem škodlivých emisí.
O další úspory plynu se stará adaptabilní ekvitermní regulace integrovaná v řídící jednotce kotle, která pracuje s tepelnou setrvačností objektu a zabraňuje zbytečnému prochladnutí stěn objektu, optimalizuje tepelnou pohodu v domě a zvyšuje účinnost celé tepelné soustavy.
Dochází i k úspoře elektřiny, neboť je prováděno i inteligentní řízení otáček nízkoenergetického oběhového čerpadla třídy A, kdy tato funkce výrazné snižuje teplotu vratné vody v přechodných obdobích a tím razantně rozšiřuje pásmo využití kondenzace. Nezanedbatelné je i celkové snížení spotřeby elektrické energie.
Nejdůležitější úsporu plynu zajišťuje lineární modulace, umožňující rovnoměrné vytápění objektu bez zbytečného cyklování kotle. Zde cituji: Není žádným tajemstvím, že po 3/4 topné sezóny plně postačuje 15–50 % nominálního výkonu kotle. Všechny běžné kotle, u kterých nelze snížit výkon na tyto hodnoty při zachování garantované účinnosti, se tedy stávají na 3/4 topné sezóny značně neekonomickými. Jednou z nejsilnějších deviz výše uvedených kotlů je právě schopnost pracovat s maximální účinností a bez cyklování i během nejběžnějších venkovních teplot v rozmezí 5–15 °C. Tato přednost se nejvýrazněji projevuje u moderních rodinných domů. Dnešní novostavby mají obvykle tepelnou ztrátu okolo 10 kW. Podle výše uvedených a v praxi ověřených zásad je tedy potřeba pro běžný provoz takovéhoto domu dosáhnout startovacího výkonu kotle menšího než 3 kW. Pokud není tento parametr splněn a kotel je provozován mimo svůj pracovní rozsah, začíná tzv. cyklovat.
Standardní kotle se startovacím výkonem okolo 6–8 kW absolvují takovýchto vypnutí a zapnutí až 40 000 ročně. Toto číslo vypadá značně nevěrohodně, ale po přepočtu na topné dny v roce to představuje jeden start kotle každých 10 minut. Z praxe ale víme, že ani minutové intervaly nejsou výjimkou. Moderní kondenzační kotle údajně nevykáží na novostavbě více než 4 000 startů ročně.
Jedinou nevýhodou výše uvedených kotlů je jejich vyšší cena (i více než 70 tisíc Kč).
Pokud budete potřebovat dále poradit, jsem připraven.
S přátelským pozdravem Lubomír Klobušník, energetický poradce EKIS České Budějovice KLOTHERM