Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.3.16 / dotaz č. 67258
Zdravím Vás a mám dotaz k praktickému použití Vyhlášky 269/2015 Sb. pro výpočet nákladů na topení u příjemců služeb.
1) § 3.odst.(1) zcela určitě hovoří o fakturovaných nákladech na topení v zúčtovací jednotce,které se rozdělí na základní a spotřební složku.Výši základní složky určí poskytovatel služby a podle toho se vypočte cena 1 m2 započitatelné podlahové plochy domu.Cena lm2 ZPP domu se násobí 1m2 ZPP příjemce služeb a pokud ku příkladu všichni příjemci služeb mají stejnou velikost ZPP bytu získáme konstantní cenu základní složky platnou pro všechny příjemce služeb.Tím také,podle mého názoru,je ukončena role základní složky v následujících výpočtech podle bodu (2).Cena základní složky se v konečné fázi pouze připočítá k výsledné ceně spotřební složky.Ptám se zda uvažuji správně ?
2) hned v úvodní větě bodu (2) § 3.vyhlášky se říká : Rozdíly v nákladech atak dále. Já to chápu tak, že do hry vstupují pouze náklady spotřební složky,to znamená náklady oproštěné od základní složky.Z ceny spotřební složky nákladů na vytápění domu vypočítáme cenu 1m2 ZPP domu.Tato výsledná cena 1m2 ZPP domu je pak základem výpočtu stanovení zda příjemce služeb buď podkročil spodní hranici - 20% a nebo překročil 200 % průměrné hodnoty za 1m2 ZPP domu.Pokud je příjemce služeb ve stanovených hranicích zaplatí pouze částku podle náměrů měřidel samozřejmě přepočtených koeficienty na výkon topných těles a polohy bytu v kofiguraci domu.Doufám,že mě potvrdíte správnost mé úvahy.
Složitější je ovšem situace pokud příjemce služeb nedodrží přípustné rozdíli -20% a + 200 % od průměru, kde se říká :
a) že pokud příjemce služeb nedodrží přípustné rozdíli zaplatí buď 80% nebo 200 % průměrné hodnoty za dům.A tady se ptám : rozumím tomu tak,že bez ohledu o kolik procent podkročím a nebo překročím průměr domu zaplatím vždy pouze 80% nebo 200 % prúměrné ceny za 1m2 ZPP domu.V tom případě pak ku příkladu polovina vlastníků zaplatí JEDNOTNOU CENU v důsledku podkročení limitu - 20% protože vyhláška to stanoví bez možnosti diferenciace.Prosím též o vysvětlení jak se to má udělat v našem případě,když naše SVJ provádí veškeré propočty pouze
z přepočítaných náměrů měřidel.Sečteme přepočítané náměry všech příjemců služeb,součtem vydělíme cenu spotřební složky a dostaneme cenu za jeden dílek. Tak se mě pokuste vysvětlit,nejlépe na nějakém příkladě,jak máme postupovat.
S těmito nejasnostmi je také spojen bod (c.Vůbec jsem se v tomto bodě nezorientoval a proto prosím o vysvětlení,jak se má dál postupovat,když od celkové částky nákladů spotřební složky odečtu upravenou hodnotu nákladů příjemců,kteří nedodrželi limity - 20% a + 200 %
Děkuji
1) § 3.odst.(1) zcela určitě hovoří o fakturovaných nákladech na topení v zúčtovací jednotce,které se rozdělí na základní a spotřební složku.Výši základní složky určí poskytovatel služby a podle toho se vypočte cena 1 m2 započitatelné podlahové plochy domu.Cena lm2 ZPP domu se násobí 1m2 ZPP příjemce služeb a pokud ku příkladu všichni příjemci služeb mají stejnou velikost ZPP bytu získáme konstantní cenu základní složky platnou pro všechny příjemce služeb.Tím také,podle mého názoru,je ukončena role základní složky v následujících výpočtech podle bodu (2).Cena základní složky se v konečné fázi pouze připočítá k výsledné ceně spotřební složky.Ptám se zda uvažuji správně ?
