Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.4.16 / dotaz č. 67866
Dobrý den, zpracovávám PENB na jeden víceúčelový objekt, jež se skládá ze dvou funkčích jednotek - bytová jednotka a mateřská škola. Můj dotaz směřuje ke škole. V tom objektu se škola již cca 10 let neprovozuje a v dohledné době se o jejím zprovoznění ani neuvažuje. Prostory školy jsou momentálně nevyužity a v zimním období se pouze temperují. Mám tuto funkční jednotku do výpočtu PENB zahrnout jako obecný nevytápěný prostor nebo jako školu se standardní vnitřní teplotou a provozními dny?
Velice děkuji za odpověď
Velice děkuji za odpověď
Věc je složitější. Vysvětlím nejprve proč zpracovávat PENB a pak se vyjádřím k dotazu.
Vlastník objektu má povinnost, podle zákona č.406/2000 Sb., zákona o hospodaření s energií, opatřit si průkaz na budovy, užívané orgánem veřejné moci, podle §7a (1) písm.b). Na základě tohoto ustanovení by obci, jako vlastníku budovy, tato povinnost nevznikla, protože jak píšete ve svém dotazu, objekt školy se již cca 10 let neprovozuje.
Ve svém dotazu však uvádíte, že v objektu školy je současně umístěn byt (bytová jednotka). Pokud je byt pronajímán na základě nájemní smlouvy, pak naopak plyne povinnost podle stejného zákona, z §7a (2) písm. a) zpracovat PENB, z důvodu, že je budova nebo její část pronajímána. Tolik obecně proč vznikla povinnost zpracovat PENB.
Základní otázkou, kterou je nutno si položit, zda máme nebo nemáme provést v tepelném výpočtu zónování a charakteru prostoru je, jaké procento vztažné plochy zaujímá k celkové ploše? Pokud je plocha bytu větší než cca 10% celkové vytápěné plochy, pak bychom měli zónovat. Ještě jiný případ by nastal, pokud by samotný byt (bytová jednotka) se nacházel v osobním vlastnictví. Mohlo by se jednat o případ, kdy je možné stavebně, přístupově i logicky takový prostor oddělit. Pak by povinnost zpracovat PENB samozřejmě nevznikla.
Pro samotný výpočet, zda nevyužívané prostory školy zahrnout jako nevytápěný prostor je důležité, podívat se nejen na současný způsob využití (a vytápění), ale rovněž jak je objekt zkolaudován, případně nově rekolaudován. Pokud žádná nová kolaudace neproběhla, a tím se nemohly změnit ani způsob určení a využívání objektu jako školy, je nutno celý objekt hodnotit jako by využíván byl jako škola. Tedy se standardním profilem vytápěné zóny školy. Přestože dnes totiž objekt využíván jako škola není, a rekolaudace k jinému účelu než škola neexistuje, aby bylo oprávnění změnit způsob vytápění-temperování na "skladové prostory", nikde není napsáno, že tomu tak nebude i do budoucna. Proto musíte ve výpočtu uvažovat že tam škola bude. Pokud by tomu tak nebylo, pak by přece nebyl vůbec důvod školu temperovat, otopný systém vypustit a nechat zcela nevytápěné prostory. Pokud tomu tak není a temperuje se, je více než zřejmé, že budoucí plány zastupitelstva obce počítají s budovou školy k nějakému dalšímu způsobu využití.
Vzhledem k bytové jednotce uvnitř tohoto objektu, bylo by vhodné při zpracování PENB mezi dnes nevytápěným či temperovaným prostorem a bytem, podívat se na aktuální výši tepelných ztrát, a u těch konstrukcí, které budou vykazovat zvýšení přestupu tepla, navrhnout do opatření mimořádně zateplení těchto konstrukcí.
Vlastník objektu má povinnost, podle zákona č.406/2000 Sb., zákona o hospodaření s energií, opatřit si průkaz na budovy, užívané orgánem veřejné moci, podle §7a (1) písm.b). Na základě tohoto ustanovení by obci, jako vlastníku budovy, tato povinnost nevznikla, protože jak píšete ve svém dotazu, objekt školy se již cca 10 let neprovozuje.
Ve svém dotazu však uvádíte, že v objektu školy je současně umístěn byt (bytová jednotka). Pokud je byt pronajímán na základě nájemní smlouvy, pak naopak plyne povinnost podle stejného zákona, z §7a (2) písm. a) zpracovat PENB, z důvodu, že je budova nebo její část pronajímána. Tolik obecně proč vznikla povinnost zpracovat PENB.
Základní otázkou, kterou je nutno si položit, zda máme nebo nemáme provést v tepelném výpočtu zónování a charakteru prostoru je, jaké procento vztažné plochy zaujímá k celkové ploše? Pokud je plocha bytu větší než cca 10% celkové vytápěné plochy, pak bychom měli zónovat. Ještě jiný případ by nastal, pokud by samotný byt (bytová jednotka) se nacházel v osobním vlastnictví. Mohlo by se jednat o případ, kdy je možné stavebně, přístupově i logicky takový prostor oddělit. Pak by povinnost zpracovat PENB samozřejmě nevznikla.
Pro samotný výpočet, zda nevyužívané prostory školy zahrnout jako nevytápěný prostor je důležité, podívat se nejen na současný způsob využití (a vytápění), ale rovněž jak je objekt zkolaudován, případně nově rekolaudován. Pokud žádná nová kolaudace neproběhla, a tím se nemohly změnit ani způsob určení a využívání objektu jako školy, je nutno celý objekt hodnotit jako by využíván byl jako škola. Tedy se standardním profilem vytápěné zóny školy. Přestože dnes totiž objekt využíván jako škola není, a rekolaudace k jinému účelu než škola neexistuje, aby bylo oprávnění změnit způsob vytápění-temperování na "skladové prostory", nikde není napsáno, že tomu tak nebude i do budoucna. Proto musíte ve výpočtu uvažovat že tam škola bude. Pokud by tomu tak nebylo, pak by přece nebyl vůbec důvod školu temperovat, otopný systém vypustit a nechat zcela nevytápěné prostory. Pokud tomu tak není a temperuje se, je více než zřejmé, že budoucí plány zastupitelstva obce počítají s budovou školy k nějakému dalšímu způsobu využití.
Vzhledem k bytové jednotce uvnitř tohoto objektu, bylo by vhodné při zpracování PENB mezi dnes nevytápěným či temperovaným prostorem a bytem, podívat se na aktuální výši tepelných ztrát, a u těch konstrukcí, které budou vykazovat zvýšení přestupu tepla, navrhnout do opatření mimořádně zateplení těchto konstrukcí.
Odpovídá: Ing., LL.M., MBA Petr Maule - EKIS Plzeň CNE tisk