Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.2.16 / dotaz č. 65990
Dobrý den, prosím o doručení zprávy Ing. Veselému. Děkuji:
Dobrý den pane inženýre,
děkuji za Váš čas a rady. Prosím mohu Vám položit doplňující otázky?
V mansaradě, která se liší pouze tím, že místo betonové mazaniny je podlaha prkenná podobný problém nehrozí, resp. riziko kondenzace je menší?
Dále bych se chtěl velmi laicky zeptat. Co je principielně jinak než předchozích 90 let, kdy byl dům bez zatepleného podhledu? V místnostech pod půdou se také topilo, také tam vznikala vlhkost, také prostupovala směrem nahoru a ke kondenzaci také mohlo docházet. Nebo nový podhled + vata něco principielně změnily? Neslouží nyní i dříve jako jakási "parozábrana" původní omítka na stropním rákosu?
Je vhodné podhled ve druhém patře co nejvíce utěsnit? (okolo bodových světel, po obvodu podhledu akrylovým tmelem přemazávat prasklinky atd.)?
Jaké je systémové řešení v mojí situaci? Pomůže tedy za mého stavu na půdě na podlahu prostě položit izolační vatu v tl. např. 25 cm? Nebo je vhodné mazaninu odstranit a nahradit nějakou prodyšnou podlahovou krytinou a až na ní položit volně vatu? Rád bych provedl opatření u kterého budu mít jistotu, že situaci naopak nezhorším.
Pozn.: včera jsem provedl sondu a zkontroloval trámy a škváru. Na dotek je pocitově oboje suché. Spodní líc mazaniny senzoricky rovněž suchý. K uložení trámů dodávám, že fasáda je zateplená.
Děkuji.
Dobrý den pane inženýre,
děkuji za Váš čas a rady. Prosím mohu Vám položit doplňující otázky?
V mansaradě, která se liší pouze tím, že místo betonové mazaniny je podlaha prkenná podobný problém nehrozí, resp. riziko kondenzace je menší?
Dále bych se chtěl velmi laicky zeptat. Co je principielně jinak než předchozích 90 let, kdy byl dům bez zatepleného podhledu? V místnostech pod půdou se také topilo, také tam vznikala vlhkost, také prostupovala směrem nahoru a ke kondenzaci také mohlo docházet. Nebo nový podhled + vata něco principielně změnily? Neslouží nyní i dříve jako jakási "parozábrana" původní omítka na stropním rákosu?
Je vhodné podhled ve druhém patře co nejvíce utěsnit? (okolo bodových světel, po obvodu podhledu akrylovým tmelem přemazávat prasklinky atd.)?
Jaké je systémové řešení v mojí situaci? Pomůže tedy za mého stavu na půdě na podlahu prostě položit izolační vatu v tl. např. 25 cm? Nebo je vhodné mazaninu odstranit a nahradit nějakou prodyšnou podlahovou krytinou a až na ní položit volně vatu? Rád bych provedl opatření u kterého budu mít jistotu, že situaci naopak nezhorším.
Pozn.: včera jsem provedl sondu a zkontroloval trámy a škváru. Na dotek je pocitově oboje suché. Spodní líc mazaniny senzoricky rovněž suchý. K uložení trámů dodávám, že fasáda je zateplená.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš doplňující dotaz.
Betonová mazanina má horší prostupnost pro vodní páru, než například prkna na sraz. Proto může přispívat k určitému zvýšení vlhkosti v konstrukci pod mazaninou. Dříve se na půdy dávaly půdovky do hubené vápenné malty, což bylo řešení šetrnější než beton a když se později půdy betonovaly nebo se dával potěr přes cihly, tak se vlhkostní poměry zase mírně změnily. Ze zkušenosti se starými stropy vím, že často hnilobou trpí, jistě ale více ty, do kterých mohlo i zatékat.
