Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.3.16 / dotaz č. 67602
Vlastním chatu, kde dvě delší protilehlé strany jsou vyzděné, cca před 10 lety proběhla povrchová úprava do lepidla s perlinkou a novou omyvatelnou fasádou a další dvě štítové strany / sever a jih / jsou pobité eternitovými šablonami na dřevěné konstrukci. Tyto stěny tvoří rošt, z vnější strany pobitý prkny /na nich šablony/, z vnitřní strany chaty upravena palubkami a výplň jako izolant tvoří perlit, tato úprava byla provedena cca před 30 lety při přestavbě a již nevyhovuje jako izolace, stěny prochládají. Poraďte, jakým výhodným a šetrným způsobem bych měla tyto stěny upravit, aby odpovídaly tepelně-izolačním parametrům a abych nemusela zasahovat do vnitřní úpravy. Jednoduché by bylo přidat na stěny izolaci, ale spíš bych využila izolaci do mezistěn roštu. Také mě zajímá, zda bych musela izolovat i zděné stěny, aby nedocházelo ke kondenzaci po úpravě dřevěných částí. Chatu užívám převážně od jara do podzimu, ale uvažuji i celoroční pobyt. Současně s tím řeším okna, jsou dřevěná, dvojsklo, udržovaná, v dobrém stavu, měnit se mi je nechce, plastová dávat nechci, mám uvažovat o nových vakuovaných euro nebo se dá do starých rámů zhotovit vakuovaná skla?
děkuji za pomoc a radu.
děkuji za pomoc a radu.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Tepelně izolační obálku chaty netvoří jen stěny a okna, ale rovněž střecha a podlaha. Aby se zlepšila tepelná pohoda v chatě i při celoročním využívání, bylo by dobré posoudit, které obvodové konstrukce chaty se na úniku energie podílí nejvíce. Pak by bylo potřeba vědět, z čeho jsou vyzděné stávající zděné stěny, v jaké tloušťce a jakého materiálu. Bez dodatečné izolace možná i zděné stěny znamenají docela velký únik. Naopak stěny dřevěné vyplněné perlitem mohou v porovnání s ostatními konstrukcemi izolovat docela dobře, záleží samozřejmě na vrstvě (tloušťce) perlitu a tom, zda je perlit vůbec ještě v celé ploše a v jakém stavu. Pravděpodobnější ale je, že i tato stěna je z hlediska schopnosti izolant na tom špatně a to i proto, že není schopna akumulovat teplo jako stěna zděná. Slabé izolační schopnosti může mít střecha i podlaha na terénu a zamyšlení by mělo být i o tom.
Pro lepší radu co provést teď chybí podrobnější technický popis konstrukcí. Obecně – u stěny dřevěné s perlitem bych doporučil úpravu koncipovat tak, aby konstrukce zůstala difúzně otevřená, to znamená navrhnout dodatečné zateplení a vnější obklad tak, aby vlhkost mohla z konstrukce dobře odvětrávat a stávající dřevo nebylo ohroženo hnilobou. Pro to hovoří i snaha nezasahovat do vnitřního obkladu palubkami.
Demontáž by se tedy provedla z vnější strany. Problémem mohou být eternitové šablony, které znamenají, že při demontáži, odvozu a uložení nebezpečného odpadu se musí postupovat v souladu s poměrně přísnými předpisy, z důvodu komplikací provádí nejčastěji odborné firmy.
Pak je potřeba posoudit stávající vrstvy za obkladem, zda ponechat perlit nebo jej odstranit a navrhnout nové zateplení. Na výběr jsou tepelné izolace s vysoukou paropropustností jako desky nebo rohože z minerální vlny nebo desky z vlny na bázi dřevité hmoty. Náhrada perlitu se může provést i foukanou izolací, například z celulózy (Climatizer apod.). Stávajíc perlit je patrně nasypán do konstrukce mezi bednění, nebo může být ve fólii. Bude-li odstraněn, bude možno zkontrolovat i stav nosné dřevěné konstrukce a provést případnou chemickou sanaci. Nové tepelné izolace (rohože MV nebo dřevitou vlnu) lze umístit mezi nosné prvky a pak by bylo potřeba přidat v souvislé vrstvě ještě před konstrukci (např. do přidaného dalšího roštu). Celková tloušťka tepelných izolací by měla být alespoň ke 30 cm. Záleží na typu izolace a její tepelné vodivosti. Skladba by mohla končit protivětrnou paropropustnou fólií, odvětrávanou mezerou a novým obkladem. Samozřejmě jsou i jiné varianty.
Obdobně lze postupovat u zděné stěny – doplnit zateplení s obkladem (provětrávaná fasáda) nebo jít cestou kontaktního lepeného systému ETICS.
K otázce oken – pokud jsou stávající dřevěné rámy v dobrém stavu, je možno provést výměnu skel. Stávající skla jsou jaká? – bylo by dobré znát jejich součinitel prostupu tepla Ug (dříve též uváděný jako „k“ – může být napsaný na distančním rámečku). Starší dvojskla pouze vakuovaná mohou mít Ug kolem 2,0 W/m2.K. Kvalitní dvojskla plněná plynem (Argon) s pokovením mají Ug až 1,1 W/m2.K (čím menší tím lepší). Jejich osazení by zlepšilo tepelnou pohodu i tepelnou ztrátu, nevyplatilo by se ale tehdy, pokud již stará skla tyto parametry mají. Použití trojskla s Ug až 0,6 W/m2.K by se muselo posoudit s ohledem na dimenzi (profil) rámu a jeho statickou stabilitu a nosnost kování.
