Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.5.16 / dotaz č. 68743
Dobry den,
budeme resit rekonstrukci domu z r.1924 a resime zdroj vytapeni.
Dum je hodne clenity a mame v planu ho zateplit. Urcite chceme zateplit strechu podlahy, u obvodovych sten si jeste nejsme jisti. Nyni je zdrojem tepla kotel na uhli. Premysleli jsme o tepelnem cerpadle zeme - voda (vrt) a o podlahove vytapeni. Dum je castecne podsklepen a zadna hydroizolace tam neni, nejsem si jista, jestli je tedy vhodne podlahove vytapeni kdyz tam neni zadna izolace proti radonu..? Na spodni stavbu mozna provedeme injektaz a do podlahy v 1.np v kontaktu s terenem pouzijem hydroizolaci, nicmene ta nepovede az do exterieru. Zed podrezat nejlze.
Je kdyztak mozna kombinace podlahoveho vytapeni pro 2.np a otopnych teles pro 1.np? Nebo kdyz bude v podlaze nova hydroizolace a nepodsklepene 1.np je 1m nad terenem, tak se tam radon nepozene? Pripadne jeste uzeme pouzit rekuperaci..
Moc dekujeme
budeme resit rekonstrukci domu z r.1924 a resime zdroj vytapeni.
Dum je hodne clenity a mame v planu ho zateplit. Urcite chceme zateplit strechu podlahy, u obvodovych sten si jeste nejsme jisti. Nyni je zdrojem tepla kotel na uhli. Premysleli jsme o tepelnem cerpadle zeme - voda (vrt) a o podlahove vytapeni. Dum je castecne podsklepen a zadna hydroizolace tam neni, nejsem si jista, jestli je tedy vhodne podlahove vytapeni kdyz tam neni zadna izolace proti radonu..? Na spodni stavbu mozna provedeme injektaz a do podlahy v 1.np v kontaktu s terenem pouzijem hydroizolaci, nicmene ta nepovede az do exterieru. Zed podrezat nejlze.
Je kdyztak mozna kombinace podlahoveho vytapeni pro 2.np a otopnych teles pro 1.np? Nebo kdyz bude v podlaze nova hydroizolace a nepodsklepene 1.np je 1m nad terenem, tak se tam radon nepozene? Pripadne jeste uzeme pouzit rekuperaci..
Moc dekujeme
Dobrý den,
jedná se o obsáhlý dotaz, který se obtížně zodpovídá bez znalosti bližších okolností, nicméně pokusím se Vám obecně odpovědět.
Z hlediska zateplení bych k Vašemu rozhodování o zateplení fasády doplnil, že v závislosti na poměru ploch fasády, střechy, podlahy a výplní otvorů může fasáda představovat ten nejvýznamnější podíl na tepelné ztrátě objektu prostupem tepla. Proto doporučuji tento krok dobře zvážit, samozřejmě s ohledem na případné stávající problémy s vlhkostí, které by měly být primárně odstraněny a zohledněny ve vlhkostní bilanci navrhovaného zateplovacího systému i samotné volbě materiálu tepelné izolace.
Otázka volby zdroje tepla má také spoustu neznámých a nelze zcela kompetentně doporučit konkrétní variantu bez bližších znalostí okolností. Při ekonomickém srovnání nového zdroje tepla bude vůči stávajícímu kotli na pevná paliva při pravděpodobně velmi nízké ceně paliva hůře vycházet prakticky jakýkoliv zdroj. Proto je potřeba přihlédnout spíše k otázce ekologie a komfortu provozu a samozřejmě stále také přihlížet na finanční stránku jak z hlediska výše investice, tak ze strany provozních výdajů na palivo, údržbu, opravy a revize. Vhodnou volbou tak může být Vámi zvažované tepelné čerpadlo ať už ve variantě země/voda nebo v investičně levnější variantě vzduch/voda. Tepelné čerpadlo je také vhodné pro volbu podlahového vytápění v objektu, protože umožňuje vyrábět teplo na nižší teplotní úrovni a udržovat tak vyšší účinnost jeho výroby. Stejně to lze říci o plynovém kondenzačním kotli, v případě, že je k dispozici plynová přípojka. Zvážit lze také stále zachování využití pevných paliv a to v ekologičtější volbě spalování biomasy nebo neekologické volbě spalování uhlí. Trh v této oblasti nabízí řadu výrobců automatických nízkoemisních kotlů s relativně vysokou účinností výroby tepla. Vše tak záleží na Vašich finančních možnostech a případné preferenci v komfortu provozování zdroje. Doporučil bych Vám oslovit energetického specialistu či projektanta, který by Vám měl být schopný provést základní vyčíslení přínosů různých variant na základě konkrétních okrajových podmínek a zohlednil možnost využití investiční dotace na náhradu stávajícího uhelného zdroje tepla.
Problematika radonu a absence hydroizolace spodní stavby by se rozhodně měla řešit přednostně. Hodnocení rizika průniku radonu z podloží do interiéru budovy je velmi závislé na typu podloží a na konstrukčních netěsnostech spodní stavby, kdy dochází k průniku půdního vzduchu netěsnostmi a trhlinami v konstrukcích a materiálech do prostoru objektu. Opatření proti jeho průniku se může lišit v závislosti na míře radonového rizika, které by mělo být stanoveno měřením autorizovanou osobou, která by následně vhodné opatření měla navrhnout. V určitých případech může postačit provedení hydroizolační vrstvy asfaltovými pásy, v jiných může být nutné provést systém větracích kanálků s odvětráním do vnějšího prostředí, někdy i za pomoci nuceného odvodu vzduchu z podloží. Instalace podlahového vytápění a případná absence bariéry proti pronikání radonu by mohla znamenat vyšší průnik radonu z podloží díky zvýšenému rozdílu teplot mezi konstrukcí podlahy a podložím v případě, že by podlahové vytápění bylo instalování v podlaze na terénu. Případná kombinace podlahového vytápění v jednom podlaží a otopných těles ve druhém není problémem, jedná se o standardní řešení.
Systém nuceného větrání v objektu je potom možné brát jako další možnost, jak zajistit odvětrání radonu vniklého do interiéru, navíc jde o vhodnou volbu i z hlediska energetické náročnosti, efektivního větrání interiéru po případném utěsnění obálky budovy zateplením a výměnou oken. V otázce radonového rizika se ale rozhodně doporučuji obrátit na odborníka v této oblasti.
Přeji šťastnou volbu, úspěšnou realizaci a příjemné bydlení.
Petr Šrutka
jedná se o obsáhlý dotaz, který se obtížně zodpovídá bez znalosti bližších okolností, nicméně pokusím se Vám obecně odpovědět.
Z hlediska zateplení bych k Vašemu rozhodování o zateplení fasády doplnil, že v závislosti na poměru ploch fasády, střechy, podlahy a výplní otvorů může fasáda představovat ten nejvýznamnější podíl na tepelné ztrátě objektu prostupem tepla. Proto doporučuji tento krok dobře zvážit, samozřejmě s ohledem na případné stávající problémy s vlhkostí, které by měly být primárně odstraněny a zohledněny ve vlhkostní bilanci navrhovaného zateplovacího systému i samotné volbě materiálu tepelné izolace.
Otázka volby zdroje tepla má také spoustu neznámých a nelze zcela kompetentně doporučit konkrétní variantu bez bližších znalostí okolností. Při ekonomickém srovnání nového zdroje tepla bude vůči stávajícímu kotli na pevná paliva při pravděpodobně velmi nízké ceně paliva hůře vycházet prakticky jakýkoliv zdroj. Proto je potřeba přihlédnout spíše k otázce ekologie a komfortu provozu a samozřejmě stále také přihlížet na finanční stránku jak z hlediska výše investice, tak ze strany provozních výdajů na palivo, údržbu, opravy a revize. Vhodnou volbou tak může být Vámi zvažované tepelné čerpadlo ať už ve variantě země/voda nebo v investičně levnější variantě vzduch/voda. Tepelné čerpadlo je také vhodné pro volbu podlahového vytápění v objektu, protože umožňuje vyrábět teplo na nižší teplotní úrovni a udržovat tak vyšší účinnost jeho výroby. Stejně to lze říci o plynovém kondenzačním kotli, v případě, že je k dispozici plynová přípojka. Zvážit lze také stále zachování využití pevných paliv a to v ekologičtější volbě spalování biomasy nebo neekologické volbě spalování uhlí. Trh v této oblasti nabízí řadu výrobců automatických nízkoemisních kotlů s relativně vysokou účinností výroby tepla. Vše tak záleží na Vašich finančních možnostech a případné preferenci v komfortu provozování zdroje. Doporučil bych Vám oslovit energetického specialistu či projektanta, který by Vám měl být schopný provést základní vyčíslení přínosů různých variant na základě konkrétních okrajových podmínek a zohlednil možnost využití investiční dotace na náhradu stávajícího uhelného zdroje tepla.
Problematika radonu a absence hydroizolace spodní stavby by se rozhodně měla řešit přednostně. Hodnocení rizika průniku radonu z podloží do interiéru budovy je velmi závislé na typu podloží a na konstrukčních netěsnostech spodní stavby, kdy dochází k průniku půdního vzduchu netěsnostmi a trhlinami v konstrukcích a materiálech do prostoru objektu. Opatření proti jeho průniku se může lišit v závislosti na míře radonového rizika, které by mělo být stanoveno měřením autorizovanou osobou, která by následně vhodné opatření měla navrhnout. V určitých případech může postačit provedení hydroizolační vrstvy asfaltovými pásy, v jiných může být nutné provést systém větracích kanálků s odvětráním do vnějšího prostředí, někdy i za pomoci nuceného odvodu vzduchu z podloží. Instalace podlahového vytápění a případná absence bariéry proti pronikání radonu by mohla znamenat vyšší průnik radonu z podloží díky zvýšenému rozdílu teplot mezi konstrukcí podlahy a podložím v případě, že by podlahové vytápění bylo instalování v podlaze na terénu. Případná kombinace podlahového vytápění v jednom podlaží a otopných těles ve druhém není problémem, jedná se o standardní řešení.
Systém nuceného větrání v objektu je potom možné brát jako další možnost, jak zajistit odvětrání radonu vniklého do interiéru, navíc jde o vhodnou volbu i z hlediska energetické náročnosti, efektivního větrání interiéru po případném utěsnění obálky budovy zateplením a výměnou oken. V otázce radonového rizika se ale rozhodně doporučuji obrátit na odborníka v této oblasti.
Přeji šťastnou volbu, úspěšnou realizaci a příjemné bydlení.
Petr Šrutka