Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.12.15 / dotaz č. 65038
Dobrý den,
rád bych se zeptal na způsob rozúčtování tepla v domech se smíšeným způsobem vytápění, respektive v domech s více způsoby/zdroji vytápění a aplikaci/neaplikaci vyhlášky 269/2015. Konkrétně se jedná o problematiku domů, kde se nachází více systémů ústředního vytápění či samostatných etážových topení a jejich kombinace. Typicky se jedná například o domy s nástavbami, kde je skupina(y) bytů s ústředním vytápěním z jednoho zdroje (či více zdrojů) a skupiny bytů s samostatnými zdroji tepla (samostatné měřáky plynu). V odborných fórech jsem dohledal následující rozporné přístupy a odpovědi. Uvítám Vaše vyjádření k problému.
1. Nejčastější odpovědí na tuto problematiku bývá konstatování, že se jedná o problém předjímaný vyhláškou 265, která již v definicích určuje co je a co není zúčtovací jednotkou. Dle §2 je zúčtovací jednotkou i část domu. Naopak byty s etážovým topením zúčtovací jednotkou nejsou. Z toho vyplývá, že zúčtovací jednotka rozúčtuje dle vyhlášky 265 náklady na příslušné ústřední vytápění v rozsahu zúčtovací jednotky. Jednotky s etážovým topením se vyúčtují samostatně (jsou ve smyslu §2 částí domu, která není zúčtovací jednotkou). Obdobně se postupuje, je-li zúčtovacích jednotek v domě více.
2. Druhou nejčastější odpovědí je tvrzení, že vyhláška 265 nepočítá s domy se smíšeným vícezdrojovým vytápěním a tedy není pro tyto případy aplikovatelná. V praxi je potom na dohodě stran a poměrné aplikaci principů vyhlášky na konkrétní případ s přihlédnutím ke smyslu ustanovení vyhlášky.
3. Minoritní ale přesto se vyskytující odpovědí je tvrzení, že je-li zúčtovací jednotkou jen (jakkoliv veliká) část domu, potom se na zbytek domu pohlíží jako na prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění a to nezávisle na tom, zda jsou vytápěny či nikoliv a zda tyto jsou tvořeny jinými zúčtovacími jednotkami či samostatně vytápěnými jednotkami (například s etážovým topením). Tento přístup přináší nejvíce interpretačních a i logických obtíží, zejména v situacích více zúčtovacích jednotek v domě, či zcela heterogenních kombinací vytápění v domě (kombinace zúčtovacích jednotek a etážových topení). Na tomto místě nechci iterovat podmnožiny dotazů (například, zda může být odpojeným prostorem prostor, který připojen nikdy nebyl (např.nástavba), popřípadě na vliv legality nepřipojení resp. existence kolaudace apod…), neboť se zdá že tato interpretace je lichá, protože samotný §5 upravuje zvláštní způsoby rozúčtování v zůčtovací jednotce a tedy jej nelze uplatnit na prostory vně zúčtovací jednotky, tedy pojednává jen o odpojených prostorech, které jsou součástí zúčtovací jednotky. Pokud by se přesto Vaše intrepretace přichylovala k tomuto názoru, rádi bychom následně položili doplňující dotazy.
Děkuji a omlouvám se za rozsáhleji formulovaný dotaz.
rád bych se zeptal na způsob rozúčtování tepla v domech se smíšeným způsobem vytápění, respektive v domech s více způsoby/zdroji vytápění a aplikaci/neaplikaci vyhlášky 269/2015. Konkrétně se jedná o problematiku domů, kde se nachází více systémů ústředního vytápění či samostatných etážových topení a jejich kombinace. Typicky se jedná například o domy s nástavbami, kde je skupina(y) bytů s ústředním vytápěním z jednoho zdroje (či více zdrojů) a skupiny bytů s samostatnými zdroji tepla (samostatné měřáky plynu). V odborných fórech jsem dohledal následující rozporné přístupy a odpovědi. Uvítám Vaše vyjádření k problému.
1. Nejčastější odpovědí na tuto problematiku bývá konstatování, že se jedná o problém předjímaný vyhláškou 265, která již v definicích určuje co je a co není zúčtovací jednotkou. Dle §2 je zúčtovací jednotkou i část domu. Naopak byty s etážovým topením zúčtovací jednotkou nejsou. Z toho vyplývá, že zúčtovací jednotka rozúčtuje dle vyhlášky 265 náklady na příslušné ústřední vytápění v rozsahu zúčtovací jednotky. Jednotky s etážovým topením se vyúčtují samostatně (jsou ve smyslu §2 částí domu, která není zúčtovací jednotkou). Obdobně se postupuje, je-li zúčtovacích jednotek v domě více.
2. Druhou nejčastější odpovědí je tvrzení, že vyhláška 265 nepočítá s domy se smíšeným vícezdrojovým vytápěním a tedy není pro tyto případy aplikovatelná. V praxi je potom na dohodě stran a poměrné aplikaci principů vyhlášky na konkrétní případ s přihlédnutím ke smyslu ustanovení vyhlášky.
3. Minoritní ale přesto se vyskytující odpovědí je tvrzení, že je-li zúčtovací jednotkou jen (jakkoliv veliká) část domu, potom se na zbytek domu pohlíží jako na prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění a to nezávisle na tom, zda jsou vytápěny či nikoliv a zda tyto jsou tvořeny jinými zúčtovacími jednotkami či samostatně vytápěnými jednotkami (například s etážovým topením). Tento přístup přináší nejvíce interpretačních a i logických obtíží, zejména v situacích více zúčtovacích jednotek v domě, či zcela heterogenních kombinací vytápění v domě (kombinace zúčtovacích jednotek a etážových topení). Na tomto místě nechci iterovat podmnožiny dotazů (například, zda může být odpojeným prostorem prostor, který připojen nikdy nebyl (např.nástavba), popřípadě na vliv legality nepřipojení resp. existence kolaudace apod…), neboť se zdá že tato interpretace je lichá, protože samotný §5 upravuje zvláštní způsoby rozúčtování v zůčtovací jednotce a tedy jej nelze uplatnit na prostory vně zúčtovací jednotky, tedy pojednává jen o odpojených prostorech, které jsou součástí zúčtovací jednotky. Pokud by se přesto Vaše intrepretace přichylovala k tomuto názoru, rádi bychom následně položili doplňující dotazy.
Děkuji a omlouvám se za rozsáhleji formulovaný dotaz.
Vyhláška 269/2015, řeší rozúčtovávání v zúčtovací jednotce což je:
zúčtovací jednotkou je dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno
společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení
množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody tj. to ve vašem případě není tj. přikláním se k bodu 1, bod 2 je v podstatě také správný
zúčtovací jednotkou je dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno
společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení
množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody tj. to ve vašem případě není tj. přikláním se k bodu 1, bod 2 je v podstatě také správný
Odpovídá: Ing. Tomáš Krásný* - EKIS Praha, Energetické poradenství tisk