Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.5.16 / dotaz č. 68772
Dobrý den
Prosím o informaci, podle čeho se určuje výška koeficientu montáže? Je to dáno projektem topení nebo nějakým jiným nařízením? Máme v bytě namontovány digitální indikátory topení s dálkovým odečtem a od té doby se zvýšil koef. mont. na 2,121.Topení zůstalo původní. Při vyúčtování dochází k navýšení spotřeby na dvojnásobek. Firma, která provádí vyúčtování mi sdělila, že se jedná o přepočet množství na dílky. Může to udělat? V jakých jednotkách měří indikátory ( jauly )? Bydlím v družstevním bytě. Co mohu udělat, aby se koeficient snížil? Jak mám postupovat dál. Děkuji za odpověď.
Prosím o informaci, podle čeho se určuje výška koeficientu montáže? Je to dáno projektem topení nebo nějakým jiným nařízením? Máme v bytě namontovány digitální indikátory topení s dálkovým odečtem a od té doby se zvýšil koef. mont. na 2,121.Topení zůstalo původní. Při vyúčtování dochází k navýšení spotřeby na dvojnásobek. Firma, která provádí vyúčtování mi sdělila, že se jedná o přepočet množství na dílky. Může to udělat? V jakých jednotkách měří indikátory ( jauly )? Bydlím v družstevním bytě. Co mohu udělat, aby se koeficient snížil? Jak mám postupovat dál. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
musím říct, že výraz koeficient montáže jsem zatím ve spojení s koeficienty na přepočet tepla poměrových měřičů neslyšel.
Koeficienty pro úpravu naměřených hodnot poměrových měřidel byly zavedeny ze dvou důvodů. Jednak aby korigovaly vliv různého tvaru a velikosti otopných těles (korekce technických vlastností), a také aby korigovaly vliv polohy vytápěné místnosti v domě. Při řešení této problematiky je nutno si uvědomit, že se jedná o poměrové měřidlo. Toto měřidlo nevyjadřuje na svém výstupu žádnou technickou veličinu. V žádném případě tedy nelze počet dílků poměrového měřidla nějakým přímým způsobem převést např. na GJ. Měřidlo v podstatě indikuje rozdíl mezi teplotou otopného tělesa a teplotou v místnosti s ohledem na dobu po kterou tento rozdíl trvá.
Pro stanovení příslušné spotřeby v GJ, pro konkrétní otopné těleso, je nutné vzít údaj měření patního měřiče udávající spotřebu tepla v GJ v celé jednotce. Tento údaj podělit celkovým počtem dílků po korekci všech poměrových měřidel umístěných za patním měřičem a každému poměrovému měřidlu přidělit velikost spotřeby v GJ odpovídající počtu korigovaných dílků tohoto měřidla.
Pro správné rozúčtování tepla je nutná korekce na velikost a tvar radiátoru. Je zřejmé, že pokud má jeden klasický článkový litinový radiátor 10 článků a druhý 20 úplně stejných článků, tak druhý radiátor při stejném náměru poměrového měřidla dodá do místnosti dvojnásobek tepla. Druhá korekce (dispoziční) vyrovnává vliv spotřeby tepla v místnosti s ohledem na její umístění v budově. Pokud je jedna místnost umístěnou v budově tak, že má jen jednu vnější stěnu a druhá místnost ze stejnou podlahovou plochou je rohová a pod střechou a má tedy tři venkovní plochy, bude ve druhé místnosti spotřeba tepla při stejné vnitřní teplotě vyšší. Koeficient reflektující umístění místnosti v domě tedy slouží k tomu, aby nájemníci nedopláceli na něco co nemohou ovlivnit. Je ovšem nutné si uvědomit, že oba koeficienty se navzájem ovlivňují. Tzn. v rohových místnostech, v místnostech nad průchody, pod střechou nad nevytápěnými sklepy a pod. se instalovaly a instalují tělesa s větší topnou plochou, aby při stejné teplotě topné vody v celém systému byly schopny dodat dostatečné množství tepla. Na vyúčtování spotřeby tepla pro každou bytovou jednotku by tedy měl být uveden celkový počet korigovaných dílků poměrových měřidel všech otopných těles, naměřené množství tepla patním měřičem v technických jednotkách a počet korigovaných dílků radiátorů v dané bytové jednotce.
Stanovení správných koeficientů je velmi složitá záležitost. V dobře zatepleném bytovém domě, kde jsou tepelné odpory vnitřního zdiva řádově nižší než tepelný odpor obálky budovy považuji poměrová měřidla za zbytečná, přinášející víc problémů než užitku a ani příslušné vyhlášky je nevyžadují.
Další postup může být takový, že budete požadovat po družstvu sdělení kolik korigovaných dílků je v jednotlivých bytech za patním měřičem. Pokud budou spotřeby v přibližné relaci s podlahovými plochami je zřejmě vše v pořádku. Pokud budou výrazné rozdíly ve spotřebě tepla na jednotku plochy v jednotlivých bytových jednotkách, pak je přepočet špatně a měla byste požadovat sjednání nápravy.
S pozdravem
Ing. Lubomír Prokop
energetický auditor č. osvědčení 033
musím říct, že výraz koeficient montáže jsem zatím ve spojení s koeficienty na přepočet tepla poměrových měřičů neslyšel.
Koeficienty pro úpravu naměřených hodnot poměrových měřidel byly zavedeny ze dvou důvodů. Jednak aby korigovaly vliv různého tvaru a velikosti otopných těles (korekce technických vlastností), a také aby korigovaly vliv polohy vytápěné místnosti v domě. Při řešení této problematiky je nutno si uvědomit, že se jedná o poměrové měřidlo. Toto měřidlo nevyjadřuje na svém výstupu žádnou technickou veličinu. V žádném případě tedy nelze počet dílků poměrového měřidla nějakým přímým způsobem převést např. na GJ. Měřidlo v podstatě indikuje rozdíl mezi teplotou otopného tělesa a teplotou v místnosti s ohledem na dobu po kterou tento rozdíl trvá.
Pro stanovení příslušné spotřeby v GJ, pro konkrétní otopné těleso, je nutné vzít údaj měření patního měřiče udávající spotřebu tepla v GJ v celé jednotce. Tento údaj podělit celkovým počtem dílků po korekci všech poměrových měřidel umístěných za patním měřičem a každému poměrovému měřidlu přidělit velikost spotřeby v GJ odpovídající počtu korigovaných dílků tohoto měřidla.
Pro správné rozúčtování tepla je nutná korekce na velikost a tvar radiátoru. Je zřejmé, že pokud má jeden klasický článkový litinový radiátor 10 článků a druhý 20 úplně stejných článků, tak druhý radiátor při stejném náměru poměrového měřidla dodá do místnosti dvojnásobek tepla. Druhá korekce (dispoziční) vyrovnává vliv spotřeby tepla v místnosti s ohledem na její umístění v budově. Pokud je jedna místnost umístěnou v budově tak, že má jen jednu vnější stěnu a druhá místnost ze stejnou podlahovou plochou je rohová a pod střechou a má tedy tři venkovní plochy, bude ve druhé místnosti spotřeba tepla při stejné vnitřní teplotě vyšší. Koeficient reflektující umístění místnosti v domě tedy slouží k tomu, aby nájemníci nedopláceli na něco co nemohou ovlivnit. Je ovšem nutné si uvědomit, že oba koeficienty se navzájem ovlivňují. Tzn. v rohových místnostech, v místnostech nad průchody, pod střechou nad nevytápěnými sklepy a pod. se instalovaly a instalují tělesa s větší topnou plochou, aby při stejné teplotě topné vody v celém systému byly schopny dodat dostatečné množství tepla. Na vyúčtování spotřeby tepla pro každou bytovou jednotku by tedy měl být uveden celkový počet korigovaných dílků poměrových měřidel všech otopných těles, naměřené množství tepla patním měřičem v technických jednotkách a počet korigovaných dílků radiátorů v dané bytové jednotce.
Stanovení správných koeficientů je velmi složitá záležitost. V dobře zatepleném bytovém domě, kde jsou tepelné odpory vnitřního zdiva řádově nižší než tepelný odpor obálky budovy považuji poměrová měřidla za zbytečná, přinášející víc problémů než užitku a ani příslušné vyhlášky je nevyžadují.
Další postup může být takový, že budete požadovat po družstvu sdělení kolik korigovaných dílků je v jednotlivých bytech za patním měřičem. Pokud budou spotřeby v přibližné relaci s podlahovými plochami je zřejmě vše v pořádku. Pokud budou výrazné rozdíly ve spotřebě tepla na jednotku plochy v jednotlivých bytových jednotkách, pak je přepočet špatně a měla byste požadovat sjednání nápravy.
S pozdravem
Ing. Lubomír Prokop
energetický auditor č. osvědčení 033