Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.2.16 / dotaz č. 66558
Bydlím v panelovém domě V.Volfa 1300/13, České Budějovice (samostatně stojící 12-patrák postavený prý někdy kolem roku 1986). Topná soustava klasická, projektovaná na vytápění horkou vodou z teplárny (max. 80-85oC). Na konci topné sezony 2012/13 nám Stavební bytové družstvo do domu vnutilo výměnu "kotle" za tzv."zateplení paty domu", k čemuž nám dodnes nikdo nechce poskytnout žádné konkrétní informace. Výsledek je, že v bytě, kde bylo do té doby na termoventil na 1 až 3 20-25oC, je od topné sezóny 2013/14 s termoventily na maximum (5) jen 15-20oC a topná tělesa jsou pouze vlažná. Původně mi z nich tekla voda o maximální teplotě do 27oC, po 2 topných sezónách si lidé z domu vymohli, že už někdy pustí do topení vodu o teplotě kolem 40oC, což ale při celodenních mrazech stejně zadní místnosti bytu na víc než 15-16oC nevyhřálo (v bytě si bez kompenzace už druhou zimu dotápím elektrikou - v paneláku!!!). Na domě se objevil energetický průkaz budovy, kde je u topení ikonka teploměru s 30oC a kategorie B. SBD trvá na tom, že systém vytápění je v pořádku a je pro dům vhodný, a proto nic měnit nechce. Většina lidí si tu myslí opak. Další problém jsem zjistila při posledních odečtech: pokud se totiž do stejného vzorce dosadí čísla z posledního odečtu (máme elektronické měřáky), vyjde mi asi 3xvětší spotřeba tepla než byla v bytě v době, kdy byl vytápěn normálně vodou z teplárny. V tabulce od ENERGIE-Reality je totiž počítáno s nezměněným výkonem jednoho článku topného tělesa (opravdu má stejný výkon při teplotě 80oC a 30oC?) a se stejnými koeficienty (při horkém topení vzduch v místnosti cirkuloval, při vlažném v místnosti stojí a teplotu vzduchu určují víc studené vnější zdi než malý radiátor, rozdíl teploty místnosti mezi vypnutým topením a topením na maximum jsou asi 2oC, o které se teplota zvýší - pokud se nevětrá - asi za 2 dny, zatímco slunečné odpoledne přidá za pár hodin 2-4oC...).
1) Je pro panelové domy, kde od jejich postavení nedošlo ani k výměně topných těles, vhodné, aby byly vytápěny vodou o maximální teplotě 30-40oC = o 40-50oC chladnější, než jakou dodává teplárna?
2) Je správné, že se nezměnil vzorec pro výpočet spotřeby tepla, když došlo ke snížení maximální teploty vody v topné soustavě o 40-50oC oproti stavu, pro jaký byl dřív?
Předem děkuji za rychlou odpověď.
1) Je pro panelové domy, kde od jejich postavení nedošlo ani k výměně topných těles, vhodné, aby byly vytápěny vodou o maximální teplotě 30-40oC = o 40-50oC chladnější, než jakou dodává teplárna?
2) Je správné, že se nezměnil vzorec pro výpočet spotřeby tepla, když došlo ke snížení maximální teploty vody v topné soustavě o 40-50oC oproti stavu, pro jaký byl dřív?
Předem děkuji za rychlou odpověď.
Hezký den,
aby bylo možno správně na Vaše otázky odpovědět, bylo by nutné znát, jak se zateplením změnily tepelné ztráty jednotlivých místností. Pak lze teprve zjistit, zda nižší teplotní spád bude stačit dodat potřebný výkon stávajícím otopným tělesům a zda pokryjí tepelné ztráty jednotlivých místností. Výkon otopného tělesa pro nově nastavený nižší teplotní spád, by měl nyní odpovídat a nebo být i o něco vyšší, než je vypočtená tepelná ztráta dané místnosti při teplotě exteriéru -15 °C (což je venkovní výpočtová teplota pro České Budějovice) a při teplotě v interiéru dle normy +20°C.
