Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.4.16 / dotaz č. 68199
Mám dotaz,zda je možno provést zateplení starší roubenky na venkovních stěnách následným postupem?Do dřevěných roštů vložit minerální vatu,která by byla ve štítech opatřena paropropustnou folií a překryta dřevěným obkladem.Spodní část stavby by byla provedena také minerální vatou do roštu,ale tvrzenou,protože tuto část stavby chceme opatřit silikonovou fasádou.Tato zateplení by byla opatřena spodním a horním odvětráním.Předem děkuji za vaše rady.
Dobrý den,
obecně se zde jedná především o riziko případné kondenzace vodní páry v konstrukci. V části, kde bude vytvořena tzv. dvouplášťová konstrukce (tedy ve štítech) je zcela jistě třeba mezi paropropustnou fólií a dřevěným obkladem vytvořit průběžnou větranou dutinu tak, aby vodní páry mohly být volně odvedeny pryč. V opačném případě by hrozila kondenzace na rozhraní fólie/obklad. Větraná dutina musí mít dostatečnou šířku a rovněž musí dostatečné přívodní a odtahové otvory (např. průběžné, kryté mřížkou proti hmyzu).
V případě části s finální vrstvou – tenkovrstvou omítkou, je třeba správně volit materiály pro danou skladbu. Pro tento konkrétní případ nelze jednoznačně tvrdit, že minerální vata je nejvhodnějším izolantem. Může se naopak stát, že izolant s vyšším faktorem difuzní propustnosti (například expandovaný polystyren) bude pro toto řešení vhodnější.
K oběma částem zateplované konstrukce (jak ve štítech, tak ve spodní části) důrazně upozorňuji na nutnost tepelně-technického posouzení. A to vzhledem k tomu, že ze strany interiéru není obsažena parotěsná ani parobrzdná vrstva. Tou by mohla být parotěsná folie nebo například odpovídajícím způsobem spojované OSB desky s vyšším faktorem difuzního odporu. Vzhledem k charakteru roubené stavby, která vykazuje množství spár, bude těmito spárami vodní pára pronikat do konstrukce a riziko kondenzace v tepelném izolantu, případně pod omítkou je příliš vysoké.
S pozdravem Ing. Jan Antonín, Ph.D.
obecně se zde jedná především o riziko případné kondenzace vodní páry v konstrukci. V části, kde bude vytvořena tzv. dvouplášťová konstrukce (tedy ve štítech) je zcela jistě třeba mezi paropropustnou fólií a dřevěným obkladem vytvořit průběžnou větranou dutinu tak, aby vodní páry mohly být volně odvedeny pryč. V opačném případě by hrozila kondenzace na rozhraní fólie/obklad. Větraná dutina musí mít dostatečnou šířku a rovněž musí dostatečné přívodní a odtahové otvory (např. průběžné, kryté mřížkou proti hmyzu).
V případě části s finální vrstvou – tenkovrstvou omítkou, je třeba správně volit materiály pro danou skladbu. Pro tento konkrétní případ nelze jednoznačně tvrdit, že minerální vata je nejvhodnějším izolantem. Může se naopak stát, že izolant s vyšším faktorem difuzní propustnosti (například expandovaný polystyren) bude pro toto řešení vhodnější.
K oběma částem zateplované konstrukce (jak ve štítech, tak ve spodní části) důrazně upozorňuji na nutnost tepelně-technického posouzení. A to vzhledem k tomu, že ze strany interiéru není obsažena parotěsná ani parobrzdná vrstva. Tou by mohla být parotěsná folie nebo například odpovídajícím způsobem spojované OSB desky s vyšším faktorem difuzního odporu. Vzhledem k charakteru roubené stavby, která vykazuje množství spár, bude těmito spárami vodní pára pronikat do konstrukce a riziko kondenzace v tepelném izolantu, případně pod omítkou je příliš vysoké.
S pozdravem Ing. Jan Antonín, Ph.D.