Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.2.16 / dotaz č. 66778
Podle ust. § 7 odst. 2 vyhlášky č. 78/2013 Sb., v pl. zn. platí:
V případě soustavy zásobování tepelnou energií se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie.
Jak tomu rozumět v případě výstavby nové budovy, kde je navrhován jiný než alter. systém dodávek energie? Jak určit dobu návratnosti jiného systému dodávek energie?
V případě soustavy zásobování tepelnou energií se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie.
Jak tomu rozumět v případě výstavby nové budovy, kde je navrhován jiný než alter. systém dodávek energie? Jak určit dobu návratnosti jiného systému dodávek energie?
Vážený pane,
u novostaveb lze návratnost posuzovat podle předpokládané (výpočtové) spotřeby.
Například navrhujete novou budovu s plynovou kotelnou, kde znáte investiční náklady (např. 100 tis. Kč), výpočtovou spotřebu tepla a současnou cenu plynu a další provozní náklady. Celkové náklady na zásobování teplem pak budou třeba 40 tis. Kč ročně.
Toto řešení porovnáte např. s tepelným čerpadlem, kde stanovíte investiční náklady (např. 400 tis. Kč). Z výpočtové spotřeby tepla a současných cen elektřiny a dalších provozních nákladů spočtete celkové náklady na vytápění, např. 25 tis. Kč ročně. Porovnáte pak rozdíl v investičních nákladech (300 tis. Kč) a v provozních nákladech (15 tis. Kč/rok). Návratnost je tedy 20 let, což je více, než životnost zařízení (15 let).
V případě CZT se hodnotí životnost a návratnost jiného systému, než je CZT.
Pokud tedy máte novostavbu, kde je navržena plynová kotelna, stanovíte investiční náklady a náklady na vytápění. Totéž provedete u CZT. Investiční náklady CZTnemusí být nulové, pokud se musíte podílet na nákladech na vybudování přípojky tepla.
Příklad: náklady na vytápění CZT jsou 60 tis. Kč ročně a u plynu je to 40 tis. Kč ročně. Investice do plynové kotelny je 100 tis. Kč, připojení na CZTje zdarma. Návratnost plynové kotelny je tedy 100/20=5 let. To je méně, než její životnost, takže CZTv tomto případě nelze doporučit.
Přejeme hezký den!
F. Macholda, K. Srdečný
u novostaveb lze návratnost posuzovat podle předpokládané (výpočtové) spotřeby.
Například navrhujete novou budovu s plynovou kotelnou, kde znáte investiční náklady (např. 100 tis. Kč), výpočtovou spotřebu tepla a současnou cenu plynu a další provozní náklady. Celkové náklady na zásobování teplem pak budou třeba 40 tis. Kč ročně.
Toto řešení porovnáte např. s tepelným čerpadlem, kde stanovíte investiční náklady (např. 400 tis. Kč). Z výpočtové spotřeby tepla a současných cen elektřiny a dalších provozních nákladů spočtete celkové náklady na vytápění, např. 25 tis. Kč ročně. Porovnáte pak rozdíl v investičních nákladech (300 tis. Kč) a v provozních nákladech (15 tis. Kč/rok). Návratnost je tedy 20 let, což je více, než životnost zařízení (15 let).
V případě CZT se hodnotí životnost a návratnost jiného systému, než je CZT.
Pokud tedy máte novostavbu, kde je navržena plynová kotelna, stanovíte investiční náklady a náklady na vytápění. Totéž provedete u CZT. Investiční náklady CZTnemusí být nulové, pokud se musíte podílet na nákladech na vybudování přípojky tepla.
Příklad: náklady na vytápění CZT jsou 60 tis. Kč ročně a u plynu je to 40 tis. Kč ročně. Investice do plynové kotelny je 100 tis. Kč, připojení na CZTje zdarma. Návratnost plynové kotelny je tedy 100/20=5 let. To je méně, než její životnost, takže CZTv tomto případě nelze doporučit.
Přejeme hezký den!
F. Macholda, K. Srdečný
Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt tisk