Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.1.16 / dotaz č. 65787
Dobrý den,
plánuji stavbu rodinného domku a řeším otázku vytýpění.
Bude se jednat o dvoupodlažní byt s užitkovou plochou cca 120m2.
Jedná se o nízkoenergetický dům - použitý materiál jsou vápenopískové bloky o tloušťce 240mm a na izolace o tloušťce 200mm.
Skla by měla být trojskla, šestikomorová.
V úvahu beru i pořizovací náklady (v případe tepelného čerpadla docela velke), i pravidelné fixní náklady, které jsou spojeny třeba s revizí plynového kotle. Mým cílem je samozřejmě co nejnižší cena rozpočtená na horizont 10 - 15 let, a také pohodlí.
Uvažuji o třech variantách:
- Tepelné čerpadlo a teplovodní podlahové topení. Zde jsou relativně velké náklady na pořízení čerpadla, ale zase jeho provoz je nejekonomičtější (cenu podlahového topení neberu v potaz, protože je v rámci projektu za relativně nízký příplatek). Výhodou by byla i nízka sazba od CEZu.
- Plynový kotel a teplovodní podlahové topení. Zde by se náklady odvíjely od dostupnosti plynu v dané lokalitě pozemku. Pořizovací cena by byla určitě menší než tepelné čerpadlo, ale dražší náklady.
- Infratopení/Infrapanely s dotápěním pomocí krbové vložky. O této možnosti jsem se dozvěděl až nyní. Je to prezentováno jako relativně nenáročná možnost ať už co se týče spotřeby elektrické energie (údajně i levnější než plyn) a i relativně nízké pořizovací náklady. S tím, že se na to vztahuje také nízká sazba od CEZu. V potaz ale beru i pravděpodobně tu potřebu dotápěním pomocí krbové vložky a celkovou efektivitu tohoto systému.
Dům bych si nechával dělat na klíč a jednatele stavební společnosti mi tepelné čerpadlo nedoporučuje vůbec, kvůli jeho velké pořizovací ceně, a že sice něco uštří na teplu za rok, ale né tolik aby se to vyplatilo.
U plynu mě odrazují ty pravidelné revize, nutnost mít plynovou přípojku + bych nemohl mít nízkou sazbu od CEZu.
U infrapanelu me odrazují názory "majitelů" různě po internetu i obavy z neefektivity a nutnosti dotápění.
Jednatel stavební společnosti tvrdí, že nejideálnější do domu postaveného tímto materiálem (vápenopískové bloky) jsou ty infra panely, nejen kvůli pořizovací ceně a energetické náročnosti, ale i kvůli akumulačním schopnostem samotné stavby.
Momentálně jsem v situaci, že kdybych se pro něco rozhodl, nebudu z toho mít dobrý pocit, a to při stavbě domu a investicích v miliónech nechci.
Mohli byste mi prosím poradit, jak dál?
Předem děkuji za odpověď
plánuji stavbu rodinného domku a řeším otázku vytýpění.
Bude se jednat o dvoupodlažní byt s užitkovou plochou cca 120m2.
Jedná se o nízkoenergetický dům - použitý materiál jsou vápenopískové bloky o tloušťce 240mm a na izolace o tloušťce 200mm.
Skla by měla být trojskla, šestikomorová.
V úvahu beru i pořizovací náklady (v případe tepelného čerpadla docela velke), i pravidelné fixní náklady, které jsou spojeny třeba s revizí plynového kotle. Mým cílem je samozřejmě co nejnižší cena rozpočtená na horizont 10 - 15 let, a také pohodlí.
Uvažuji o třech variantách:
- Tepelné čerpadlo a teplovodní podlahové topení. Zde jsou relativně velké náklady na pořízení čerpadla, ale zase jeho provoz je nejekonomičtější (cenu podlahového topení neberu v potaz, protože je v rámci projektu za relativně nízký příplatek). Výhodou by byla i nízka sazba od CEZu.
- Plynový kotel a teplovodní podlahové topení. Zde by se náklady odvíjely od dostupnosti plynu v dané lokalitě pozemku. Pořizovací cena by byla určitě menší než tepelné čerpadlo, ale dražší náklady.
- Infratopení/Infrapanely s dotápěním pomocí krbové vložky. O této možnosti jsem se dozvěděl až nyní. Je to prezentováno jako relativně nenáročná možnost ať už co se týče spotřeby elektrické energie (údajně i levnější než plyn) a i relativně nízké pořizovací náklady. S tím, že se na to vztahuje také nízká sazba od CEZu. V potaz ale beru i pravděpodobně tu potřebu dotápěním pomocí krbové vložky a celkovou efektivitu tohoto systému.
Dům bych si nechával dělat na klíč a jednatele stavební společnosti mi tepelné čerpadlo nedoporučuje vůbec, kvůli jeho velké pořizovací ceně, a že sice něco uštří na teplu za rok, ale né tolik aby se to vyplatilo.
U plynu mě odrazují ty pravidelné revize, nutnost mít plynovou přípojku + bych nemohl mít nízkou sazbu od CEZu.
U infrapanelu me odrazují názory "majitelů" různě po internetu i obavy z neefektivity a nutnosti dotápění.
Jednatel stavební společnosti tvrdí, že nejideálnější do domu postaveného tímto materiálem (vápenopískové bloky) jsou ty infra panely, nejen kvůli pořizovací ceně a energetické náročnosti, ale i kvůli akumulačním schopnostem samotné stavby.
Momentálně jsem v situaci, že kdybych se pro něco rozhodl, nebudu z toho mít dobrý pocit, a to při stavbě domu a investicích v miliónech nechci.
Mohli byste mi prosím poradit, jak dál?
Předem děkuji za odpověď
Dobrý den, děkuji za dotaz a sděluji následující.
Váš dotaz zahrnuje širokou oblast problému vytápění, proto spíše v bodech.
Jestliže shrnu vaše priority a nejistoty tak to jsou: nízké provozní náklady, dosažení nízké sazby za elektřinu a nenáročnost obsluhy. Dále zatím ještě nevíte, jestli bude na parcele dostupný plyn. Také zatím neuvažujete o výhodnějším způsobu ohřevu teplé vody (kromě nízké sazby pro bojler) a o možnosti kombinace vytápění s chlazením (připomeňme léto 2015). Náklady na ohřev teplé vody se často přibližují k nákladům za vytápění, zvláště u domů dobře zateplených. Možnost chlazení je v parném létě též příjemná.
1. Infrapanely neohřívají vzduch, ale předměty, na které dopadá infračervené záření. Nesplňují zcela vaší podmínku pohodlí (dotápění). Celkovou účinnost infrapanelů také ovlivňuje správný návrh systému, zejména pak volba správné vlnové délky a typu použitého tepelného zářiče pro danou aplikaci, správné umístění. Důležité je vhodné řízení a regulace zářičů či sálavých panelů. Pořízením infrapanelů se zároveň zbavujete možnosti změnit v budoucnosti způsob vytápění (nebude k dispozici komín, radiátory, případně potrubí podlahového topení).
2. K návratnosti tepelného čerpadla. Návratnost závisí na typu TČ, otopné soustavě a dalších parametrech. Orientačně se dá počítat s úsporami kolem 30 % oproti plynu a 40–50 % oproti elektrickým přímotopům. V případě použití podlahové vytápění mohou být úspory i vyšší. Obvykle se tato návratnost pohybuje okolo 5-ti až 10 let. V poslední době jsou v oblibě TČ vzduch-voda. Velkou výhodou pořízení tepelného čerpadla vzduch-voda, oproti ostatním systémům tepelných čerpadel, je velmi zajímavá pořizovací cena a poměrně rychlá návratnost, neboť u tohoto typu se nemusí provádět žádné zemní vrty nebo instalovat kolektory uložené pod zemí. Tepelná čerpadla vzduch-voda jsou nenáročná na jejich instalaci, pouze se venkovní a vnitřní díl propojí potrubím pro chladiva a komunikačním vedením. Ideální jsou k instalaci do novostaveb.
Pokud porovnáme náklady na pořízení tepelného čerpadla v místě, kde není k dispozici plyn a jedná-li se o novostavbu, tak jsou výhody tepelného čerpadla nesporné.
3. Pořizovací cena samotného plynového kondenzačního kotle je však příznivější. S vybudováním plynové přípojky souvisí však náklady na vnitřní plynovod a odkouření.
Ing. O.Schreiber, Energy Centre Č. Budějovice
Váš dotaz zahrnuje širokou oblast problému vytápění, proto spíše v bodech.
Jestliže shrnu vaše priority a nejistoty tak to jsou: nízké provozní náklady, dosažení nízké sazby za elektřinu a nenáročnost obsluhy. Dále zatím ještě nevíte, jestli bude na parcele dostupný plyn. Také zatím neuvažujete o výhodnějším způsobu ohřevu teplé vody (kromě nízké sazby pro bojler) a o možnosti kombinace vytápění s chlazením (připomeňme léto 2015). Náklady na ohřev teplé vody se často přibližují k nákladům za vytápění, zvláště u domů dobře zateplených. Možnost chlazení je v parném létě též příjemná.
1. Infrapanely neohřívají vzduch, ale předměty, na které dopadá infračervené záření. Nesplňují zcela vaší podmínku pohodlí (dotápění). Celkovou účinnost infrapanelů také ovlivňuje správný návrh systému, zejména pak volba správné vlnové délky a typu použitého tepelného zářiče pro danou aplikaci, správné umístění. Důležité je vhodné řízení a regulace zářičů či sálavých panelů. Pořízením infrapanelů se zároveň zbavujete možnosti změnit v budoucnosti způsob vytápění (nebude k dispozici komín, radiátory, případně potrubí podlahového topení).
2. K návratnosti tepelného čerpadla. Návratnost závisí na typu TČ, otopné soustavě a dalších parametrech. Orientačně se dá počítat s úsporami kolem 30 % oproti plynu a 40–50 % oproti elektrickým přímotopům. V případě použití podlahové vytápění mohou být úspory i vyšší. Obvykle se tato návratnost pohybuje okolo 5-ti až 10 let. V poslední době jsou v oblibě TČ vzduch-voda. Velkou výhodou pořízení tepelného čerpadla vzduch-voda, oproti ostatním systémům tepelných čerpadel, je velmi zajímavá pořizovací cena a poměrně rychlá návratnost, neboť u tohoto typu se nemusí provádět žádné zemní vrty nebo instalovat kolektory uložené pod zemí. Tepelná čerpadla vzduch-voda jsou nenáročná na jejich instalaci, pouze se venkovní a vnitřní díl propojí potrubím pro chladiva a komunikačním vedením. Ideální jsou k instalaci do novostaveb.
Pokud porovnáme náklady na pořízení tepelného čerpadla v místě, kde není k dispozici plyn a jedná-li se o novostavbu, tak jsou výhody tepelného čerpadla nesporné.
3. Pořizovací cena samotného plynového kondenzačního kotle je však příznivější. S vybudováním plynové přípojky souvisí však náklady na vnitřní plynovod a odkouření.
Ing. O.Schreiber, Energy Centre Č. Budějovice