Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.2.16 / dotaz č. 65840
Dobrý den. Mám dotaz, který částečně navazuje na dotaz "Zateplení stropu mezi obytným prostorem a nevytápěnou půdou". V rekonstruovaném 90 let starém domě jsem před 4 lety provedl sádrokartonové podhledy v přízemí, v 1. patře a částečně i ve 2. nevytápěném patře (šikmina nad schodištěm u půdy). Druhým patrem myslím nevytápěnou a nezateplenou půdu a nevytápěnou a nezateplenou mansardu. Můj problém spočívá v absenci parotěsné folie. Tuto folii mi firma dala pouze do šikminy u půdy, tj. do prostoru kde nad podledovou vatou je už jen pojistná folie a krytina. V přízemí je pohled tvořen SDK a 10 cm vaty (bez parotěs. folie). V 1. patře (pod nevytápěnou půdou a mansardou) je SDK a 14 cm vaty rovněž bez parozábrany. A to si myslím je špatně. Strop nad podhledem ve druhém patře je tvořen původní omítkou, rákosem, prkny, škvárou a navrchu je na půdě betonová mazananina a v mansardě jsou nad škvárou prkna. Podle toho co jsem se dočetl už bych v podledu ve druhém patře (zejména nad koupelnou) měl mít plno vody, plísně atd. Jako laik jsem v koupelně a na chodbě ve druhém patře vytáhl bodová světla a otvorem zkonktroloval stav v podhledu (v lednu 2016). Po čtyřech letech je v podhledu na dotek sucho, bez plísní (vata i SDK suché). Zatím tedy nevnímám žádné problémy.
Prosím o radu jak a jestli vůbec mojí situaci řešit. Nemůže například skrytě docházet ke vzniku vlhkosti na trámech, které tvoří podlahu na půdě? Jejich stav si těžko zkontroluji. Nerad bych aby trámy časem uhnily a nám na hlavu spadla půda. Děkuji
Prosím o radu jak a jestli vůbec mojí situaci řešit. Nemůže například skrytě docházet ke vzniku vlhkosti na trámech, které tvoří podlahu na půdě? Jejich stav si těžko zkontroluji. Nerad bych aby trámy časem uhnily a nám na hlavu spadla půda. Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
U dřevěných stropů se obecně doporučuje jako mnohem vhodnější opatření umísťovat tepelnou izolaci nad nosnou konstrukci, tedy na podlahu nevytápěné půdy. Tím se dosáhne příznivějšího průběhu teploty. Vložení tepelné izolace do podhledu je de facto zateplení vnitřní, které se musí vždy pečlivě zvažovat a jeho návrh by měl být posouzen tepelně technickým výpočtem s důrazem na posouzení kondenzace v konstrukci. V principu se nejedná o to, zda parozábrana je nebo není osazena, ale jaké vrstvy a materiály se ve skladbě konstrukce nacházejí, jaké mají fyzikální vlastnosti a zda na některé vrstvě ke kondenzaci docházet bude.
Pravděpodobnost zvýšené kondenzace při vnitřním zateplení je vysoká. U dřevěných stropů ukončených nahoře betonovou mazaninou může být její spodní líc místem kondenzace. Parozábrana jistě ovlivní množství vodní páry, které se do konstrukce dostane, ale velmi záleží nejen na kvalitě fólie, ale především na způsobu provedení. Pokud nejsou dobře a těsně provedeny spoje a parozábrana je na mnoha místech perforovaná, tak se od její praktické funkčnosti nedá moc očekávat.
Kontrola podhledu byť v době mrazů, kdy je kondenzace větší, umožní zjistit stav nad podhledem, ne však v konstrukci mezi dřevěnými trámy a ve škvárovém násypu. Ohroženo je samozřejmě prioritně dřevo. Pokud bude dlouhodobě vystaveno vysoké vlhkosti v dutině stropu (může zde velmi kolísat a dosahovat i více než 90%) bude se zvyšovat i jeho vlhkost. Vlhkost dřeva zabudovaného ve stavbách by neměla ani krátkodobě převýšit kritickou hodnotu 20%, kterou stanovuje též ČSN EN 335-1 Třídy ohrožení dřeva a ČSN 49 0600-1 Ochrana dřeva - Základní ustanovení - část 1: Chemická ochrana. Proto je třeba zabránit srážení vody na dřevě (může docházet v místě uložení trámu ve zdi – zhlaví) a to například vhodnou tepelnou izolaci na vhodném místě – z exteriéru. Dokonalá izolace dřevěných konstrukcí od zdrojů vlhkosti je velmi důležitá. Jedná se o zásadní opatření proti napadení biotickými škůdci.