K otázce změny po provedení vnitřního zateplení v podhledu 14 cm minerální vaty – popisoval jsem již trochu v předešlé odpovědi. Vnitřní zateplení má významný vliv na průběh teploty v konstrukci. Zde dojde k tomu, že teploty v horních vrstvách skladby jsou po vnitřním zateplení o dost nižší a tedy zde může dojít za jistých okrajových podmínek ke zkondenzování prostupující vodní páry a to především na vnitřním líci těch vrstev, které kladou větší difúzní odpor.
Dříve vodní pára také prostupovala, ale riziková místa měla vyšší teplotu (z nezatepleného stropu unikala energie do půdy). Smyslem návrhu zateplení je nacházet bezpečná řešení, která minimálně nebo alespoň nezhorší stávající stav.
K utěsnění podhledu – o parozábraně se mluvilo, opatření zvyšující těsnost podhledu neublíží.
Principielní doporučené opatření tedy je zateplovat stávající podlahy půdy shora. Pokud se prodyšný izolant jako minerální nebo jiná vata položí a podlahu na půdy, z hlediska prostupu vodní páry se tím nic nezmění, resp.“oddálí“ se moment možné kondenzace. Z hlediska tepelného odporu lze zvolit míru izolace téměř svobodnou volbu její výšky. Pochozí půdu lze provést nejlépe prkny na sraz s mezerami, aby strop mohl odvětrávat.
Pokud v sondách nejsou zjištěny nějaké problémy, lze nechat i beton. Odstranění mazaniny je nezbytné tam, kde je potřeba z důvodu nějakého podezření odkrýt celou konstrukci. Zateplení fasád řeší možná tepelné mosty (nemusí, záleží na tvaru detailu). Z hlediska ochrany dřeva zazděných trámů je nejlepší ponechávat volné kapsy s mezerou cca 1 až 2 cm mezi trámem a zdivem.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš doplňující dotaz.
Betonová mazanina má horší prostupnost pro vodní páru, než například prkna na sraz. Proto může přispívat k určitému zvýšení vlhkosti v konstrukci pod mazaninou. Dříve se na půdy dávaly půdovky do hubené vápenné malty, což bylo řešení šetrnější než beton a když se později půdy betonovaly nebo se dával potěr přes cihly, tak se vlhkostní poměry zase mírně změnily. Ze zkušenosti se starými stropy vím, že často hnilobou trpí, jistě ale více ty, do kterých mohlo i zatékat.
K otázce změny po provedení vnitřního zateplení v podhledu 14 cm minerální vaty – popisoval jsem již trochu v předešlé odpovědi. Vnitřní zateplení má významný vliv na průběh teploty v konstrukci. Zde dojde k tomu, že teploty v horních vrstvách skladby jsou po vnitřním zateplení o dost nižší a tedy zde může dojít za jistých okrajových podmínek ke zkondenzování prostupující vodní páry a to především na vnitřním líci těch vrstev, které kladou větší difúzní odpor.
Dříve vodní pára také prostupovala, ale riziková místa měla vyšší teplotu (z nezatepleného stropu unikala energie do půdy). Smyslem návrhu zateplení je nacházet bezpečná řešení, která minimálně nebo alespoň nezhorší stávající stav.
K utěsnění podhledu – o parozábraně se mluvilo, opatření zvyšující těsnost podhledu neublíží.
Principielní doporučené opatření tedy je zateplovat stávající podlahy půdy shora. Pokud se prodyšný izolant jako minerální nebo jiná vata položí a podlahu na půdy, z hlediska prostupu vodní páry se tím nic nezmění, resp.“oddálí“ se moment možné kondenzace. Z hlediska tepelného odporu lze zvolit míru izolace téměř svobodnou volbu její výšky. Pochozí půdu lze provést nejlépe prkny na sraz s mezerami, aby strop mohl odvětrávat.
Pokud v sondách nejsou zjištěny nějaké problémy, lze nechat i beton. Odstranění mazaniny je nezbytné tam, kde je potřeba z důvodu nějakého podezření odkrýt celou konstrukci. Zateplení fasád řeší možná tepelné mosty (nemusí, záleží na tvaru detailu). Z hlediska ochrany dřeva zazděných trámů je nejlepší ponechávat volné kapsy s mezerou cca 1 až 2 cm mezi trámem a zdivem.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice