Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.2.16 / dotaz č. 66377
Dobrý den,
mám starý RD, kde jsou stropy dřevěné trámové, pobité rákosem. Mezi trámy je vysypána struska a zaklopené prkny. Je to strop pod nevytápěnou půdou. Chceme zateplit strop a udělat zárověň podlahu na půdě pochozí, v budoucnu uvažujeme o vzniku podkroví. Poradíte mi, jaká by byla vhodná skladba? Výška místnosti mi nedovoluje snížit strop.
Předem děkuji
mám starý RD, kde jsou stropy dřevěné trámové, pobité rákosem. Mezi trámy je vysypána struska a zaklopené prkny. Je to strop pod nevytápěnou půdou. Chceme zateplit strop a udělat zárověň podlahu na půdě pochozí, v budoucnu uvažujeme o vzniku podkroví. Poradíte mi, jaká by byla vhodná skladba? Výška místnosti mi nedovoluje snížit strop.
Předem děkuji
Dobrý den, děkujeme za dotaz. V případě, že nemáte možnost snížení stropů do spodních místností formou izolace a sádrokartonu, pak již nelze než postupovat cestou zlepšení tepelenětechnických vlastností stávající konstrukce. Bude zapotřebí v půdním prostoru rozebrat záklop, původní izolant - strusku vyndat a nahradit ji materiálem s lepšími vlastnosti. Možnosti zateplení takto vzniklých prostorů jsou v zásadě dva, vyplnění prostoru mezi trámy foukanou izolací (toto se spíše užívá v případech, kdy není možné nebo chtěné rozebrání celého záklopu). Ve Vašem případě, kdy bude zapotřebí vyndání strusky a tedy kompletního odkrytí záklopu, je i technicky jednoduší do vzniklého prostoru mezi trámy vložit izolaci (polystyren, nebo vatu). Výška vrstvy musí být max. ve výšce stávajících trámů. V případě požadavku na větší tloušťku izolace, by musel být na stávající trámy připraven rošt pro zvýšení a na něj by byla pokládána i nová podlaha. Tuto problematiku rozhodně doporučuji konzultovat se statikem, tak aby byly splněny veškeré požadavky na statiku budovy a to jak pro novou konstrukci podlahy tak celkové využití prostoru při uvažovaném vzniku obytného podkroví (původní staré budovy nemívaly ve zdivu tzv. zpevňující věnec a zatížení podkroví je nutné posoudit). Z pohledu tepelných ztrát ještě upozorním na skutečnost, že pokud k zateplení dotčeného stropu a vzniku obytného podkroví dojde časově obdobně, není zcela zapotřebí z pohledu izolací řešit tuto technicky důsledně jako ochlazovanou konstrukci. Strop se úpravou podkroví na obytné stane neochlazovanou konstrukcí a prostup tepla řešeným stropem bude do vytápěného prostoru podkroví. Zde pak bude důležité zaměřit se na kvalitní provedení izolace střešní konstrukce, ta bude dělící konstrukcí vytápěných a venkovních prostor (min tloušťka izolace dnes u krovů činí 220 mm). Věc poslední na níž musím upozornit v duchu zateplení stropu, s velkou pravděpodobností Vámi řešeným stropem prochází komín, zřejmě používaný, nebo v budoucnu bude používaný, při izolaci je zapotřebí postupovat tak, aby vzdálenosti hořlavých hmot a konstrukcí při zateplování byly v souladu s požární bezpečností stavby. Základní odstup hořlavých konstrukcí u zděných komínů bez vložek činí 50 mm a opět vlastní řešení požární bezpečnosti doporučuji konzultovat se specialistou (dnešní řešení pomocí nehořlavé strusky je z tohoto pohledu bezpečné a nejsou-li v blízkosti komína trámy, předpokládám ani trám v komíně zazděný, je vše v pořádku. Nové řešení ovlivňuje požární bezpečnost, využijte při odkrytí stropní konstrukce kolem komína i vlastně jediné možnosti zjištění stavu a technického řešení prostupu komína stropní konstrukcí). Přeji pěkný den. J. Marousek