Stav trámů pod nevytápěnou půdou lze zjistit sondou shora, nejlépe v rohu nebo v místě, kde se předpokládá nejnepříznivější stav, tepelný most. Prohlídku je vhodné provést před provedením stavebních úprav.
U stropu mezi přízemím a patrem se patrně jedná o strop mezi prostory se shodným teplotním režimem, tedy obě podlaží vytápěná, tudíž by zde nemělo k problémům docházet. Výjimkou může zase být uložení trámu ve zdi. U konstrukce mezi stejně vytápěnými prostory se ale zateplení zpravidla nenavrhuje.
Jak se postavit k současnému stavu je otázka. Pokud je nejistota u stropu pod půdou, lze doporučit provést zmíněnou sondu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
U dřevěných stropů se obecně doporučuje jako mnohem vhodnější opatření umísťovat tepelnou izolaci nad nosnou konstrukci, tedy na podlahu nevytápěné půdy. Tím se dosáhne příznivějšího průběhu teploty. Vložení tepelné izolace do podhledu je de facto zateplení vnitřní, které se musí vždy pečlivě zvažovat a jeho návrh by měl být posouzen tepelně technickým výpočtem s důrazem na posouzení kondenzace v konstrukci. V principu se nejedná o to, zda parozábrana je nebo není osazena, ale jaké vrstvy a materiály se ve skladbě konstrukce nacházejí, jaké mají fyzikální vlastnosti a zda na některé vrstvě ke kondenzaci docházet bude.
Pravděpodobnost zvýšené kondenzace při vnitřním zateplení je vysoká. U dřevěných stropů ukončených nahoře betonovou mazaninou může být její spodní líc místem kondenzace. Parozábrana jistě ovlivní množství vodní páry, které se do konstrukce dostane, ale velmi záleží nejen na kvalitě fólie, ale především na způsobu provedení. Pokud nejsou dobře a těsně provedeny spoje a parozábrana je na mnoha místech perforovaná, tak se od její praktické funkčnosti nedá moc očekávat.
Kontrola podhledu byť v době mrazů, kdy je kondenzace větší, umožní zjistit stav nad podhledem, ne však v konstrukci mezi dřevěnými trámy a ve škvárovém násypu. Ohroženo je samozřejmě prioritně dřevo. Pokud bude dlouhodobě vystaveno vysoké vlhkosti v dutině stropu (může zde velmi kolísat a dosahovat i více než 90%) bude se zvyšovat i jeho vlhkost. Vlhkost dřeva zabudovaného ve stavbách by neměla ani krátkodobě převýšit kritickou hodnotu 20%, kterou stanovuje též ČSN EN 335-1 Třídy ohrožení dřeva a ČSN 49 0600-1 Ochrana dřeva - Základní ustanovení - část 1: Chemická ochrana. Proto je třeba zabránit srážení vody na dřevě (může docházet v místě uložení trámu ve zdi – zhlaví) a to například vhodnou tepelnou izolaci na vhodném místě – z exteriéru. Dokonalá izolace dřevěných konstrukcí od zdrojů vlhkosti je velmi důležitá. Jedná se o zásadní opatření proti napadení biotickými škůdci.
Stav trámů pod nevytápěnou půdou lze zjistit sondou shora, nejlépe v rohu nebo v místě, kde se předpokládá nejnepříznivější stav, tepelný most. Prohlídku je vhodné provést před provedením stavebních úprav.
U stropu mezi přízemím a patrem se patrně jedná o strop mezi prostory se shodným teplotním režimem, tedy obě podlaží vytápěná, tudíž by zde nemělo k problémům docházet. Výjimkou může zase být uložení trámu ve zdi. U konstrukce mezi stejně vytápěnými prostory se ale zateplení zpravidla nenavrhuje.
Jak se postavit k současnému stavu je otázka. Pokud je nejistota u stropu pod půdou, lze doporučit provést zmíněnou sondu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice