Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.1.16 / dotaz č. 65348
Dobrý den
Mám dotaz ohledně změny vytápění rodinného domu.
Jená se o starý patrový dům. Material kámen, sem tam cihla. Spodek klenutý. Síla zdí dole cca 80cm, v patře cca 65cm. V Obytném patře zevnitř sádrokarton na 5cm roštu, za ním cca 2cm polystyrenu. Spodní patro je neobývané, ale vstupní (vstupní chodba hala, dílna a schodiště)
V současnosti v obytném 1.patře topím elektrickými přímotopy, jsou to velkoplošné sálavé stropní panely. S tímto topením jsem relativně spokojený, ale problém spočívá v tom, že vytápím pouze obytné prostory v patře. Tzn., že spodní neobytné, ale vstupní patro a schodiště je nevytápěné – jedná se o vstupní halu cca 25m2, dílnu cca 15m2, schodiště a horní chodbička cca 20m2 a koupelna 8m2. Dole v hale mám sice uzavřený krb na dřevo s teplovodním výměníkem, ale topíme v něm pouze cca1x týdně, Protože dům je v centru a bez pozemku a nemám kde skladovat palivo.
Spodní stropy jsou klenuté a poměrně důkladně zaizolované. Klenby jsou zasypané drceným polystyrenem tzn. Od 25cm
v kopuly do 70cm v krajích. Z toho vyplývá i poměrně pěkná účinnost stropního topení v patře, podlaha je teplá a je malý rozdíl v teplotě na zemi a u stropu. Spotřeba energie je cca 11500Kw celkem. Z toho když odečtu bojler - cca 3500Kw, vaření svícení a praní cca -2000KW tak na samotné vytápění zůstává kolem 6500Kw na cca 65m2 vytápěné plochy.Topíme cca na 22C i přes noc, v ložnici 19C) V Koupelně a v horní chodbě topení nepoužívám, protože tam je betonová neizolovaná podlaha a pouštět tam stropní topení je pouhé marné protáčení elektroměru. Samozřejmě plynem bych tam topit chtěl.
Jádro mého dotazu spočívá v tom zda se mi, když přejdu na plynové topení radiátory, rapidně nezvýší spotřeba energie – vztaženo na v současnosti vytápěnou plochu stropními panely -hodně teplo u stropu a zima na podlaze?
Samozřejmě se zvýšením spotřeby tepla počítám, protože se bude vytápět více prostor. Spodní vstupní prostory chci pouze temperovat na cca 15C. V současnosti když jsou mrazy a týden se netopí, tak je zde teplota kolem 5C. Z toho vyplývá, že jsou prochladlé zdi a jednodenní topení to moc nezachrání ráno je výsledek skoro stejný.
Rozvody topení mám nové akorát se bude muset přidat pár radiátorů(jsou napojeny na výměník krbu, který bych chtěl zachovat). Plynovou přípojku mám na domě.
Abych vypíchl dotaz
Bude spotřeba tepla vytápěním radiátory plynovým kotlem oproti v současnosti vytápěným prostorám stropními přímotopy rovnocenná, nebo bude vyšší - vyšší rozdíl teplot u podlahy a u stropu.(zda by nebylo efektivnější topení nakombinovat a v současnosti vytápěných místnostech dále topit elektřinou a plynem vytápět pouze spodní prostory schodiště a koupelnu a ohřívat vodu TUV).
Druhý důležitý dotaz se týká umístění plynového kotle.
Může být na půdě? Jaká legislativa se toho týká? Jiné umístění by pro mě bylo velmi obtížně řešitelné hlavně kvůli napojení na kanalizaci(kondenzační kotel) komín a dostupnost koupelny kvůli TUV. Jestliže ano, tak může být umístěn v „kotelně“ třeba z dřevěné konstrukce a sádrokartonu, samozřejmě zaizolované? Představuji si komoru třeba 1,5mX 1,5m podlaha prkna. Půda je pochozí.
Ještě jeden malý dotaz, dá z dané dlouhodobé spotřeby energie vytápěných prostor odvodit energetická náročnost budovy,
Není to jednodušší, než se počítat s imaginárními koeficienty prostupnosti zdí atd.
Děkuji za odpověď
Mám dotaz ohledně změny vytápění rodinného domu.
Jená se o starý patrový dům. Material kámen, sem tam cihla. Spodek klenutý. Síla zdí dole cca 80cm, v patře cca 65cm. V Obytném patře zevnitř sádrokarton na 5cm roštu, za ním cca 2cm polystyrenu. Spodní patro je neobývané, ale vstupní (vstupní chodba hala, dílna a schodiště)
V současnosti v obytném 1.patře topím elektrickými přímotopy, jsou to velkoplošné sálavé stropní panely. S tímto topením jsem relativně spokojený, ale problém spočívá v tom, že vytápím pouze obytné prostory v patře. Tzn., že spodní neobytné, ale vstupní patro a schodiště je nevytápěné – jedná se o vstupní halu cca 25m2, dílnu cca 15m2, schodiště a horní chodbička cca 20m2 a koupelna 8m2. Dole v hale mám sice uzavřený krb na dřevo s teplovodním výměníkem, ale topíme v něm pouze cca1x týdně, Protože dům je v centru a bez pozemku a nemám kde skladovat palivo.
Spodní stropy jsou klenuté a poměrně důkladně zaizolované. Klenby jsou zasypané drceným polystyrenem tzn. Od 25cm
v kopuly do 70cm v krajích. Z toho vyplývá i poměrně pěkná účinnost stropního topení v patře, podlaha je teplá a je malý rozdíl v teplotě na zemi a u stropu. Spotřeba energie je cca 11500Kw celkem. Z toho když odečtu bojler - cca 3500Kw, vaření svícení a praní cca -2000KW tak na samotné vytápění zůstává kolem 6500Kw na cca 65m2 vytápěné plochy.Topíme cca na 22C i přes noc, v ložnici 19C) V Koupelně a v horní chodbě topení nepoužívám, protože tam je betonová neizolovaná podlaha a pouštět tam stropní topení je pouhé marné protáčení elektroměru. Samozřejmě plynem bych tam topit chtěl.
Jádro mého dotazu spočívá v tom zda se mi, když přejdu na plynové topení radiátory, rapidně nezvýší spotřeba energie – vztaženo na v současnosti vytápěnou plochu stropními panely -hodně teplo u stropu a zima na podlaze?
Samozřejmě se zvýšením spotřeby tepla počítám, protože se bude vytápět více prostor. Spodní vstupní prostory chci pouze temperovat na cca 15C. V současnosti když jsou mrazy a týden se netopí, tak je zde teplota kolem 5C. Z toho vyplývá, že jsou prochladlé zdi a jednodenní topení to moc nezachrání ráno je výsledek skoro stejný.
Rozvody topení mám nové akorát se bude muset přidat pár radiátorů(jsou napojeny na výměník krbu, který bych chtěl zachovat). Plynovou přípojku mám na domě.
Abych vypíchl dotaz
Bude spotřeba tepla vytápěním radiátory plynovým kotlem oproti v současnosti vytápěným prostorám stropními přímotopy rovnocenná, nebo bude vyšší - vyšší rozdíl teplot u podlahy a u stropu.(zda by nebylo efektivnější topení nakombinovat a v současnosti vytápěných místnostech dále topit elektřinou a plynem vytápět pouze spodní prostory schodiště a koupelnu a ohřívat vodu TUV).
Druhý důležitý dotaz se týká umístění plynového kotle.
Může být na půdě? Jaká legislativa se toho týká? Jiné umístění by pro mě bylo velmi obtížně řešitelné hlavně kvůli napojení na kanalizaci(kondenzační kotel) komín a dostupnost koupelny kvůli TUV. Jestliže ano, tak může být umístěn v „kotelně“ třeba z dřevěné konstrukce a sádrokartonu, samozřejmě zaizolované? Představuji si komoru třeba 1,5mX 1,5m podlaha prkna. Půda je pochozí.
Ještě jeden malý dotaz, dá z dané dlouhodobé spotřeby energie vytápěných prostor odvodit energetická náročnost budovy,
Není to jednodušší, než se počítat s imaginárními koeficienty prostupnosti zdí atd.
Děkuji za odpověď
Vážený pane,
Na nějakou podrobnější odpověď by bylo třeba více informací. Dovolím si nicméně udělat nějaké předpoklady a probrat možnosti variantně. Podlaha toho obytného poschodí je dobře
izolovaná a předpokládám, že je izolovaný jeho strop, na němž jsou sálavé topné panely.Tepelné ztráty obvodovými stěnami a okny dost jsou velké (skoro 100kWh/m2 za rok, pokud je váš
odhad přesný) i přesto, že je tam vnitřní tepelná izolace. Pokud je odhadovaná roční potřeba tepla na vytápění něco pod 100kWh/m2 vytápěné plochy za rok, tak je ztráta zdmi a okny skoro
hodně velká. Odhadnout energetickou náročnost celé budovy z těchto dat je nemožné, nicméně je jisté, že je nevyhovující podle současných požadavků na spotřebu energie na vytápění.
Stálo by proto za úvahu využít dotace z programu Zelená úsporám a pokud je to technicky možné tak provést řádné zateplení obvodových stěn a oken v obou patrech (i pokud v přízemí chcete
vytápět jen na 15°C). Nevím jaký výkon má ta krbová vložka; pokud by byl dostatečný, bylo by eventuelně i možné ji po důkladném zateplení celého domu a přidání akumulační nádrže do topného okruhu využít jako hlavní zdroj vytápění a elektrické sálavé panely používat jako doplňkový zdroj.
Díky sálavému vytápění můžete sice mít trochu nižší teplotu vzduchu než při vytápění radiátory a díky tomu také trochu nižší spotřebu tepla (řekněme, že max. o 10%). Vzhledem k tomu, že teplo z
kondenzačního plynového kotle je výrazně levnější než z elektřiny, pak je pravděpodobé, že tento vliv převáží nad výhodou sálavého vytápění. Pro kvalifikované rozhodnutí je ovšem třeba to
spočítat se zahrnutím všech vlivů (spotřeba v NT a VT, případné zmenšení jističe při přechodu na plyn, potřebné investice a pod). Máte i možnost je zůstat u elektřiny jako hlavního zdroje a přejít z přímotopu na
tepelné čerpadlo (s použitím dotace) a využít existující přímotopné panely a krbovou vložku jako doplňující vytápění k TČ v celém domě.
Pro rozhodnutí co je optimální a jaká bude doba návratnosti si můžete nechat udělat Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov. Pokud se rozhodnete opatření realizovat, budete pro účely dotace potřebovat posudek (pro ten se dají využít data z té optimalizace).
Umístění plynového kotle do prostoru půdy je možné, musí se ale pro něj udělat vhodná "kotelna" kde neklesne teplota pod bod mrazu a která vyhoví požárním předpisům.
Pokud lze dům důkladně zateplit jeví se mi jako nejlepší řešení tepelné čerpadlo vzduch voda a vedle něj využít i ty existující topidla, která máte.
S pozdravem K.Murtinger
Na nějakou podrobnější odpověď by bylo třeba více informací. Dovolím si nicméně udělat nějaké předpoklady a probrat možnosti variantně. Podlaha toho obytného poschodí je dobře
izolovaná a předpokládám, že je izolovaný jeho strop, na němž jsou sálavé topné panely.Tepelné ztráty obvodovými stěnami a okny dost jsou velké (skoro 100kWh/m2 za rok, pokud je váš
odhad přesný) i přesto, že je tam vnitřní tepelná izolace. Pokud je odhadovaná roční potřeba tepla na vytápění něco pod 100kWh/m2 vytápěné plochy za rok, tak je ztráta zdmi a okny skoro
hodně velká. Odhadnout energetickou náročnost celé budovy z těchto dat je nemožné, nicméně je jisté, že je nevyhovující podle současných požadavků na spotřebu energie na vytápění.
Stálo by proto za úvahu využít dotace z programu Zelená úsporám a pokud je to technicky možné tak provést řádné zateplení obvodových stěn a oken v obou patrech (i pokud v přízemí chcete
vytápět jen na 15°C). Nevím jaký výkon má ta krbová vložka; pokud by byl dostatečný, bylo by eventuelně i možné ji po důkladném zateplení celého domu a přidání akumulační nádrže do topného okruhu využít jako hlavní zdroj vytápění a elektrické sálavé panely používat jako doplňkový zdroj.
Díky sálavému vytápění můžete sice mít trochu nižší teplotu vzduchu než při vytápění radiátory a díky tomu také trochu nižší spotřebu tepla (řekněme, že max. o 10%). Vzhledem k tomu, že teplo z
kondenzačního plynového kotle je výrazně levnější než z elektřiny, pak je pravděpodobé, že tento vliv převáží nad výhodou sálavého vytápění. Pro kvalifikované rozhodnutí je ovšem třeba to
spočítat se zahrnutím všech vlivů (spotřeba v NT a VT, případné zmenšení jističe při přechodu na plyn, potřebné investice a pod). Máte i možnost je zůstat u elektřiny jako hlavního zdroje a přejít z přímotopu na
tepelné čerpadlo (s použitím dotace) a využít existující přímotopné panely a krbovou vložku jako doplňující vytápění k TČ v celém domě.
Pro rozhodnutí co je optimální a jaká bude doba návratnosti si můžete nechat udělat Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov. Pokud se rozhodnete opatření realizovat, budete pro účely dotace potřebovat posudek (pro ten se dají využít data z té optimalizace).
Umístění plynového kotle do prostoru půdy je možné, musí se ale pro něj udělat vhodná "kotelna" kde neklesne teplota pod bod mrazu a která vyhoví požárním předpisům.
Pokud lze dům důkladně zateplit jeví se mi jako nejlepší řešení tepelné čerpadlo vzduch voda a vedle něj využít i ty existující topidla, která máte.
S pozdravem K.Murtinger