2) hned v úvodní větě bodu (2) § 3.vyhlášky se říká : Rozdíly v nákladech atak dále. Já to chápu tak, že do hry vstupují pouze náklady spotřební složky,to znamená náklady oproštěné od základní složky.Z ceny spotřební složky nákladů na vytápění domu vypočítáme cenu 1m2 ZPP domu.Tato výsledná cena 1m2 ZPP domu je pak základem výpočtu stanovení zda příjemce služeb buď podkročil spodní hranici - 20% a nebo překročil 200 % průměrné hodnoty za 1m2 ZPP domu.Pokud je příjemce služeb ve stanovených hranicích zaplatí pouze částku podle náměrů měřidel samozřejmě přepočtených koeficienty na výkon topných těles a polohy bytu v kofiguraci domu.Doufám,že mě potvrdíte správnost mé úvahy.
Složitější je ovšem situace pokud příjemce služeb nedodrží přípustné rozdíli -20% a + 200 % od průměru, kde se říká :
a) že pokud příjemce služeb nedodrží přípustné rozdíli zaplatí buď 80% nebo 200 % průměrné hodnoty za dům.A tady se ptám : rozumím tomu tak,že bez ohledu o kolik procent podkročím a nebo překročím průměr domu zaplatím vždy pouze 80% nebo 200 % prúměrné ceny za 1m2 ZPP domu.V tom případě pak ku příkladu polovina vlastníků zaplatí JEDNOTNOU CENU v důsledku podkročení limitu - 20% protože vyhláška to stanoví bez možnosti diferenciace.Prosím též o vysvětlení jak se to má udělat v našem případě,když naše SVJ provádí veškeré propočty pouze
z přepočítaných náměrů měřidel.Sečteme přepočítané náměry všech příjemců služeb,součtem vydělíme cenu spotřební složky a dostaneme cenu za jeden dílek. Tak se mě pokuste vysvětlit,nejlépe na nějakém příkladě,jak máme postupovat.
S těmito nejasnostmi je také spojen bod (c.Vůbec jsem se v tomto bodě nezorientoval a proto prosím o vysvětlení,jak se má dál postupovat,když od celkové částky nákladů spotřební složky odečtu upravenou hodnotu nákladů příjemců,kteří nedodrželi limity - 20% a + 200 %
Děkuji
Dobrý den,
pokud tomu správně rozumím, vaše SVJ se dohodlo na účtování tepla jinak, než stanovuje vyhláška č. 269/2015 Sb. Základní složka je ve vašem případě nulová a náklady se rozpočítávají pouze podle „dílků“. To je v souladu se zíkonem, SVJ se může dohodnout, že bude postupovat jinak, než určuje vyhláška. V tom případě nemusíte respektovat ani ustanovení vyhlášky o limitu -20 %, +100 %.
Pokud ale účtujete podle vyhlášky, pak vámi uvedený postup výpočtu není úplně správný. Limit -20 %, +100 % se vztahuje na celkové náklady, nikoli pouze na spotřební složku. Viz 3 §, odst. 2 c).
Obvyklý postup "srovnání" nákladů je tento:
-spočtou se průměrné celkové náklady na m2
-byty, které by měly zaplatit více než 200 %, zaplatí 200% (zůstane vám nezaplacené teplo)
-byty, které by měly zaplatit méně než 80%, zaplatí 80% (dostanete zaplacené teplo navíc)
-zbylé náklady se rozdělí mezi ostatní byty podle jejich dílků
-zkontroluje se, zda tímto postupem nedošlo k tomu, že některý byt zaplatí více než 200% nebo méně než 80%
-pokud ano, celý postup se opakuje.
Příklad:
Dům, kde je 6 bytů, každý byt má přesně 100 m2.
Celkové náklady na teplo na vytápění jsou 180 tis. Kč. Průměrné náklady na byt jsou tedy 30 tis. Kč. Nejnižší možná platba je 80 % průměru, tedy 24 tis.Kč. Nejvyšší možná platba je 200 % průměru, tj. 60 tis.Kč.
Základní složka je 40%, tj. 72 tis.Kč (= 12. tis.Kč na byt). Spotřební složka, která se bude rozdělovat podle dílků, je 60 %, tj. 108 tis.Kč.
Byt č. 1 (s nízkou spotřebou) by měl podle „spotřebovaných“ dílků zaplatit 5 tis.Kč, celkem tedy 17 tis.Kč (12 tis.Kč základní + 5 tis.Kč spotřební). To je méně než 80% průměrných nákladů - byt č. 1 tedy zaplatí 24 tis.Kč. Tím dostanete „navíc“ 7 tis. Kč.
Byt č. 2 (s velkou spotřebou) by měl podle „spotřebovaných“ dílků zaplatit 50 tis.Kč, celkem tedy 62 tis.Kč. To je více, než 200% průměrných nákladů - byt č. 2 tedy zaplatí jen 60 tis.Kč. Tím dostanete „ztrátu“ 2 tis. Kč.
Ostatní byty mají náklady v rozmezí -20 až +100%. Z plateb bytů č.1 a č. 2 vám zůstalo navíc 5 tis. Kč (+7 tis.Kč z bytu č. 1 a – 2 tis.Kč z bytu č. 2). Tyto náklady rozdělíte podle naměřených dílků mezi byty č. 3 až 6. Přitom žádný z nich nesmí platit méně, než 24 tis.Kč. Pokud by k tomu došlo, celý postup musíte opakovat dokola.
Přeji příjemné bydlení!
K. Srdečný
pokud tomu správně rozumím, vaše SVJ se dohodlo na účtování tepla jinak, než stanovuje vyhláška č. 269/2015 Sb. Základní složka je ve vašem případě nulová a náklady se rozpočítávají pouze podle „dílků“. To je v souladu se zíkonem, SVJ se může dohodnout, že bude postupovat jinak, než určuje vyhláška. V tom případě nemusíte respektovat ani ustanovení vyhlášky o limitu -20 %, +100 %.
Pokud ale účtujete podle vyhlášky, pak vámi uvedený postup výpočtu není úplně správný. Limit -20 %, +100 % se vztahuje na celkové náklady, nikoli pouze na spotřební složku. Viz 3 §, odst. 2 c).
Obvyklý postup "srovnání" nákladů je tento:
-spočtou se průměrné celkové náklady na m2
-byty, které by měly zaplatit více než 200 %, zaplatí 200% (zůstane vám nezaplacené teplo)
-byty, které by měly zaplatit méně než 80%, zaplatí 80% (dostanete zaplacené teplo navíc)
-zbylé náklady se rozdělí mezi ostatní byty podle jejich dílků
-zkontroluje se, zda tímto postupem nedošlo k tomu, že některý byt zaplatí více než 200% nebo méně než 80%
-pokud ano, celý postup se opakuje.
Příklad:
Dům, kde je 6 bytů, každý byt má přesně 100 m2.
Celkové náklady na teplo na vytápění jsou 180 tis. Kč. Průměrné náklady na byt jsou tedy 30 tis. Kč. Nejnižší možná platba je 80 % průměru, tedy 24 tis.Kč. Nejvyšší možná platba je 200 % průměru, tj. 60 tis.Kč.
Základní složka je 40%, tj. 72 tis.Kč (= 12. tis.Kč na byt). Spotřební složka, která se bude rozdělovat podle dílků, je 60 %, tj. 108 tis.Kč.
Byt č. 1 (s nízkou spotřebou) by měl podle „spotřebovaných“ dílků zaplatit 5 tis.Kč, celkem tedy 17 tis.Kč (12 tis.Kč základní + 5 tis.Kč spotřební). To je méně než 80% průměrných nákladů - byt č. 1 tedy zaplatí 24 tis.Kč. Tím dostanete „navíc“ 7 tis. Kč.
Byt č. 2 (s velkou spotřebou) by měl podle „spotřebovaných“ dílků zaplatit 50 tis.Kč, celkem tedy 62 tis.Kč. To je více, než 200% průměrných nákladů - byt č. 2 tedy zaplatí jen 60 tis.Kč. Tím dostanete „ztrátu“ 2 tis. Kč.
Ostatní byty mají náklady v rozmezí -20 až +100%. Z plateb bytů č.1 a č. 2 vám zůstalo navíc 5 tis. Kč (+7 tis.Kč z bytu č. 1 a – 2 tis.Kč z bytu č. 2). Tyto náklady rozdělíte podle naměřených dílků mezi byty č. 3 až 6. Přitom žádný z nich nesmí platit méně, než 24 tis.Kč. Pokud by k tomu došlo, celý postup musíte opakovat dokola.
Přeji příjemné bydlení!
K. Srdečný