Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.4.16 / dotaz č. 68034
Dobrý den, Prosím o pomoc při interpretaci porovnání spotřeb za teplo pomocí denostupňů. Z teplárny jsme dostali spotřeby za dodané teplo za rok 2015, 2014 a 2013 po měsících. Při tis = 20st. a dat ze stanice Brno Tuřany jsme vypočetli, že sum(spotřeba2015) * sum(denostupně dlouhodoby prumer) / sum(denostupně 2015)
skutečná spotřeba 2015 byla 2538 GJ a přepočtená k normálu je 3063 GJ což tedy znamená, že rok 2015 byl teplotně nadprůměrný. Problém nám nastává, když se snažíme přepočítat spotřebu po měsících tedy spotř_leden * D_dlouhodoby_leden / D_leden
Součet takto přepočtených spotřeb nám dává 4014 GJ tedy o dalších 1000GJ víc než za celkový rok.
Problém, zřejmě vyvstává u září 2015 kdy máme skutečnou spotřebu 69GJ ale otopový den byl jenom 1 a prů, teplota 15,9 což je 4 Denostupně. Dlouhodoby prumer 13,8 st a 10 otop dní, tedy 62 Denostupnu. Prepoctena spotřeba za září je 69 * 62 / 4 = 1069,5 GJ
Takže tedy řešíme, jak s těmito výsledky naložit.
Díky za pomoc při interpretaci výsledků
skutečná spotřeba 2015 byla 2538 GJ a přepočtená k normálu je 3063 GJ což tedy znamená, že rok 2015 byl teplotně nadprůměrný. Problém nám nastává, když se snažíme přepočítat spotřebu po měsících tedy spotř_leden * D_dlouhodoby_leden / D_leden
Součet takto přepočtených spotřeb nám dává 4014 GJ tedy o dalších 1000GJ víc než za celkový rok.
Problém, zřejmě vyvstává u září 2015 kdy máme skutečnou spotřebu 69GJ ale otopový den byl jenom 1 a prů, teplota 15,9 což je 4 Denostupně. Dlouhodoby prumer 13,8 st a 10 otop dní, tedy 62 Denostupnu. Prepoctena spotřeba za září je 69 * 62 / 4 = 1069,5 GJ
Takže tedy řešíme, jak s těmito výsledky naložit.
Díky za pomoc při interpretaci výsledků
Dobrý den,
předpokládám, že množství tepla, které ve svém dotazu uvádáte se vztahuje pouze ke spotřebě tepla na vytápění. Pokud byste takto porovnávali celkové množstvá tepla (vytápění a ohřev vody), není možné dojít ke správným výsledkům.
Denostupňová metoda je primárně využívána pro srovnání spotřeby tepla ve dvou klimaticky odlišných obdobích. Zpravidla pro porovnávání dvou let (dvou otopných období).
V případě, že jsou takto porovnávány kratší období (ve Vašem případě měsíce), může vlivem chyb dojít opět k výrazným chybám. Nejvýraznější chyby pak vzniknou v těch měsících otopného období, kdy je zahájena či přerušena dodávka tepla pro vytápění. Vyhláška 194/2007 Sb. stanoví, že "dodávka tepla pro vytápění se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den". To znamená, že existuje posun mezi základnou pro výpočet denostupňů (dny s venkovní teplotou nižší než +13 °C) a spotřebou tepelné energie pro vytápění.
Existují i další důvody, které vedou ke zkreslení přepočtu spotřeby tepla pomocí denostupňové metody, ať už se jedná o nepřesnost (posun) odečtů měřidel tepla nebo vlastní výpočet počtu denostupňů či dlouhodobých průměrů.
V každém případě bych Vám doporučil používat denostupňovou metodu pro srovnání sptřeby v jednotlivých letech (otopných obdobích), nikoliv v jednotlivých měsících.
Přeji hezký den
Ing. Marek Joska
předpokládám, že množství tepla, které ve svém dotazu uvádáte se vztahuje pouze ke spotřebě tepla na vytápění. Pokud byste takto porovnávali celkové množstvá tepla (vytápění a ohřev vody), není možné dojít ke správným výsledkům.
Denostupňová metoda je primárně využívána pro srovnání spotřeby tepla ve dvou klimaticky odlišných obdobích. Zpravidla pro porovnávání dvou let (dvou otopných období).
V případě, že jsou takto porovnávány kratší období (ve Vašem případě měsíce), může vlivem chyb dojít opět k výrazným chybám. Nejvýraznější chyby pak vzniknou v těch měsících otopného období, kdy je zahájena či přerušena dodávka tepla pro vytápění. Vyhláška 194/2007 Sb. stanoví, že "dodávka tepla pro vytápění se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den". To znamená, že existuje posun mezi základnou pro výpočet denostupňů (dny s venkovní teplotou nižší než +13 °C) a spotřebou tepelné energie pro vytápění.
Existují i další důvody, které vedou ke zkreslení přepočtu spotřeby tepla pomocí denostupňové metody, ať už se jedná o nepřesnost (posun) odečtů měřidel tepla nebo vlastní výpočet počtu denostupňů či dlouhodobých průměrů.
V každém případě bych Vám doporučil používat denostupňovou metodu pro srovnání sptřeby v jednotlivých letech (otopných obdobích), nikoliv v jednotlivých měsících.
Přeji hezký den
Ing. Marek Joska