Co se týká výpočtů spotřeby tepla nemohu Vám bez toho, abych se s výpočtem seznámil, sdělit zda je to správně vypočteno. Při nižší teplotě otopné vody má samozřejmě článek otopného tělesa menší výkon, než při teplotě vyšší. Poměrová měřidla nejsou optimální pro spravedlivé rozúčtování.
Samozřejmě, že by bylo nejlepší, kdyby každý byt měl z hlavního stoupacího potrubí rozvodu tepla napojeny horyzontální rozvody tepla a na nich osazen vlastní měřič tepla (kalorimetr). Tak by bylo možné mít opravdu změřenu spotřebu tepla na základě průtoku a teplot topné vody.
Zde níže je pár řádků o tom, jak se mají měnit pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu (převzato od Zprávy Alfa 9).
Novelou č. 104/2015 Sb. se v zákoně č. 67/2013 Sb. stanovují základní pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu v bytech. Podrobnosti určí vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj, které k tomu právě touto novelou dostalo zmocnění. Po vstupu novely č. 104/2015 Sb. v platnost, tedy od 1. 1. 2016, již nebude u tepelné energie rozhodující velikost bytu, ale skutečná spotřeba domácnosti.
Pokud dojde k ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů k ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, a u společenství k ujednání se všemi vlastníky jednotek, budou se náklady na dodávku tepla rozúčtovávat vždy z náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění a náklady na společnou přípravu teplé vody v domě z náměrů vodoměrů. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě bude možná vždy až po skončení zúčtovacího období.
Pokud se ale poskytovatel služeb nedohodne s nájemníky, vlastníky jednotek nebo družstevníky, rozdělí se úhrada za teplo nebo teplou vodu na základní a spotřební složku. Základní složka bude rozdělena mezi příjemce energií podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v domě.
Spotřební složka bude závislá na náměrech z měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění a z vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů. U tepla bude ještě ve výpočtu použitím korekcí zohledněna rozdílná náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie, např. kvůli jejich poloze. Pokud příjemce služeb neumožní instalaci měřičů tepla a vodoměrů nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, bude v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů činit trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy domu. Bližší podrobnosti a detaily má stanovit vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj.
Senátní návrh do zákona přidal ještě možnost účtování na základě dohody, a to v případech, kdy nebude povinné instalovat měřidla na teplo. Mělo by jít o domy, kde by instalace měřidel stála více, než kolik tepla se v nich spotřebuje. Tato výjimka bude upřesněna vyhláškou.
Novela č. 104/2015 Sb. také snižuje nejvyšší pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním ze současných 100 Kč na 50 Kč za každý započatý den prodlení. Ze strany nájemce bytu může jít např. o nesplnění povinnosti oznámit změnu počtu osob, ze strany poskytovatele může k prodlení dojít např. pozdním doručením vyúčtování služeb.
Ještě jeden názor:
„Vyhláška zamezí tomu, aby se zejména majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a neplatili za to. Je to krok k větší spravedlnosti mezi obyvateli,“ prohlašuje Jaromír Pohanka, tajemník Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu. Právě snahou o větší spravedlnost ministerstvo vyhlášku zdůvodňuje.
Vyhláška se týká všech bytových domů napojených na teplárnu nebo s vlastní společnou kotelnou. „Dnes na toho, kdo nepřiměřeně šetří, doplácejí ostatní. Protože každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Veronika Vároši.
S přátelským pozdravem Lubomír Klobušník, energetický poradce
aby bylo možno správně na Vaše otázky odpovědět, bylo by nutné znát, jak se zateplením změnily tepelné ztráty jednotlivých místností. Pak lze teprve zjistit, zda nižší teplotní spád bude stačit dodat potřebný výkon stávajícím otopným tělesům a zda pokryjí tepelné ztráty jednotlivých místností. Výkon otopného tělesa pro nově nastavený nižší teplotní spád, by měl nyní odpovídat a nebo být i o něco vyšší, než je vypočtená tepelná ztráta dané místnosti při teplotě exteriéru -15 °C (což je venkovní výpočtová teplota pro České Budějovice) a při teplotě v interiéru dle normy +20°C.
Co se týká výpočtů spotřeby tepla nemohu Vám bez toho, abych se s výpočtem seznámil, sdělit zda je to správně vypočteno. Při nižší teplotě otopné vody má samozřejmě článek otopného tělesa menší výkon, než při teplotě vyšší. Poměrová měřidla nejsou optimální pro spravedlivé rozúčtování.
Samozřejmě, že by bylo nejlepší, kdyby každý byt měl z hlavního stoupacího potrubí rozvodu tepla napojeny horyzontální rozvody tepla a na nich osazen vlastní měřič tepla (kalorimetr). Tak by bylo možné mít opravdu změřenu spotřebu tepla na základě průtoku a teplot topné vody.
Zde níže je pár řádků o tom, jak se mají měnit pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu (převzato od Zprávy Alfa 9).
Novelou č. 104/2015 Sb. se v zákoně č. 67/2013 Sb. stanovují základní pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu v bytech. Podrobnosti určí vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj, které k tomu právě touto novelou dostalo zmocnění. Po vstupu novely č. 104/2015 Sb. v platnost, tedy od 1. 1. 2016, již nebude u tepelné energie rozhodující velikost bytu, ale skutečná spotřeba domácnosti.
Pokud dojde k ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů k ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, a u společenství k ujednání se všemi vlastníky jednotek, budou se náklady na dodávku tepla rozúčtovávat vždy z náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění a náklady na společnou přípravu teplé vody v domě z náměrů vodoměrů. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě bude možná vždy až po skončení zúčtovacího období.
Pokud se ale poskytovatel služeb nedohodne s nájemníky, vlastníky jednotek nebo družstevníky, rozdělí se úhrada za teplo nebo teplou vodu na základní a spotřební složku. Základní složka bude rozdělena mezi příjemce energií podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v domě.
Spotřební složka bude závislá na náměrech z měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění a z vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů. U tepla bude ještě ve výpočtu použitím korekcí zohledněna rozdílná náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie, např. kvůli jejich poloze. Pokud příjemce služeb neumožní instalaci měřičů tepla a vodoměrů nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, bude v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů činit trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy domu. Bližší podrobnosti a detaily má stanovit vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj.
Senátní návrh do zákona přidal ještě možnost účtování na základě dohody, a to v případech, kdy nebude povinné instalovat měřidla na teplo. Mělo by jít o domy, kde by instalace měřidel stála více, než kolik tepla se v nich spotřebuje. Tato výjimka bude upřesněna vyhláškou.
Novela č. 104/2015 Sb. také snižuje nejvyšší pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním ze současných 100 Kč na 50 Kč za každý započatý den prodlení. Ze strany nájemce bytu může jít např. o nesplnění povinnosti oznámit změnu počtu osob, ze strany poskytovatele může k prodlení dojít např. pozdním doručením vyúčtování služeb.
Ještě jeden názor:
„Vyhláška zamezí tomu, aby se zejména majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a neplatili za to. Je to krok k větší spravedlnosti mezi obyvateli,“ prohlašuje Jaromír Pohanka, tajemník Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu. Právě snahou o větší spravedlnost ministerstvo vyhlášku zdůvodňuje.
Vyhláška se týká všech bytových domů napojených na teplárnu nebo s vlastní společnou kotelnou. „Dnes na toho, kdo nepřiměřeně šetří, doplácejí ostatní. Protože každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Veronika Vároši.
S přátelským pozdravem Lubomír Klobušník, energetický poradce