Pokud máte nějaký výkres chaty nebo alespoň k dispozici nějaké foto a znalost materiálového řešení a skladeb jednotlivých konstrukcí, lze doporučit bezplatnou osobní konzultaci v naší kanceláři v Českých Budějovicích (poradenství v rámci EKIS, telefonicky předem objednat, kontakty na www.eccb.cz), kde poradce může doporučit vhodný postup nebo přesněji posoudit vhodnost navržených opatření.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Tepelně izolační obálku chaty netvoří jen stěny a okna, ale rovněž střecha a podlaha. Aby se zlepšila tepelná pohoda v chatě i při celoročním využívání, bylo by dobré posoudit, které obvodové konstrukce chaty se na úniku energie podílí nejvíce. Pak by bylo potřeba vědět, z čeho jsou vyzděné stávající zděné stěny, v jaké tloušťce a jakého materiálu. Bez dodatečné izolace možná i zděné stěny znamenají docela velký únik. Naopak stěny dřevěné vyplněné perlitem mohou v porovnání s ostatními konstrukcemi izolovat docela dobře, záleží samozřejmě na vrstvě (tloušťce) perlitu a tom, zda je perlit vůbec ještě v celé ploše a v jakém stavu. Pravděpodobnější ale je, že i tato stěna je z hlediska schopnosti izolant na tom špatně a to i proto, že není schopna akumulovat teplo jako stěna zděná. Slabé izolační schopnosti může mít střecha i podlaha na terénu a zamyšlení by mělo být i o tom.
Pro lepší radu co provést teď chybí podrobnější technický popis konstrukcí. Obecně – u stěny dřevěné s perlitem bych doporučil úpravu koncipovat tak, aby konstrukce zůstala difúzně otevřená, to znamená navrhnout dodatečné zateplení a vnější obklad tak, aby vlhkost mohla z konstrukce dobře odvětrávat a stávající dřevo nebylo ohroženo hnilobou. Pro to hovoří i snaha nezasahovat do vnitřního obkladu palubkami.
Demontáž by se tedy provedla z vnější strany. Problémem mohou být eternitové šablony, které znamenají, že při demontáži, odvozu a uložení nebezpečného odpadu se musí postupovat v souladu s poměrně přísnými předpisy, z důvodu komplikací provádí nejčastěji odborné firmy.
Pak je potřeba posoudit stávající vrstvy za obkladem, zda ponechat perlit nebo jej odstranit a navrhnout nové zateplení. Na výběr jsou tepelné izolace s vysoukou paropropustností jako desky nebo rohože z minerální vlny nebo desky z vlny na bázi dřevité hmoty. Náhrada perlitu se může provést i foukanou izolací, například z celulózy (Climatizer apod.). Stávajíc perlit je patrně nasypán do konstrukce mezi bednění, nebo může být ve fólii. Bude-li odstraněn, bude možno zkontrolovat i stav nosné dřevěné konstrukce a provést případnou chemickou sanaci. Nové tepelné izolace (rohože MV nebo dřevitou vlnu) lze umístit mezi nosné prvky a pak by bylo potřeba přidat v souvislé vrstvě ještě před konstrukci (např. do přidaného dalšího roštu). Celková tloušťka tepelných izolací by měla být alespoň ke 30 cm. Záleží na typu izolace a její tepelné vodivosti. Skladba by mohla končit protivětrnou paropropustnou fólií, odvětrávanou mezerou a novým obkladem. Samozřejmě jsou i jiné varianty.
Obdobně lze postupovat u zděné stěny – doplnit zateplení s obkladem (provětrávaná fasáda) nebo jít cestou kontaktního lepeného systému ETICS.
K otázce oken – pokud jsou stávající dřevěné rámy v dobrém stavu, je možno provést výměnu skel. Stávající skla jsou jaká? – bylo by dobré znát jejich součinitel prostupu tepla Ug (dříve též uváděný jako „k“ – může být napsaný na distančním rámečku). Starší dvojskla pouze vakuovaná mohou mít Ug kolem 2,0 W/m2.K. Kvalitní dvojskla plněná plynem (Argon) s pokovením mají Ug až 1,1 W/m2.K (čím menší tím lepší). Jejich osazení by zlepšilo tepelnou pohodu i tepelnou ztrátu, nevyplatilo by se ale tehdy, pokud již stará skla tyto parametry mají. Použití trojskla s Ug až 0,6 W/m2.K by se muselo posoudit s ohledem na dimenzi (profil) rámu a jeho statickou stabilitu a nosnost kování.
Pokud máte nějaký výkres chaty nebo alespoň k dispozici nějaké foto a znalost materiálového řešení a skladeb jednotlivých konstrukcí, lze doporučit bezplatnou osobní konzultaci v naší kanceláři v Českých Budějovicích (poradenství v rámci EKIS, telefonicky předem objednat, kontakty na www.eccb.cz), kde poradce může doporučit vhodný postup nebo přesněji posoudit vhodnost navržených opatření.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice