Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.5.16 / dotaz č. 68983
Dobrý den, vlastním objekt starý asi 80 let. Proti vzlínající vlhkosti byla provedena vodorovná izolace podřezáním( zde dům není podsklepen). Byla vyměněna okna a objevily se na stropě skvrny a stěny jsou zde chladné. Tloušťka stěn 80 cm cihlové zdivo. Zřejmě asi kondenzace.? Stropy jsou vysoké 2,7 m jsou zde klenby, jedná se o restauraci. Z vnější strany chci udělat fasádu a provětrávaný sokl- rošt a OSB desky. Jaký typ vnější omítky je vhodný pro takové budovy? Okapový chodník bude odkopán , dána nopová folie, zasypáno štěrkem a spád dlažby od budovy. Nevím zda do výkopu dělat drenáž mám obavy, aby spíše nepřitáhla vodu k domu. Děkuji za Váši odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
V těchto případech se vyplatí, nechat si zpracovat technický návrh sanace od specialisty, který se odvlhčováním budov zabývá a pak během provádění velmi bedlivě dohlížet na provedení všech navržených opatření a detailů. Důvodem je, že náklady sanace nebudou asi malé a jsou velmi špatné zkušenosti s postupem, kdy se vše svěří jakémusi dodavateli s vágním popisem, co se má udělat. Pak se zjistí, že výsledek je nula a dodavatel se vymlouvá na špatné větrání.
Návrh musí vyjít z poznatků získaných na místě, je potřeba zjistit složení zdiva, změřit současnou vlhkost a salinitu zdiva po podřezání (mělo by docházet k vysýchání), posoudit současný způsob odvodnění objektu a ověřit možnosti kanalizace v místě, její hloubku, ohrožení zpětnou vodou apod.
Uvádíte, že zdivo bylo podřezáno, oprava soklu se tedy týká oblasti pod vloženou izolací?
Sanačních metod je na výběr také mnoho. Zatím směřujete k provětrávanému obkladu soklu a separaci základového zdiva od zásypů pod terénem nopovou fólií.
Není jasno o způsobu opravy fasády.
Začneme drenáží – pokud se provede podél vnější zdi výkop k základové spáře a ten bude následně zasypán neulehlým, byť hutněným výkopkem, bude stahovat vodu a bez funkční drenáže se to neobejde. Hloubku je tedy potřeba volit tak, aby drenáž v optimálním spádu byla odvodnitelná do kanalizace a to s výškovou rezervou. Drenážní těleso musí být provedeno správně – těsné dno, betonový žlábek, separační vrstvy geotextilie, správná frakce kameniva – více popisuji v jiných odpovědích v této poradně.
Separace nopovou fólií – s nízkým nopem se jedná skutečně pouze o separační vrstvu bez aktivního provětrání. Pokud je záměrem snížit vlhkost zdiva v oblasti soklu, je možno použít provětrávaný systém se vzduchoizolační mezerou vytvořenou například IPT deskou nebo deskou s vyšším nopem a správně umístěnými větracími otvory.
Obklad horní části soklu je velmi účinná metoda. Dutina za obkladem musí být také dobře odvětraná, otázkou je, zda se přidat tepelnou izolaci pro eliminaci tepelného mostu v soklové části. Tento detail by měl být proměřen a rozkreslen.
Mokré skvrny na stěnách a stropě mohou souviset s kondenzací vzdušné vlhkosti na chladném povrchu – vlhkost stoupla po výměně oken. Jelikož se jedná o restauraci, předpokládal bych zde nutnost nějakého systému větrání. Pokud by se používal nebo doplnil účinný větrací systém, který bude držet stabilní a vyhovující vlhkost, mělo by to s kondenzací pomoci.
Zdivo a paty kleneb mají patrně malou tepelně izolační schopnost, i když zdivo se jeví dost silné. Nemusí být homogenní, může obsahovat místa proložená kamenem apod. Způsob dodatečného zateplení je potřeba navrhnout na základě současných hodnot vlhkosti a salinity po vyschnutí po provedeném podřezání. Pokud se vlhkost bude nacházet pod hranicí 5% nebo max. 7%, lze ještě použít kontaktní zateplovací systém, například systémy pro staré zdivo s děrovaným EPS. To ale vyjde z posouzení a měření zdiva. Často navrhované a používané sanační omítky mají sice sanační účinek, z hlediska dodatečného zateplení ale téměř nulový přínos.
