Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.2.16 / dotaz č. 66790
Dobrý den,
tzv. "velký podnikatel" má v pronájmu část budovy - kancelářské prostory. Majitel budovy zajišťuje dodávku tepla, energie atd. Nájemce (velký podnikatel) tedy toto pouze odebírá jako služby. Potud tedy zřejmě můžeme hovořit o tom, že nájemce neužívá energetické hospodářství a nevzniká tak povinnost ke zpracování energetického auditu. Prosím o Váš názor na dva dotazy:
1) nájemce (velký podnikatel) nadto v pronajímaných prostorech má instalovány a provozuje několik vlastních nástěnných a stropních klimatizačních jednotek. Jedná se tak v tomto případě o užívání energetického hospodářství a vzniká tím povinnost ke zpracování energetického auditu?
2) pokud by nájemce (velký podnikatel) odebíral v pronajímaných prostorech elektřinu sám na základě smlouvy uzavřené přímo s dodavatelem elektřiny, vznikala by tím povinnost ke zpracování energetického auditu?
Předem děkuji.
tzv. "velký podnikatel" má v pronájmu část budovy - kancelářské prostory. Majitel budovy zajišťuje dodávku tepla, energie atd. Nájemce (velký podnikatel) tedy toto pouze odebírá jako služby. Potud tedy zřejmě můžeme hovořit o tom, že nájemce neužívá energetické hospodářství a nevzniká tak povinnost ke zpracování energetického auditu. Prosím o Váš názor na dva dotazy:
1) nájemce (velký podnikatel) nadto v pronajímaných prostorech má instalovány a provozuje několik vlastních nástěnných a stropních klimatizačních jednotek. Jedná se tak v tomto případě o užívání energetického hospodářství a vzniká tím povinnost ke zpracování energetického auditu?
2) pokud by nájemce (velký podnikatel) odebíral v pronajímaných prostorech elektřinu sám na základě smlouvy uzavřené přímo s dodavatelem elektřiny, vznikala by tím povinnost ke zpracování energetického auditu?
Předem děkuji.
Vážený pane,
Tato problematika je v současnosti poměrně nejasná díky různým interpretacím znění zákona a také díky zpoždění Ministerstva průmyslu a obchodu s vydáním aktualizace prováděcí vyhlášky, čímž je stále v platnosti vyhláška č. 480/2012 Sb., která vznikla před novelizací zákona č. 406/2000 Sb. Proto na tuto oblast otázek nelze podat závazné stanovisko, ale spíše jen přinést vlastní pohled na věc.
Polemizovat se dá už nad úvodní částí Vašeho dotazu, kdy se domníváte, že když podnik platí za dodávku tepla a elektřiny jako za službu v nájmu, tak neužívá energetické hospodářství. K jeho využívání ale v principu dochází, podnik má možnost ovlivnit konečnou spotřebu energie na vytápění např. regulací vytápění v pronajímaných prostorech, využívá osvětlovací soustavu nebo i instalované klimatizační zařízení. Také má možnost v případě, že by se nějaká neefektivita v energetickém hospodářství vyskytovala, uvědomit vlastníka a vytvořit tlak pro nápravu nebo případné snížení ceny služby (což je v podstatě také něco, co by měl odhalit právě energetický audit). Dá se tedy říct, že by tak povinnost pro velký podnik zpracovat energetický audit (EA) byla platná.
Nicméně je zde další legislativní skutečnost, která může být v současné situaci záchytným bodem a tou je prahová hodnota spotřeby energie v energetickém hospodářství ve výši 700 GJ (194 MWh) za rok. Zákon č. 406/2000 Sb. sice nařizuje velkým podnikům zpracovat pro svá energetická hospodářství EA, čímž sice ruší souhrnnou hodnotu 35 000 GJ/rok (dle vyhl. č. 480/2012 Sb.), od které podniky musí zpracovávat EA, ale neruší tím spodní prahovou hranici 700 GJ/rok pro jednotlivé budovy nebo jednotlivá energetická hospodářství velkého podniku. Protože se novelizace této vyhlášky prozatím neuskutečnila (očekává se během následujících měsíců), je původní vyhláška stále platná a pokud tedy energetické hospodářství užívané podnikem vykazuje spotřebu nižší než 700 GJ/rok, nenastává povinnost EA zpracovat.
Tato problematika je v současnosti poměrně nejasná díky různým interpretacím znění zákona a také díky zpoždění Ministerstva průmyslu a obchodu s vydáním aktualizace prováděcí vyhlášky, čímž je stále v platnosti vyhláška č. 480/2012 Sb., která vznikla před novelizací zákona č. 406/2000 Sb. Proto na tuto oblast otázek nelze podat závazné stanovisko, ale spíše jen přinést vlastní pohled na věc.
Polemizovat se dá už nad úvodní částí Vašeho dotazu, kdy se domníváte, že když podnik platí za dodávku tepla a elektřiny jako za službu v nájmu, tak neužívá energetické hospodářství. K jeho využívání ale v principu dochází, podnik má možnost ovlivnit konečnou spotřebu energie na vytápění např. regulací vytápění v pronajímaných prostorech, využívá osvětlovací soustavu nebo i instalované klimatizační zařízení. Také má možnost v případě, že by se nějaká neefektivita v energetickém hospodářství vyskytovala, uvědomit vlastníka a vytvořit tlak pro nápravu nebo případné snížení ceny služby (což je v podstatě také něco, co by měl odhalit právě energetický audit). Dá se tedy říct, že by tak povinnost pro velký podnik zpracovat energetický audit (EA) byla platná.
Nicméně je zde další legislativní skutečnost, která může být v současné situaci záchytným bodem a tou je prahová hodnota spotřeby energie v energetickém hospodářství ve výši 700 GJ (194 MWh) za rok. Zákon č. 406/2000 Sb. sice nařizuje velkým podnikům zpracovat pro svá energetická hospodářství EA, čímž sice ruší souhrnnou hodnotu 35 000 GJ/rok (dle vyhl. č. 480/2012 Sb.), od které podniky musí zpracovávat EA, ale neruší tím spodní prahovou hranici 700 GJ/rok pro jednotlivé budovy nebo jednotlivá energetická hospodářství velkého podniku. Protože se novelizace této vyhlášky prozatím neuskutečnila (očekává se během následujících měsíců), je původní vyhláška stále platná a pokud tedy energetické hospodářství užívané podnikem vykazuje spotřebu nižší než 700 GJ/rok, nenastává povinnost EA zpracovat.
Odpovídá: Ing., CSc. Bohuslav Málek * - EKIS Praha, Seven tisk