Původ mokrých skvrn patrně souvisí s kondenzací, pokud se objevují v zimním období. Celoroční výskyt by signalizoval ještě nějakou jinou příčinu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
V těchto případech se vyplatí, nechat si zpracovat technický návrh sanace od specialisty, který se odvlhčováním budov zabývá a pak během provádění velmi bedlivě dohlížet na provedení všech navržených opatření a detailů. Důvodem je, že náklady sanace nebudou asi malé a jsou velmi špatné zkušenosti s postupem, kdy se vše svěří jakémusi dodavateli s vágním popisem, co se má udělat. Pak se zjistí, že výsledek je nula a dodavatel se vymlouvá na špatné větrání.
Návrh musí vyjít z poznatků získaných na místě, je potřeba zjistit složení zdiva, změřit současnou vlhkost a salinitu zdiva po podřezání (mělo by docházet k vysýchání), posoudit současný způsob odvodnění objektu a ověřit možnosti kanalizace v místě, její hloubku, ohrožení zpětnou vodou apod.
Uvádíte, že zdivo bylo podřezáno, oprava soklu se tedy týká oblasti pod vloženou izolací?
Sanačních metod je na výběr také mnoho. Zatím směřujete k provětrávanému obkladu soklu a separaci základového zdiva od zásypů pod terénem nopovou fólií.
Není jasno o způsobu opravy fasády.
Začneme drenáží – pokud se provede podél vnější zdi výkop k základové spáře a ten bude následně zasypán neulehlým, byť hutněným výkopkem, bude stahovat vodu a bez funkční drenáže se to neobejde. Hloubku je tedy potřeba volit tak, aby drenáž v optimálním spádu byla odvodnitelná do kanalizace a to s výškovou rezervou. Drenážní těleso musí být provedeno správně – těsné dno, betonový žlábek, separační vrstvy geotextilie, správná frakce kameniva – více popisuji v jiných odpovědích v této poradně.
Separace nopovou fólií – s nízkým nopem se jedná skutečně pouze o separační vrstvu bez aktivního provětrání. Pokud je záměrem snížit vlhkost zdiva v oblasti soklu, je možno použít provětrávaný systém se vzduchoizolační mezerou vytvořenou například IPT deskou nebo deskou s vyšším nopem a správně umístěnými větracími otvory.
Obklad horní části soklu je velmi účinná metoda. Dutina za obkladem musí být také dobře odvětraná, otázkou je, zda se přidat tepelnou izolaci pro eliminaci tepelného mostu v soklové části. Tento detail by měl být proměřen a rozkreslen.
Mokré skvrny na stěnách a stropě mohou souviset s kondenzací vzdušné vlhkosti na chladném povrchu – vlhkost stoupla po výměně oken. Jelikož se jedná o restauraci, předpokládal bych zde nutnost nějakého systému větrání. Pokud by se používal nebo doplnil účinný větrací systém, který bude držet stabilní a vyhovující vlhkost, mělo by to s kondenzací pomoci.
Zdivo a paty kleneb mají patrně malou tepelně izolační schopnost, i když zdivo se jeví dost silné. Nemusí být homogenní, může obsahovat místa proložená kamenem apod. Způsob dodatečného zateplení je potřeba navrhnout na základě současných hodnot vlhkosti a salinity po vyschnutí po provedeném podřezání. Pokud se vlhkost bude nacházet pod hranicí 5% nebo max. 7%, lze ještě použít kontaktní zateplovací systém, například systémy pro staré zdivo s děrovaným EPS. To ale vyjde z posouzení a měření zdiva. Často navrhované a používané sanační omítky mají sice sanační účinek, z hlediska dodatečného zateplení ale téměř nulový přínos.
Původ mokrých skvrn patrně souvisí s kondenzací, pokud se objevují v zimním období. Celoroční výskyt by signalizoval ještě nějakou jinou příčinu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice